3 min

Za humny je drak: Panáky na posilnění před polibkem, předabování a problém s moravským přízvukem

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Oblíbená pohádka Za humny je drak skrývá nejedno produkční tajemství. Natáčení provázely výměny hlasů i popíjení před romantickou scénou.

Za humny je drak

Zdroj: FOTO:Otto Kamenský, distr. FILMBOX+

Pohádka Za humny je drak od režiséra Radima Cvrčka z roku 1982 baví diváky už dlouhá desetiletí. Laskavý příběh vypráví o dobrosrdečném drakovi Mrakovi, který trpí nedostatkem výživy, a jeho kamarádce Lidce. V ději nechybí komické situace, které umocňuje popletený ustrašený král v podání Jiřího Císlera. Zákulisí samotného natáčení přitom skrývá mnoho detailů, které na první pohled snadno uniknou.

Moravský přízvuk a dabing mladého herce

Před kamerou tehdy dostal velkou příležitost teprve šestnáctiletý Jan Šťastný, který si zahrál mladého prince Jana. Zlínský rodák se ovšem na plátně vlastní řečí vůbec neprojevuje, jelikož mluvil se silným moravským přízvukem. Režisér proto rozhodl o jeho předabování, které nakonec obstaral Gustav Bubník. Představitel prince se musel vypořádat i s trémou při natáčení romantických scén. Před milostným polibkem se svou zkušenější kolegyní Ivanou Andrlovou alias Liduškou se údajně musel posilnit několika panáky alkoholu, aby ztratil zábrany.

Podobný osud s cizím hlasem potkal i další herce v hlavních rolích, ačkoliv to běžný divák nemá šanci vůbec poznat. Zahraniční představitelé logicky potřebovali českou jazykovou výbavu. Slovenského herce Štefana Kvietika, představitele vznešeného krále, tak namluvil Miroslav Moravec. Svému krajanovi Maroši Kramárovi, který ztvárnil postavu potulného loutnisty Mariana, propůjčil český hlas herec Petr Svoboda. Jistou zajímavostí je i předabování princezny Violy, kterou si zahrála Jana Beránková, ale diváci z plátna slyší výhradně Ilonu Svobodovou.

Sdílený hlas draka a zpívající Liduška

Kromě klasických rolí vyžadoval specifický hlas i samotný titulní hrdina pohádky. O namluvení dobrosrdečného draka Mraka se postaral legendární Josef Kemr. Pro pozorného diváka je tento detail o to poutavější, že uznávaný umělec ve stejné pohádce zároveň ztvárnil i fyzickou postavu rázovitého dědy Kovandy. Ve filmu tak de facto obstarává dialogy hned u dvou důležitých postav, ačkoliv u draka zůstává pouze v rovině samotného hlasového projevu a do dračí podoby propůjčil jen své herecké mistrovství.

Na rozdíl od některých kolegů nemusela Ivana Andrlová využívat pomoci cizích hlasů. Nejenže namluvila kompletně celou svou roli uhlířovy dcery Lidky, ale s přehledem zvládla i všechny pěvecké vložky. V pohádce skutečně zní její pravý hlas a na žádný playback s profesionální zpěvačkou natáčet vůbec nemusela. Samotný drak Mrak pak po vizuální stránce představoval mistrovské dílo tehdejších technologií z vyhlášeného gottwaldovského trikového studia.

Recyklované šaty ze slavných pohádek

Zkušené oko zachytí během snímku i jisté opakování na poli kostýmní výpravy. Když princezna Viola v jedné scéně dostává dary k narozeninám, stojí po levé straně komparzistka s bílým vrchním dílem šatů, které nápadně připomínají svatební šaty princezen ze slavné pohádky Byl jednou jeden král. Během jiné oslavy se zase na plátně objevují blýskavé šaty s modrými rukávy a bílými aplikacemi. Zcela totožný model si předtím zahrál už v proslulé pohádce Tři oříšky pro Popelku při úvodním představování urozených dívek princi.

Spojitost s dalšími díly najdeme i v samotném textu scénáře. Autorka předlohy Markéta Zinnerová se na filmu podílela i jako scenáristka, což se projevilo opakováním některých konkrétních frází. Velmi podobné dialogy o lásce, či dokonce úplně stejné repliky napsala totiž už o deset let dříve do staršího televizního kousku s názvem Pohádka o drakovi. Půvabné moravské reálie pak obstaral zámek Milotice a lidový skanzen ve Strážnici. Mezi dvořany se tehdy nepozorovaně mihnul dokonce i tehdejší skutečný milotický kastelán.

Pohádku Za humny je drak můžete zhlédnout na FILMBOX+ ONE v sobotu 29. srpna od 15:40.

Další filmové a seriálové zajímavosti najdete ZDE.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Betterlife.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (filmovyprehled, cs.wikipedia, csfd).

Reklama

Další články z BetterLife

Z kanceláře k nahému úklidu. Jak žije průkopnice netradiční služby

Ledničko, vyprávěj se vrací s hvězdnými hosty. Těšit se můžete na Kachní discopříběh, herečky z Ulice i dabéry Přátel

Televize Nova spouští novou sérii kulinářské show Ledničko, vyprávěj! Přemek Forejt a Jan Punčochář musí...

Světáci: Tvrdý zásah cenzury, pochmurná atmosféra, skryté detaily a odhalené poprsí

Komedie Světáci vznikala v dusné atmosféře pod bedlivým dohledem cenzorů. Zákulisí oblíbeného filmu nabízí...

Plat už nebude jen věcí mezi zaměstnancem a šéfem. Nová pravidla mohou odhalit rozdíly mezi kolegy

Nová evropská směrnice o odměňování brzy změní zvyklosti českých firem. Slovensko již zavedlo přísné sankce...

Sára Korbelová byla poprvé porotkyní Muže roku. U mužů si jako první všímá něčeho jiného než očí či postavy

Herečka Sára Korbelová usedla do poroty soutěže Muž roku. Její kritéria pro výběr vítěze se od běžných...

Tento článek byl publikován ze zdrojů BetterLife

Magazín se zaměřuje na zdraví, výživu, pohyb i duševní pohodu. Přináší články o zdravém stravování, cvičení, prevenci nemocí, ale i o osobním rozvoji, relaxaci a každodenních návycích, které pomáhají žít vyrovnaněji. Obsah kombinuje praktické tipy s inspirativními texty – od receptů přes...

Za humny je drak: Panáky na posilnění před polibkem, předabování a problém s moravským přízvukem

Neobvyklé jméno a vlna emocí: Gabriela Soukalová se pochlubila novorozenou dcerkou

Německý viceadmirál varoval Evropu. Ruské námořnictvo je stále agresivnější, tvrdí

Kosatky v Kalifornském zálivu loví mladé žraloky bílé. Otáčejí je břichem nahoru, aby je paralyzovaly, a vyžírají jen játra

Zamilovaný Jiří Ployhar ukázal sebe i o téměř třicet let mladší partnerku v plavkách

Naprosto vědecký pohled na zcela lidskou potřebu: Proč prdíme – a co s tím má společného obyčejná chůze