4 min

Homo nostalgiens, člověk nostalgický

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Člověk je asi nejlínější tvor pod sluncem, protože si své pinožení za potravou jako takovou, i duševní, zjednodušuje, jak může. Myslím si, že je dokázáno, že jen líný jedinec vynalezl kolo a od toho byl už jen krůček k věčnému ubližování přírodě kvůli svému blahu.

Homo nostalgiens, člověk nostalgický

Zdroj: 162ae300d0c33ae8192c0b7e5e441743/1000010188.jpeg

Homo nostalgiens, člověk nostalgický

5. 9. 2026

Na toto téma bylo napsáno už nemnoho esejí, vědeckých pojednání a dost možná i básní, takže jenom okrajově, abych se přemostila k tomu, o čem chci vlastně psát.

Zatímco naši předkové drželi v ruce kosy, srpy a hrábě, aby si pro svoji domácí zvěř udělali zásoby na zimu v podobě usušené trávy na čtyři písmena, dnešní člověk zrušil nejdříve ta zvířata, a pak potřebu zaopatření se senem na zimu. A aby se tak moc neunavil, tak už mu nestačila jen další vývojová etapa v podobě sekačky, za kterou kráčel, ale rovnou sednul na svůj multifunkční traktůrek s výměnnými nástavci, z nichž ten jeden seká a ten druhý tu posečenou trávu vysává. Přirozený koloběh je v háji, ta domácí zvířata nám dala nejen své maso, ale za života i bobky a slepičince na hnojení a práce pak pevné tělo bez celulitidy.

Dnešní homo sapiens se vyznačuje zejména krněním dolních končetin, vyztuženým zadkem a hbitými prstíky k ovládání knoflíků, čudlíků a dokonce jen dotyky plošek, které za něj spustí téměř všechnu práci i zábavu. Také se vyznačuje zvýšeným výskytem brýlí, i když někteří brýle rovnou nahrazují laserovými zásahy. Tento člověčí druh se asi začlení do vědeckého zkoumání s názvem Homo acediens (člověk líný), byť i tento druh bude mít své podskupiny, jako třeba jedna z nich – Homo nostalgiens, nebo-li člověk nostalgický.

Člověk nostalgický vzpomíná s dojetím v oku na to, jak se jeho prarodič plížil na panské se srpem, aby mohl dopřát ušákům ten nejsladší jetelíček, na poli pak sbíral klásky pro slepice, kosou ožínal příkopy a sušil a převracel hráběmi seno, které svážel do svého hospodářského příbytku. Dnešní člověk nostalgický byl v té době člověk chráněný, protože byl ještě dítě, takže i když přikládal svoji drobnou ručku k dílu, tak to byla pro něj spíše zábava než práce, kterou bylo nutno dělat tak, jak bylo zapotřebí. Vidí se, jak dostává pár slámek a hrneček s mýdlovou vodou a vyrábí nádherné bubliny, kam se na ně hrabe dnešní bublifuk.

Vzpomíná, jak mu roztomile drkotaly zuby, když ho vezli v žebřiňáku na pole stavět panáky či co a kola nadskakovala nad každým kamenem a vyjížděla každou prohlubeň.

Dnešní člověk nostalgický vzpomíná s dojetím, jak ho stavění panáků, či jiná polní činnost, brzy omrzela, a tak si šel lehnout do stínu na mez, kde spucoval krajíc chleba s máslem, manu nebeskou, kterou už teď nikdy nezažil, protože už mu tak nechutná jako dřív a zase cítí vůni pole smíchanou s vůní potu lopotících se dospělých ve slunečním žáru, zatímco on sám hleděl do nebe a přemýšlel, zda má jít domů pěšky nebo se povalovat na mezi až do odjezdu ostatních a příště už nejel.

Svůj prostor v zahrádkách či lépe, na dvorcích, měly vyhrazeny slepice a králíci v kotcích, které vlastnoručně vybudoval hospodář, co měl kůlnu plnou zajímavých věcí, jako například různé mazničky, olejničky, kleště a kleštičky, dráty a drátky, špunty a špuntíky, a tisíc nedefinovatelných věcí společně s hřebíky a šroubky, konví s ulomeným uchem a podobně.

To bylo panečku dobrodružství, když zapracovala fantazie a do hry se hodilo všechno. To potom hospodář sakroval, kam se mu ztratila ta šikovná lajsnička a destička, co zrovna potřebuje. Jakou může vzbuzovat v dětech fantazii regál plný umělohmotných krabic, krabiček, dóz a dóziček, skořepinových kufříků s nářadím převážně elektrickým, vyrovnaným v tak uklizené dílně, že by se ta dílna dala zaměnit s obývákem?

Člověk nostalgický vzpomíná hlavně vůní a přírodních zvuků, které vydávaly slepice, mouchy, ptáci a jiná havěť. Já jsem vůni venkovské stodoly, kterou už v normálním světě moc nenajdete, zažila ve stodole v Přerově nad Labem, ve skanzenu. Byla jsem z toho úplně jurodivá. Rázem jsem se ocitla proti času a stála jsem tam najednou v trenkách, tričku a teniskách, s mašlí ve vlasech…

I to slunce tenkrát svítilo jinak, tepleji, tropická vedra nás tak moc nesužovala, mraky se honily jen navečer, abychom se mohli co nejdéle vyblbnout na plovárně a za tím účelem bývaly také v tu dobu i bouřky. Den byl jen slunečný, když náhodou přeci jen zapršelo, byl to déšť teplý a hned se vyčasilo. No, tak dobře, nostalgikovy pohádky, možná, že to tak přesně nebylo, ale skoro jo!

Ach bóže, člověk nostalgický to nemá jednoduchý, věčně slzí a posmrkává dojetím…

Autor: Naďa Dubcová

Reklama

Další články z i60.cz

Zastav, zavěz, zkontroluj. Policie radí dodržovat pravidlo 3Z

Průchod slečnou

Jak jsem nedávno tady psal, důsledkem těžkého úrazu jsem přišel o čich. Bohužel to nebylo všechno. Utrpěl...

Život je kolotoč: Ruština

Co si tak trochu vyčítám, že jsem ve svém životě zanedbala, je znalost jazyků. Jako každý z mé generace...

Papírová krajka aneb co jsem se naučila v seniorském věku

Když jsem s kamarádkou dne 9.3.2019 jela do Olomouce na akci "Tvořivá Olomouc", ani ve snu mě nenapadlo, že...

Staré housle

Až stydlivě skryté všetečným zrakům návštěvníků visí za dveřmi mé pracovny staré housle. Visí tam už léta,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Homo nostalgiens, člověk nostalgický

Navigace může ohrozit životy, varuje expert. Některé hříchy řidičů by trestal přísněji

Škoda 120 zachránila komunisty před ostudou. Původně místo ní mělo vzniknout úplně jiné auto

Absolonová už nestíhá všechno sama. Přiznala, kdo jí pomáhá s dětmi

„Asi nám chybí DDR.“ Za Krušnými horami se rodí odpalovací rampa extrémní pravice

Lidské bestie: Robert Mugabe osvobodil Zimbabwe od vlády bílé menšiny. Pak si začal plést svou vůli s přáním celé země