2 min

Když vagus přestřelí: proč lidé omdlévají při krvi, bolesti nebo stresu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Někdo omdlí při pohledu na krev. Jiný při odběru. Další po dlouhém stání v horku, při bolesti, po špatné zprávě nebo ve chvíli, kdy se tělo prostě rozhodne vypnout scénu dřív, než ji hlava stihne pochopit.

Když vagus přestřelí: proč lidé omdlévají při krvi, bolesti nebo stresu

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

Říká se tomu vasovagální synkopa. Zní to odborně, ale zkušenost je velmi lidská: motání hlavy, studený pot, nevolnost, zatmění před očima a pak krátká ztráta vědomí. Nejčastější mechanismus bývá pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční frekvence nebo kombinace obojího, takže se do mozku na chvíli dostane méně krve.

Ochrana, která se změní v pád

Vasovagální reakce patří mezi reflexní synkopy. Spouštěčem může být bolest, strach, dlouhé stání, horko, dehydratace, lékařský zákrok nebo emoční stres. Tělo jako by přepnulo autonomní nervový systém příliš prudce. Cévy povolí, tep se může zpomalit a mozek na krátkou chvíli nedostane dostatečný průtok krve.

Není to totéž jako dramatické filmové omdlení dámy v korzetu. Je to fyziologie. A i když bývá vasovagální synkopa často benigní, může být nebezpečná pádem, úrazem nebo tím, že připomíná závažnější problém.

Psychika není jen v hlavě. Bloudivý nerv ukazuje, jak tělo mluví do nálady, stresu i klidu

Varovné signály těsně před

Někdy člověk pozná, že to přichází. Objeví se teplo, pocení, bledost, nevolnost, slabost, pískání v uších nebo zúžení vidění. Tělo vlastně posílá poslední zprávu: sednout si, lehnout si, zvednout nohy, dostat hlavu níž.

Právě rychlá reakce může zabránit pádu. Kdo ví, že má k omdlévání sklony, měl by brát varovné signály vážně, zejména při odběrech, ve frontách, v horku nebo při dehydrataci.

Kdy zpozornět

Jednorázové omdlení při jasném spouštěči nemusí znamenat katastrofu. Ale omdlení při námaze, bez varování, s bolestí na hrudi, bušením srdce, dušností, neurologickými příznaky, úrazem nebo opakovanými epizodami patří k lékaři. Synkopa je příznak, ne diagnóza na dálku. Obecně jde o krátkou ztrátu vědomí způsobenou přechodným poklesem prokrvení mozku a je potřeba odlišit běžnou reflexní příčinu od srdečních nebo neurologických stavů.

Tělo někdy brzdí příliš silně

Na vasovagální synkopě je zajímavé, že ukazuje odvrácenou stranu regulačních mechanismů. Parasympatická brzda je důležitá. Pomáhá tělu zpomalit. Jenže když se reflexní reakce rozjede příliš prudce, brzda může stáhnout systém až moc.

Tělo tím nechce škodit. Jen použije starý automatický program ve chvíli, kdy se nehodí. A člověk skončí na zemi.

Chrapot, dušnost, závratě i narušené trávení. Long covid není jen únava. Jedna stopa vede k bloudivému nervu

HRV: číslo z hodinek, které lidé sledují, ale často mu vůbec nerozumí

Vagus a střevo: proč se psychika tak často ozývá přes trávení

Proč stres cítíme v břiše, krku a hrudi

Dýchání jako brzda: proč dlouhý výdech pomáhá tělu pochopit, že není v ohrožení

Co je bloudivý nerv a proč se mu říká bloudivý

Studená voda a obličej: proč tělo někdy zpomalí, když ucítí chlad

Psychika není jen v hlavě. Bloudivý nerv ukazuje, jak tělo mluví do nálady, stresu i klidu

^{Další témata z vědy, historie a přírody najdete na}^{Kód Enigma}^{.
Zdroje: StatPearls – Vasovagal Episode [}¹^{], StatPearls – Syncope [}²^{], The Role of the Autonomic Nervous System in Vasovagal Syncope [}³^{], Cardiac output and vasodilation in the vasovagal response [}⁴^{], img ai generated}

Reklama

Další články z Kód Enigma

Římané po sobě nezanechali lodní deník. Loď si ho 2200 let nesla ve vrstvách dehtu

Antarktida zamrzla, když byl svět o 5 °C teplejší než dnes. Odpověď možná ležela hluboko pod zemí

Před 34 miliony let byla Země podstatně teplejším místem než dnes. Severní polární oblasti ještě neměly...

JWST našel ve starém vesmíru stovky podivných červených teček. Teď se kolem nich konečně objevily galaxie

Když James Webb Space Telescope začal nahlížet do prvních stovek milionů let po Velkém třesku, astronomové...

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Plyn ve střevech je normální součástí života. Každý den ho naše tělo vyprodukuje překvapivé množství – a...

Vědci zavřeli světlo do krabičky. Překvapivě se začalo chovat jako hmota

Voda může zmrznout, pára zkondenzovat a magnet při určité teplotě ztratit uspořádání. Změny skupenství a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Když vagus přestřelí: proč lidé omdlévají při krvi, bolesti nebo stresu

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Poplach v zemi na východě Evropy probudí i mrtvého. Čelí přitom dvojí krizi

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze

Andrej Babiš ukázal luxusní vilu v Průhonicích: Lustr za statisíce i vzkaz od dětí