3 min

Trpěli tam i Čechoslováci. Naši experti poprvé zkoumají bývalý sovětský Gulag

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Prošlo jím přes 20 tisíc převážně politických vězňů z Ukrajiny, Pobaltí a dalších zemí, včetně dvou desítek Čechoslováků. Bývalý Gulag v Kazachstánu teď zkoumají plzeňští archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Jde o vůbec první podobnou akci svého druhu, jelikož podobné bádání v postsovětské zemi nebylo dosud možné. Už první dny průzkumu přinesly nezvratné důkazy o utrpení vězňů, které trvalo déle, než se uvádělo v dostupných dokumentech.

Trpěli tam i Čechoslováci. Naši experti poprvé zkoumají bývalý sovětský Gulag

Zdroj: Štěpán Černoušek/Gulag.cz

Tábor Stěplag fungoval v letech 1948 až 1956. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, celé městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice. Dochovaly se také zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, ale i zapomenutý hřbitov obětí,“ popsal vedoucí archeolog Pavel Vařeka z Fakulty filozofické (FF) ZČU.

Tábor u vesnice Těrekty je podle odborníků výjimečný a vhodný pro výzkum právě tím, že se tam dochovaly stopy celého vězeňského komplexu Lágr také podle jejich nových zjištění fungoval nejspíš mnohem déle, než se u táborů Stěplagu dosud uvádělo. „Všechny odborné historické publikace hovoří o konci Stěplagu v roce 1956. Jenomže my jsme na místě nalezli skleněné lahve datované mezi lety 1959–1961,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz.

Svědectví podal i nejstarší obyvatel vesnice

Kromě samotné archeologické práce mohou výzkumníci vše ověřit u místních historiků a také u očitých svědků. Podařilo se jim vyzpovídat nejstaršího obyvatele vesnice, osmasedmdesátiletého Mizambaje Bralina, který se do Těrektů přestěhoval v roce 1959.

„Kdybychom nenašli tohoto posledního pamětníka, nezbylo by nám než se o mnohém jen dohadovat. První nálezy a průzkum rozložení jednotlivých pozůstatků táborových budov vyvolaly celou řadu otázek, které nám pomohl upřesnit, stejně tak představy o životě v táboře,“ zdůraznil Vařeka.

Ty ženy tam drželi jako zvěř, nedovedu si představit, jak může nějaký muž vůbec vystřelit na ženu.Mizambaj Bralin — místní obyvatel a pamětník

„Ještě v té době zde podle něj stál ženský tábor plný vězenkyň z pobaltských zemí. To svědčí o tom, že podle archivních dokumentů byl sice Stěplag příkazem z Moskvy v roce 1956 zrušen jako oficiální struktura tohoto jména, ovšem ne všichni vězni byli propuštěni a mnohé tábory nejspíš ještě několik let dál fungovaly pod jinou administrativou, což se ale do historických knih čerpajících pouze z moskevských archivů, navíc psaných samotnými pachateli, už nedostalo,“ prozradil Černoušek. I to podle odborníků ukazuje důležitost polní práce na místě, které se do té doby nikdo nevěnoval.

Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu

Expedice vyvolala v kazachstánských akademických kruzích obrovský zájem. Do projektu se tak zapojili historici z Žezkazganu, univerzity Buketova v Karagandě a archeologové z kazachstánského Margulanova archeologického ústavu, který zajišťuje oprávnění k archeologickému výzkumu.

„V Rusku by obdobný výzkum v současnosti nebyl možný. Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru a mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje. Kazachstán se tomuto výzkumu stále více otevírá a setkáváme se tu s velkou podporou a pochopením,“ uvedl Černoušek.

V Česku archeologové zkoumali pozůstatky komunistických trestních pracovních táborů a táborů nucených prací na Jáchymovsku. „Teď jsme se vydali do prostředí sovětského Gulagu. Jde o jedinečnou příležitost, neboť můžeme srovnat originál s kopií,“ uzavřel Vařeka.

Na expedici ve vesnici Těrekty u města Žezkazgan spolupracují archeologové katedry archeologie FF ZČU s organizací Gulag.cz. Ta se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Zatímco archeologové ZČU se soustředí na odborný výzkum, Gulag.cz bude průběh expedice zaznamenávat mimo jiné i pro připravovaný dokumentární film a pro zpřístupnění výsledků v rámci virtuálního muzea Gulag Online.

Reklama

Další články z Plzeňská Drbna

Hrozivá povodeň roku 1890 zaplavila stovky domů a nahrnula do města metr písku

Rodiče tisíců dětí o své pediatričky nepřišli. Mají nové prostory v bývalém úřadu

Velké emoce vzbudila v posledních měsících rekonstrukce soukromé polikliniky na Doubravce, kvůli níž musely...

Hledání nejkrásnějšího vánočního stromu s výškou 13 metrů odstartovalo město Plzeň

Už teď oslovilo město Plzeň veřejnost z regionu s výzvou k nabídce vánočního stromu, který bude letos...

Rakovinou dutiny ústní ročně onemocní až 700 lidí, polovina z nich zemře

Rakovina dutiny ústní patří mezi zákeřná onkologická onemocnění. Ročně zasáhne do života stovek pacientů po...

Obávaná gilotina je už minulostí. Na jejím místě vzniká nový a vyšší most

Naplno pokračují práce na stavbě nového železničního mostu, který nahradí nechvalně proslulý most známý...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Plzeňská Drbna

Plzeň není jen o pivu – i když i o něm se tu samozřejmě dočtete. Plzeňská Drbna má přehled o tom, co hýbe městem i celým krajem. Sleduje každodenní dění, které se týká obyvatel přímo a bez oklik: uzavírky, nehody, rozhodnutí radnice, změny v dopravě nebo kauzy, které rezonují od Lochotína po...

Trpěli tam i Čechoslováci. Naši experti poprvé zkoumají bývalý sovětský Gulag

Tři klíčové chyby Petra Macinky. Měl šanci rozvrátit podvod provokatérů, ale nestalo se

Manželka Patrika Hezuckého prolomila mlčení o osudném dni. Pak už bylo všechno jen horší, říká

Chtěla být štíhlejší a silnější, místo toho přišla o menstruaci. Vzpěračka Minářová popsala roky extrémů

Boeing 727 se 108 lidmi se po vzletu držel ve vzduchu 22 sekund. Klíčem k nehodě bylo nečekané okno na dráze v Dallasu

Sověti tragédii tajili. Zbytky těl posbírali na 10 hektarech