Babiš objevil Českou televizi za normalizace. Vůbec mu nevadí, že tehdy ještě neexistovala

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Andrej Babiš se opět posadil před kameru a otevřel svůj Kanál pravdy.

Premiér Andrej Babiš, FOTO: Šárka Konečná, inregion.cz

Doba čtení 6 min

Článek byl publikován 26.10.2026 09:02

Andrej Babiš se opět posadil před kameru a otevřel svůj Kanál pravdy. Tentokrát si vzal do parády Českou televizi, koncesionářské poplatky a všechny opovážlivce, kteří odmítají nadšeně vítat vládní nápady. Premiér začal výletem do roku 1955, vytáhl tvrdou normalizaci a veřejnosti předvedl, jak snadno se dá s dějinami naložit, když mají posloužit propagandě. České televizi dokonce nadělil normalizační minulost, kterou nikdy neměla. V té době totiž neexistovala. Co už. Andrej má vlastní výklad historie, pravdu i videotroubu, kde mu do moudrostí nikdo neskáče. Kdo nesouhlasí, rozeštvává společnost.

Předseda vlády Andrej Babiš názorně předvedl, jak vypadá politické školení veřejnosti bez otravné přítomnosti někoho, kdo by mohl položit nepříjemnou otázku. Kamera zapnutá, premiér na místě, pracovní zásluhy připravené. Nejprve přišel tradiční výčet schůzek, telefonátů, porad a úžasných lidí, se kterými měl Andrej tu čest. Jenže pak dorazila na řadu Česká televize a premiérova tvář dostala výraz přísného pedagoga v situaci, kdy žáci stále odmítají pochopit jednoduchou látku. Vládní plán zrušit koncesionářské poplatky přece obavy nezasluhuje. Jen opozice, novináři a občanští aktivisté dělají povyk. Babiš proto sáhl po osvědčené metodě. Vytáhnout vhodný kus minulosti, prohlásit jej za důkaz a veškeré námitky odsunout mezi nesmysly. Česká politická Hotentálie získala lekci dějepisu pod vedením člověka, který si znalostmi dějepisnými jakkoliv hlavu neláme.

Premiér začal upozorněním na počátky televizních poplatků. „Nevím, jestli to víte, ale platí se od ledna devatenáct set padesát pět,“ oznámil Babiš. Významně pokračoval. „No tak snad za tvrdé normalizace nebyla Česká televize zárukou nezávislosti. Co myslíte?“ položil řečnickou otázku. Výborně, Andreji. Česká televize vznikla až v roce 1992, ale předseda vlády ji dokázal připsat vysílání i za komunistické normalizace. Tehdejší Československá televize dostala od premiéra novou identitu a učitelé dějepisu příležitost přepsat poznámky. Babišovi ovšem nešlo o historickou přesnost. Potřeboval normalizaci, protože podobně silné slovo dodá politické agitce správnou váhu. Stačí připomenout minulý režim, nasadit výraz všeho znalého učitele a čekat, až publikum uzná, že předseda vlády právě vyřešil otázku mediální nezávislosti.

Papír zašustil a Andrej vyhlásil konec demokracii ohrožujících nesmyslů

Premiérova velká dějepisná exkurze obsáhla i praktickou část. Babiš vytáhl vytištěný článek a předvedl svou oblíbenou disciplínu, v níž kus papíru zastupuje odbornou argumentaci. „A samozřejmě mám tady článek, že tady poplatky jako záruka nezávislosti, píšou. Země s nejsvobodnější médii poplatky nemají. Ano, je to tak,“ prohlásil. Papír zašustil, Andrej získal další vítězství a rebelům předvedl, jak snadné je vypořádat se s kritikou vládního záměru. Některé evropské země mají veřejnoprávní média financovaná bez poplatků. Premiér z této skutečnosti udělal argumentační kladivo, kterým hodlal zatlouct veškeré otázky ohledně konkrétního českého zákona. Vhodný článek má zkrátka cenu zlata, zvláště pokud jej drží předseda vlády, jenž předem přesně ví, co chce dokázat.

Babiš svůj papírový triumf završil stručným rozsudkem. „Takže žádné ohrožení, žádná ztráta demokracie. Tyhle nesmysly,“ prohlásil. Hotovo. Andrej rozhodl. Veřejnost se může rozejít, opozice sbalit připomínky a novináři přestat obtěžovat otázkami. V Kanálu pravdy netřeba složitě polemizovat. Premiér vytáhne článek, přečte vhodnou větu a oznámí závěr. Pokud by podobnou metodu převzala celá vláda, tiskárny ve Strakově akademii by se staly nejdůležitějšími poradními orgány kabinetu. Každý ministr by dostal vlastní šanon s příznivými titulky a veškeré sporné zákony by se daly schvalovat po krátké demonstraci kancelářských potřeb. Babiš by mohl osobně dohlížet na kvalitu papíru, protože právě na ní by spočívala tíha vládních argumentů.

Premiérovi se však nelíbí ani občané, kteří místo vděčného souhlasu vyjadřují nesouhlas. „Nedělejte, nerozeštvávejte společnost, je to fakt zbytečné,“ vyzval Babiš kritiky. Taková starost o veřejnou pohodu skoro dojímá. Muž, který dokáže politickým protivníkům přisoudit nejrůznější zlé úmysly, rozdává moudra, jak nerozdělovat společnost. Zjevně by nejraději viděl demonstranty doma, opoziční poslance v tichém souhlasu a novináře spokojené s jeho „fakty“. Ještě by mohl nabídnout osobní občanskou poradnu pro ty, kdo mají s vládním štěstím problém. Při vstupu by jim přehráli jeho video, předali vytištěný článek a doporučili klid.

Čtrnáct hodin debatoval a zjistil, že s ním lidé nesouhlasí. Hotová tragédie

Zvláštní pozornost si v Babišově vystoupení vysloužil Milion chvilek. Premiér neopomněl oznámit, jak obrovské úsilí věnoval komunikaci s občanskými aktivisty, aby nakonec objevil jejich zásadní nedostatek. „Včera jsem asi čtrnáct hodin odpovídal aktivistům z Milionu chvilek, ale dospěl jsem k názoru, že to asi nemá vůbec smysl, protože nestojí o normální debatu,“ postěžoval si Babiš. Čtrnáct hodin. Tolik práce, vysvětlování a výsledek nulový. Aktivisté si dovolili zůstat u vlastních výhrad. Andrej jim věnoval téměř celý den a oni mu neposkytli ani tu základní zdvořilost, aby uznali jeho pravdu. Taková nevděčnost by mohla být důvodem k založení zvláštního fondu na pomoc politikům trpícím nedostatkem veřejného souhlasu. Premiér by mohl být čestným příjemcem.

Babišovo pojetí normální debaty dostalo půvabný rozměr i při líčení sněmovního jednání. Předseda vlády velkoryse přislíbil opozici dostatek prostoru. „No takže druhé čtení bude, bude druhé čtení a necháme opozici prostor klidně jak chtějí a bavme se normálně,“ oznámil. Jak laskavé. Opoziční poslanci se konečně dozvěděli, že smějí vykonávat svá zákonná práva. Sám Velký Andrej jim dovolí diskutovat. Příště by mohl slavnostně povolit také používání řečnického pultu s mikrofony, podávání pozměňovacích návrhů a návštěvu sněmovní jídelny. Parlamentní demokracie by díky premiérově štědrosti nabyla širšího rozměru. Nabízí se jen otázka, zda se avizované debaty zúčastní také muž, který ji veřejnosti velkoryse přislíbil.

Při prvním čtení zákona o rušení poplatků totiž Babiš chyběl. Nepřítomnost vysvětlil přímočaře. „Já jsem tam teda nebyl. Když se mě ptáte, kde jsem byl, no tak já pracuju neustále,“ prohlásil premiér. Pozoruhodná omluvenka. Andrej nemohl být ve Sněmovně, protože pracoval. Kdo by snad namítal, že projednávání vlastního vládního návrhu rovněž patří k politické práci, dostane další přehled premiérových schůzek. Babiš se ostatně pochlubil i setkáním s velvyslankyní Bhútánu. „Mají tam ministra štěstí a byla to skvělá debata, protože štěstí je důležité,“ uvedl. Česká vláda by se mohla inspirovat. Ministr štěstí by dohlížel na spokojenost Andreje Babiše, zvláště pokud by opozice kladla nepříjemné otázky.

Od Československé televize k církevním restitucím. Andrejův dějepis nemá hranice

Premiér si ještě našel prostor pro připomenutí církevních restitucí. „No tak opozice tam byla, na rozdíl od toho, když se schvalovali ty, ty vylhané prodražené církevní restituce,“ prohlásil. Česká televize, rok 1955, normalizace, koncesionářské poplatky a nakonec restituce. Andrej dokázal z jednoho vládního zákona sestavit historickou prohlídku, za kterou by se nemusel stydět ani průvodce specializovaný na neuspořádané výlety do minulosti.

Další kapitola premiérova Kanálu pravdy by se však mohla věnovat také jeho vlastnímu vztahu k médiím. Premiérův předchozí vztah ke kritickým novinářům navíc nenabízí příliš důvodů k nadšení z jeho osobních garancí mediální svobody. Andrej Babiš dlouhodobě napadá nepohodlné redakce, označuje kritické informace za politické kampaně a nelibě nese otázky, které se mu nehodí do vlastní prezentace. V Kanálu pravdy podobné nepříjemnosti nehrozí. Babiš může vyprávět o normalizaci, ukazovat papír a vysvětlovat, jak báječné budou veřejnoprávní instituce financované ze státního rozpočtu. Pro vládu, jejíž představitelé pravidelně kritizují zpravodajství těchto médií, jde o politicky významný návrh. Proto působí premiérovo školení veřejnosti z demokracie jako pikantně zdařilý kabaret.

Reklama

Další články z Inregion.cz

Z Ty hejtmane je Ty Andreju. Grolichův song pronikl na náměstí a doprovází odpor proti vládnímu tažení na média

Zeman si podal Babiše i Macinku. Premiérovi spočítal šílený schodek, Motoristům vzkázal, ať přestanou panáčkovat

Andrej Babiš, Alena Schillerová a Petr Macinka dostali od Miloše Zemana nedělní nadílku, po…

Kupka má strach o Babiše: Premiér strašil americkým Kapitolem, od šéfa ODS dostal pořádnou sprchu

Andrej Babiš objevil před českou Sněmovnou americký Kapitol.

Doksanský vyrazil lustrovat Pavlovu dovolenou v Maroku. Vytáhl kamion, tryskáč i zbrojaře

Liga užitečných Babišových hlásí další mimořádný výkon.

Espéďácká Maruška novou posilou Ligy užitečných Babišových: Pošarová vyrazila zachraňovat osahávaného Ševčíka, stranický šéf Okamura jí divadlo pokazil

Liga užitečných Babišových získala novou hvězdu.

Tento článek byl publikován ze zdrojů Inregion.cz

Web přináší pestrý mix článků z oblasti politiky, společnosti, bezpečnosti i aktuálních událostí doma i ve světě. Nejde jen o krátké zprávy, ale i o texty, které dávají tématům širší souvislosti a prostor pro hlubší pohled.Obsah kombinuje rychlé přehledy s publicistickými články a komentáři....

Babiš objevil Českou televizi za normalizace. Vůbec mu nevadí, že tehdy ještě neexistovala

Lela Vémola se po rozchodu s Karlosem proměnila k nepoznání. Fanoušci jí napsali, že vypadá líp než kdy dřív

Co to má znamenat? V Anglii jsou zmatení z Kinského, řeší se i jeho chování

V Jeruzalémě odkryli údajný Ježíšův hrob. Pod mramorem našli starší desku i původní skálu

Barevné dredy a punková minulost. Maminka Tomase Pšeničky na StarDance nešla přehlédnout

Herci z Melrose Place se po letech znovu sešli. Muži ukázali šediny, Heather Locklear dorazila s Odpadlíkem Lamasem