Hrozba se skrývá pod kůrou
Zdravý strom uprostřed lesa. Pevný kmen, bohatá koruna, desítky let života zakořeněné v půdě. A pak se něco zlomí. Vrchol začne schnout, větve jedna po druhé ztrácejí sílu a za dva roky stojíte před mrtvým dřevem. Příčina? Nepozorujete ji pouhým okem. Pod kůrou se skrývají larvy, které dokážou jasan zabít rychleji než jakákoli houba.
Polník jasanový dorůstá osmi až čtrnácti milimetrů a jeho tělo září kovovým zeleným odstínem. Přišel z východní Asie a Evropská unie ho zařadila mezi prioritní škůdce – organismy s potenciálem způsobit masivní hospodářské i ekologické ztráty. Samotný brouk však stromy přímo neničí. Skutečnou katastrofou jsou jeho potomci.
Samice naklade vajíčka do prasklin kůry. Vylíhlé larvy se okamžitě zavrtají pod povrch a vyžírají složité sítě chodbiček přímo v lýku – tkáni, která zajišťuje transport vody a živin mezi kořeny a korunou. Strom se doslova zadusí zevnitř. Když začnete vidět prosychání koruny od vrcholu, bývá už pozdě.
První ohnisko v EU a rychlý postup na západ
Devátého června 2026 maďarské úřady potvrdily přítomnost polníka v obci Beregsurány těsně u ukrajinských hranic. Šlo o vůbec první oficiálně zaznamenaný výskyt tohoto škůdce na území Evropské unie. Během několika týdnů následovaly nálezy na východním Slovensku – vzorky z lapačů i kontroly dřeva potvrdily přítomnost brouka 25. června a 7. července 2026.
Prvních osmnáct dospělých jedinců na Slovensku podchytili v parku u historického kaštelu ve Stredě nad Bodrogem v okrese Trebišov. Další záchyty následovaly v rychlém sledu a ukázalo se, že brouk už obsadil desítky lokalit. Slovenské orgány reagovaly okamžitě: okresní úřad v Michalovcích vyhlásil karanténu a kolem zamořených oblastí vznikla rozsáhlá ochranná pásma.
V okrese Michalovce spadá do zamořené zóny třináct obcí: Beša, Čičarovce, Drahňov, Kapušianské Kľačany, Lúčky, Malé Raškovce, Oborín, Ptrukša, Ruská, Veľké Kapušany, Veľké Slemence, Vojany a Žbince. Ochranné pásmo sahá minimálně deset kilometrů od hranic zamořené oblasti a zahrnuje i samotné město Michalovce. V okrese Trebišov je situace ještě dramatičtější – polník se potvrdil ve 26 obcích.
Co znamená karanténa a proč je tak přísná
Karanténní režim není jen formální papírování. Ukládá vlastníkům lesů, firmám i běžným občanům konkrétní povinnosti, jejichž nedodržení může mít fatální následky. Veškeré napadené dřevo a rostliny musí být bezpečně zlikvidovány na místě. Jakýkoli pohyb hostitelských rostlin, dřeva nebo kůry mimo zamořenou zónu je přísně zakázán.
Nesmí se vysazovat nové jasany ani chionant virginský, který je pro polníka také atraktivní. Zvláštní omezení platí pro manipulaci s dřevem v pásmu sahajícím až 90 kilometrů od vnější hranice zamořené oblasti. Tato pravidla zavazují všechny fyzické i právnické osoby bez výjimky.
Karanténu bude možné zrušit teprve ve chvíli, kdy úřední průzkumy nepotvrdí výskyt škůdce po dobu čtyř po sobě jdoucích let. Jde o dlouhodobý boj, který vyžaduje trpělivost, disciplínu a spolupráci všech zúčastněných.
Dospělý brouk uletí sám jen několik kilometrů ročně. Skutečnou hrozbou pro skokové šíření na stovky kilometrů je člověk převážející napadené palivové dříví, dřevěné palety nebo neošetřenou kulatinu s kůrou. Jeden převoz napadeného materiálu může přenést škůdce přes celou republiku během jediného dne.
Jak poznat napadený strom a co dělat při nálezu
Jasany napadené polníkem prozradí několik charakteristických znaků. Koruna prosychá shora, větve postupně odumírají a celkový stav stromu se zhoršuje během dvou až tří let. Nezaměnitelným důkazem přítomnosti brouka jsou výletové otvory v kůře ve tvaru písmene D.
Tyto otvory vznikají ve chvíli, kdy dospělí brouci opouštějí strom a vydávají se hledat nového hostitele. Pokud narazíte na podezřele schnoucí jasan nebo přímo na kovově zeleného brouka pod kůrou, okamžitě informujte odborníky z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na e-mail karantena@ukzuz.gov.cz nebo prostřednictvím formuláře na Rostlinolékařském portálu.
Rychlý záchyt případného ohniska je klíčem k záchraně jasanů v naší krajině. Vzdušnou čarou dělí současná slovenská ohniska od českých hranic zhruba 250 kilometrů. Přirozené šíření hmyzu sice chvíli trvá, ale člověk a doprava napadeného dříví mohou škůdce přesunout během jediného dne.
Proč by nás to mělo zajímat
Jasany tvoří nedílnou součást našich lesů, alejí i městské zeleně. Jejich ztráta by znamenala nejen ekologickou, ale i ekonomickou ránu. Polník jasanový není přehnaná mediální panika – je reálným biologickým rizikem, které se řítí směrem k nám. Slovensko bojuje s karanténou, Maďarsko monitoruje další šíření a Česko sleduje každý pohyb.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský apeluje na lesníky, zahrádkáře i širokou veřejnost: ostražitost a rychlá reakce mohou rozhodnout o tom, zda se nám podaří zabránit nekontrolovanému šíření. Každý podnět odborníci prověří a každé hlášení může zachránit desítky stromů.
Otázka už nezní, jestli polník dorazí k našim hranicím. Otázka zní, jak rychle ho dokážeme zachytit.
Zdroje článku: prolesy.org, ekolist.cz, fajntip.cz, nespechej.cz
Autor článku: Tereza Holubová