3 min

V Česku leží objekt záhadnější než pyramidy v Gíze. 90 % Čechů o něm netuší

Sdílet

Dennívýzva

Na návrší nad soutokem Vltavy a Berounky se rozkládá jedno z nejvýznamnějších keltských měst střední Evropy. Závist měla přes 170 hektarů, tisíce obyvatel a monumentální kamennou svatyni, která připomíná středomořskou architekturu. Přesto ji většina Čechů nezná. Jak je možné, že tak obrovská památka zůstává v zapomnění?

Zdroj: Miaow Miaow, Volné dílo, Wikimedia Commons

Egyptské pyramidy, Stonehenge či mayská města – to jsou názvy, které si spojíme s historickými záhadami. Málokdo ale tuší, že pár kilometrů jižně od Prahy stojí lokalita srovnatelná s nejslavnějšími starověkými památkami Evropy. Místo, které by mělo být národní chloubou, zná jen hrstka nadšenců.

Keltská metropole nad Vltavou

Nad soutokem Vltavy a Berounky, na rozhraní Zbraslavi a Dolních Břežan, se rozkládalo keltské oppidum Závist – největší keltské sídliště na našem území. Ve 2. a 1. století před naším letopočtem zabíralo opevněné území 118 hektarů. Včetně vnějších předpolí pak celá plocha dosahovala více než 170 hektarů.

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Dokázali byste za Husáka přežít? Vyzkoušejte si test ze socialistické mluvy

Rozměry jsou ohromující. Prostor oppida by pojal dvacet historických jader středověkých českých měst. Keltové zde postavili kilometry kamenných zdí s dřevěnou konstrukcí a mohutné sypané valy vysoké několik metrů. Vstupní brány typu „kleštiny“ měly útočníkům znemožnit přímý průnik do města.

Tři části jednoho města

Závist se dělila na tři hlavní celky. Akropole na vrchu Hradiště tvořila mocenské a náboženské srdce. Předhradí sloužilo běžnému životu, řemeslům a bydlení. Protější vrchol nazývaný Šance, oddělený hlubokým Břežanským údolím, představoval strategicky opevněnou část komplexu.

Když poprvé stojíte na Akropoli a uvědomíte si, že pod nohama máte pozůstatky svatyně staré přes dva tisíce let, je to silnější zážitek než návštěva mnohých hradů. Jen málokdo to tady zná, což je škoda.

Záhada svatyně bez odpovědi

Archeologický výzkum vedený Libuší Jansovou a později Natálií Venclovou odkryl na Akropoli vrstvy osídlení sahající do pozdní doby kamenné a bronzové. Největší tajemství však představuje stavební fáze z pátého století před naším letopočtem.

Na vrcholu stávala monumentální kamenná plošina se zbytky staveb, které odborníci označují jako sakrální komplex – keltskou svatyni zvanou temenos. Konstrukce vykazuje prvky připomínající středomořskou architekturu antického světa. Jak se tyto stavební postupy dostaly do středních Čech? Pracovali zde cizí stavitelé? Udržovali místní Keltové úzké kontakty s Etrusky nebo Řeky?

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Tyto znalosti z gymnázia byste měli znát. Zkuste dát alespoň 7 bodů

Přesné odpovědi chybí. Jisté je, že svatyně byla záměrně zničena a spálena. Trosky překryly další vrstvy hlíny a kamení, jako by noví vládci chtěli vymazat památku na staré rituály.

Hospodářský motor střední Evropy

Závist nebyla jen pevností. Fungovala především jako ekonomické centrum s pulzujícím obchodem a řemeslnou výrobou. Na terasách pod Akropolí pracovaly specializované čtvrti – hutě železa, kovárny, hrnčířské dílny s výrobou na kruhu. Keltové zde razili vlastní zlaté mince zvané duhové statéry.

Strategická poloha umožňovala kontrolu obchodní stezky podél Vltavy. Do nitra Čech proudilo luxusní zboží z jihu – antické víno, bronzové nádoby, jantar z Pobaltí. V době rozkvětu žilo uvnitř hradeb několik tisíc obyvatel, což z oppida činilo skutečné velkoměsto tehdejší doby.

Konec v plamenech

Sláva Závisti skončila v druhé polovině 1. století před naším letopočtem. Celé oppidum padlo pod náporem germánských kmenů tlačících se ze severu. Archeologické nálezy vypovídají o dramatickém útoku – v prostoru bran se našlo množství hrotů šípů, oštěpů a lidské ostatky bez stop klasického pohřbu.

Po vypálení města se sice na krátký čas vrátilo skromnější germánské osídlení, ale politický a kulturní význam místa zmizel navždy.

Zdroj: youtube.com

Co uvidíte dnes

Návštěvník na vrchu Hradiště nenarazí na stojící kamenné zdi. Archeologické vykopávky byly po ukončení výzkumu z důvodu ochrany zasypány zpět zemí. Historie je však viditelná všude. Zvlněný terén, který vypadá jako přirozené kopce, tvoří pozůstatky keltských valů a teras.

Na vrcholu Akropole stojí moderní rozhledna Závist s ocelovou konstrukcí odkazující na historické milníky. Nabízí výhled na pražskou kotlinu i vltavské údolí. Podél cest najdete naučné tabule a betonové pylony vyznačující klíčové body keltského osídlení.

Závist zůstává fascinujícím dokladem doby, kdy byly české země součástí vyspělé evropské civilizace. Přesto ji velká část veřejnosti vnímá jen jako místo na víkendovou procházku – pokud vůbec tuší, co se pod jejími kopci skrývá.

Zdroje článku: Wikipedie, Keltská Evropa, ric-dolnibrezany.cz, stredoceskykraj.cz, fajntip.cz

Autor článku: Jakub Stránský

Reklama

Další články z FAJNTIP.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů FAJNTIP.cz

Články z FajnTip.cz přinášejí pestrý mix užitečných informací, životních vychytávek, inspirativních postřehů i oddechového obsahu, který čtenáře nejen pobaví, ale často i překvapí. Obsah je zaměřen na každodenní témata – od domácnosti, zdraví a vztahů přes zajímavosti ze světa až po jednoduché...

V Česku leží objekt záhadnější než pyramidy v Gíze. 90 % Čechů o něm netuší

Slovenský prezident hodil Babiše přes palubu. O roli Pavla na summitu NATO měl jasno

Seiji Katagiri: muž, který ja své setkání se smrtí vzal dalších 24 lidí. Varování přicházela roky, nikdo je ale nevidel

StB skrývala mikrofony do běžných předmětů v domácnostech. Češi šmírovali vždycky, část odposlechové techniky vyvinuly české laboratoře

V roce 1315 pršelo 15 měsíců v kuse. České kroniky popisují, co lidé jedli, když došlo i psí maso

Do Česka míří nový obchodní řetězec: První prodejny otevře v Praze už v srpnu