Pohádka o větru Severínovi, který se jednou rozhodl nefoukat

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Vítr Severín byl unavený. Na jaře rozháněl mraky, v létě chladil pole, na podzim shazoval listí a v zimě honil sníh. Jednoho rána řekl: „Dnes nefoukám.“ A přestal.

Pohádka o větru Severínovi, který se jednou rozhodl nefoukat

Doba čtení 1 min

Článek byl publikován 21.10.2026 15:05

Nejdřív si všichni pochvalovali klid. Nikomu neuletěl klobouk. Prádlo drželo na šňůře. Jenže po několika hodinách začal stát mlýn. Plachetnice na jezeře se nepohnuly. Semena pampelišek zůstala na místě. Mraky visely nad městem.

Lidé začali Severína hledat. Našli ho v jeskyni.
„Proč nefoukáš?“
„Protože si mě všimnete jen tehdy, když vám něco odnesu.“

Lidé se zastyděli. Byla to pravda. Severín dělal spoustu věcí, které nikdo nebral jako práci, protože byly samozřejmé.

„Co bys chtěl?“ zeptala se malá víla.
„Den volna.“

Lidé souhlasili. Jenže někdo musel foukat místo něj. Severín začal učit malé vánky. Jeden uměl sotva pohnout trávou. Druhý foukal jen doprava. Třetí pořád kýchal. Byla to práce. Ale časem se naučily.

Severín měl první skutečný volný den. Seděl na kopci a nic nedělal. Nikdo mu nic nevyčítal. Večer se vrátil odpočatý. Foukal lehčeji a s větší radostí.

Od té doby měl každý měsíc jeden Tichý den. Lidé se naučili plánovat bez něj. A Severín zase pochopil, že odpočinek není lenost. Je to součást práce. Nikdo nemůže foukat pořád. A když se někdy některý z mladých vánků cítil provinile, že si chce odpočinout, Severín mu řekl: „Když přestaneš na chvíli foukat, svět se nezboří. A pokud ano, potřebuje lepší plán.“

Víly se vždycky smály. Ale lidé si Severínova volna začali vážit. Protože když se vrátil, nesl s sebou čerstvý vzduch. A ten byl vždycky nejlepší po dni, kdy si i vítr mohl vydechnout.

_{MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT}

Pohádka o zrcadle, které ukazovalo vždy jen ryzí pravdu, i když se na ni nikdo neptal

Pohádka o princezně Jitřence a kouzelném švihadle

Pohádka o krásném králi, co nikdy nechtěl zestárnout

Reklama

Další články z Pohádky bez konce

Pohádka o čarodějném kotlíku, který odmítal vařit kouzelné lektvary a chtěl dělat jen rajskou polévku

Pohádka o zvonku na staré bráně ze šlehačky a karamelu, který zazvonil jen tehdy, když přicházel někdo, kdo potřeboval trochu sladkého pohlazení

Na konci úzké uličky stála zvláštní brána. Sloupky měla z karamelu, oblouk z čokolády a nahoře se držela...

Pohádka o cukráři Bonifácovi, kterému perníčky po zavírací době utíkaly z pekárny

Cukrář Bonifác pekl nejlepší perníčky ve městě. Srdíčka, hvězdy, koníky, kočky i domečky. Jenže každé ráno...

Pohádka o černém koni Orionovi, který běhal po obloze a pod jehož kopýtky se rodily nové hvězdy

Kůň Orion neběhal po loukách. Běhal po obloze. Každou noc vyrazil z východu k západu a pod jeho kopyty se...

Pohádka o myšce Cecílii, která bydlela v knihovně mezi příběhy, jež nikdo nedočetl

Myška Cecílie bydlela za policí s dobrodružnými knihami. Postel měla z kapesníčku, stůl z krabičky od...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pohádky bez konce

Web nabízí pestrou sbírku pohádek plnou fantazie, kouzelných bytostí, dobrodružství i laskavého humoru. Čtenáři zde najdou klasicky laděné příběhy i modernější pohádky, které baví, poučí a inspirují. Texty jsou psané čtivě a srozumitelně, takže potěší děti, které pohádky poslouchají nebo čtou...

Pohádka o větru Severínovi, který se jednou rozhodl nefoukat

„Proruská nálepka je absurdní.“ Vávra o ceně od Macinky i svých kontroverzích

Víme, kdo dostane vyznamenání od prezidenta: Uniklo první jméno!

Vyhazovem její byznys nekončí. Věra Komárová má vlastní školu i další značku a kosmetiky se vzdát nechce

Muž našel v australské zemi zlato za miliony. Proč se právě tento kov stal symbolem bohatství?

Strach o Hanu Gregorovou: Po těžkém pádu narovinu přiznala, jak ji zmáhá věk!