Když se v noci nad bojištěm objevily nepřátelské bombardéry, představovaly pro obranu jeden z nejobtížnějších problémů. Pozemní radary dokázaly protivníka odhalit, ale bylo nutné dostat do vzduchu stíhací letoun, který by jej dokázal najít, sledovat a zničit v naprosté tmě. Britové měli Beaufightery a později Mosquita, Němci Ju 88 či Bf 110.
Spojené státy se rozhodly vytvořit vlastní specializovaný stroj. Výsledkem byl jeden z nejpozoruhodnějších amerických letounů druhé světové války, Northrop P-61 Black Widow. Šlo o první americký letoun navržený od samého počátku jako noční stíhačka a zároveň o jeden z prvních skutečně úspěšných bojových letounů, u nichž se radar stal integrální součástí bojového systému.
VIDEO
Northrop P-61 Black Widow: Pro válku ve tmě Vývoj P-61 začal v roce 1940, tedy ještě před vstupem Spojených států do války. Konstrukce dostala charakteristické dvounosníkové uspořádání, velký střední trup a dvojici výkonných hvězdicových motorů Pratt & Whitney R-2800. První prototyp XP-61 vzlétl v květnu 1942. Sériové stroje začaly přicházet ke svým jednotkám koncem roku 1943. Celkem Northrop vyrobil 706 P-61, z nichž část představovala modernizované P-61C.
Nejdůležitějším vybavením však nebyly motory ani výzbroj. Byl jím palubní radar SCR-720. Radar umožňoval posádce vyhledat protivníka i v situaci, kdy jej pilot nemohl vizuálně spatřit. P-61 tak nebyl pouze „stíhačkou s radarem“. Celá koncepce letounu byla podřízena tomu, aby pilot a radarový operátor mohli společně bojovat s nepřítelem v noci.
Typická posádka se skládala ze dvou až tří mužů. Pilota, operátora radaru a u některých konfigurací střelce. Radarový operátor seděl za pilotem a jeho úkolem bylo především vyhledat cíl, určit jeho polohu a navádět pilota do vhodné pozice pro útok.
Výzbroj byla na svou dobu mimořádně silná. Některé P-61 nesly čtyři kulomety ráže .50 v horní otočné věži a čtyři kanony ráže 20 mm umístěné ve spodní části trupu. Letoun navíc mohl nést pumy.
Do Evropy dorazil letoun pozdě První operační nasazení v Evropě přišlo až 3. července 1944. To je důležitý moment v historii P-61. Letoun byl technicky velmi pokročilý, ale jeho nástup se opozdil. Spojenecké noční stíhací jednotky už mezitím používaly jiné typy a v době, kdy P-61 konečně vstupoval do boje, byla situace v Evropě výrazně odlišná od té, pro kterou byl původně navrhován.
Německé letectvo už nemohlo v roce 1944 provádět rozsáhlé bombardovací operace jako v předchozích letech a nedostatek paliva postupně omezoval jeho aktivitu. P-61 tak v Evropě nedostal příležitost předvést svůj potenciál v rozsahu, který by odpovídal původním představám. Výrazně více příležitostí dostala v Pacifiku.
Válka v Pacifiku: Prostředí pro „černou vdovu“ jako stvořené Právě v Pacifiku se ukázala největší výhoda P-61. Rozlehlé oblasti oceánu, izolované ostrovní základny a japonské noční nálety vytvářely podmínky, v nichž byl radarový noční stíhač mimořádně cenný. První potvrzené vítězství P-61 přišlo v létě 1944 proti japonskému bombardéru Mitsubishi G4M Betty. Podle údajů amerického National Museum of the United States Air Force šlo o první bojový úspěch Black Widow v Pacifiku.
Postupně P-61 převzaly úkoly, které před nimi plnily například Douglas P-70 nebo britské Beaufightery. Black Widow se přitom neomezovala pouze na obranu proti bombardérům. Jak se japonská letecká aktivita snižovala, posádky začaly stále více létat noční útočné a průzkumné mise. Některé jednotky využívaly P-61 k útokům na pozemní cíle, jiné k přímé podpoře pozemních jednotek.
„Lady in the Dark“ a poslední lov války Nejznámější příběh P-61 se odehrál na samém konci války. Black Widow „Lady in the Dark“ od 548th Night Fighter Squadron zachytila pomocí palubního radaru v noci ze 14. na 15. srpna 1945 japonský stroj Nakajima Ki-43 Hayabusa. Posádka vdovy je postupně donutila k letu těsně nad hladinou, a japonský pilot nakonec havaroval. P-61 nemusela vystřelit jediný náboj.
Následující noc „Lady in the Dark“ znovu zachytila japonský letoun, tentokrát Nakajima Ki-44 Shoki. Po dlouhém pronásledování se kontakt ztratil ale později bylo nalezeno místo, kde japonský letoun havaroval. Opět nevystřelila jediný náboj… Lady in the Dark má neoficiální rekord posledního sestřelu 2. světové války.
Northrop P-61 Black Widow Lady in the Dark, Wikimedia Commons Northrop P-61 Black Widow: Příběh není o počtu vyrobených strojů Northrop P-61 Black Widow nebyla masově vyráběná stíhačka typu P-51 Mustang nebo P-47 Thunderbolt. Její produkce dosáhla přibližně 706 kusů. Přesto její bojový záznamy ukazují, že šlo o mimořádně úspěšný specializovaný systém.
Podle amerických zdrojů se posádkám Black Widow připisuje přibližně 158 ověřených nočních vzdušných vítězství, čtyři její piloti se stali esy s 5 a více sestřely. Podle Smithsonianu byly během války ztraceny pouze čtyři stroje Black Widow, přičemž žádný z nich nebyl sestřelena nepřítelem.
Zdroj: Smithsonian , The Aviationist , Smithsonian Magazine Autor/Licence fotografie: Northrop P-61 Black Widow, United States Armed Forces with the ID 021002-O-9999G-008, Public Domain