6 min

Volá Londýn z pražských hospod: muž bez internetu už 23 let prodává vlastní časopis

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Sotva společně zasedneme v žižkovské pivnici U Járy, zastaví se u našeho stolu muž středního věku, zjevně místní štamgast, a na Vladislava Čapka houkne: „Máš?“ Dotaz, který by šel možná vykládat různými způsoby, míří na to, zda má u sebe výtisk svého časopisu Volá Londýn. Osmapadesátiletý bývalý (vlastně i současný) novinář a dnešní invalidní důchodce,

vola_londyn_kolaz_v2

Zdroj: Koláž HlídacíPes.org – z čísel časopisu Volá Londýn.

Osmapadesátiletý bývalý (vlastně i současný) novinář a dnešní invalidní důchodce, samozřejmě má. Sáhne do náprsní kapsy své letité džínové bundy a předává jeden výtisk z asi třiceti, které na svých cestách do města nosí obvykle u sebe.

Cena je 39 Kč, do dlaně padne padesátka, zbytek je od cesty.
Za dvě přeložené „á čtyřky“ – tedy osm (někdy i dvanáct) stran formátu A5 se svéráznou grafikou, kde se text z psacího stroje mísí s ručně dopsanými pasážemi tuší – by se to nezasvěcenému mohlo zdát moc.

V digitální době je to ale naprostý unikát. A zároveň přímá podpora skrytého pražského fenoménu: časopisu Volá Londýn a jeho jediného autora Vladislava Čapka.
Když je tam ten druhý výčepák
„Používám psací stroj, tuš a fotky. To je od začátku záměr. Snad je to čitelný,“ doufá nahlas Vladislav nad prvním pivem.

Na to, co už od roku 2003 s různorodou pravidelností připravuje, lze pohlížet různě. Ale bezpochyby jde o specifický časopis, produkt novodobého undergroundu, možná samizdat... Každopádně jde o unikátní tisk distribuovaný autorem pěkně z ruky do ruky ve vybraných pražských hospodách.

[caption id="attachment_148122" align="alignleft" width="260"] Klasická podoba časopisu Volá Londýn, tento je z roku 2009, ani poslední čísla se graficky nijak zvlášť neliší. Repro: HlídacíPes.org[/caption]

Vladislavův rajón je zhruba třicítka podniků na Žižkově, na Novém Městě, v Dejvicích a v domovském Braníku. „Lidi reagujou většinou dobře, i když někteří jsou taky nabroušení, že otravuju. Třeba výčepák dejvický nádražky říká, že nosím sběr a vyhazuje mne. Takže tam chodím, když je tam ten druhej,“ směje se.

Prodávat prý chodí každý den kromě neděle („Někdy jdu i v neděli,“ upřesňuje), s pracovní dobou zhruba mezi „šestou sedmou a desátou jedenáctou večer“.

„Většina lidí to mine bez povšimnutí, ale kdo zná underground, tak zbystří a reaguje vstřícně,“ říká Vladislav.

To, že dorazil, se pozná snadno: rozrazí se dveře hospody, rychlým krokem vkráčí postarší chlapík s dlouhými vlasy a nahlas deklamuje „Volá Londýn! Volá Londýn!“ a vybízí přítomné ke koupi časopisu.

Kdo ho nezná, je nutně překvapen, cizinci jsou vyloženě zaskočeni, pro štamgasty je ovšem již známou a typickou pražskou figurkou. „Takhle ale o sobě fakt nepřemýšlím,“ brání se Vladislav Čapek.

Celkově takto prodá (někdy prý i jen rozdá) překvapivě dost: „Natisknu toho tak tisíc měsíčně a prodá se to.“

Takhle to dělá, s postupně se zvyšující cenou, už 23 let. „Vzniklo to spontánně a celou dobu je to stejný. Chvíli jsem měl počítač, ale ten pak kleknul a už to píšu jenom na stroji. Nemám ani internet.“
Jak se nelíbil Hlavsa
Z médií prý dnes sleduje jen televizi, z těch zpravodajských jen ČT 24. „To, jak chtějí zaškrtit rozhlas a televizi, to je pěkná pí*ovina, to omezuje nezávislost médií,“ komentuje jadrně plány Babišovy vlády.

Zkušenosti s novinařinou má sám bohaté – hlavně z devadesátých let: „Psal jsem tehdy pro Xantypu, Týden, Reflex, Rock & Pop i pro Technický magazín,“ shrnuje. Naposledy, koncem 90. let psal pro Lidové noviny, především do kulturní rubriky.

Čapek tvrdí, že skončil v roce 1998 poté, co mu prý tehdejší šéfredaktor Pavel Šafr přestal otiskovat rozhovory. Důvodem měl být rozhovor s Mejlou Hlavsou, který se Šafrovi nelíbil.

„Takže jsem skončil, byl jsem tehdy jen externí redaktor. Pak jsem šel chvíli na volnou nohu a pak jsem dostal invalidní důchod,“ popisuje stručně další anabázi, která nakonec vyústila až ve vznik Volá Londýn.

Nabídka na „kupte si Volá Londýn“ je proměnlivá, občas Vladislav nabízí i pár let staré kusy. „Nové číslo dělám tak jednou za půl roku. Teď budu dělat rozhovor s malířem Michalem Singerem,“ slibuje.

Před rokem 1989 studoval Vladislav Čapek na filosofické fakultě kulturní sociologii, po listopadu 1989 byl prý i členem stávkového výboru.

V 90. letech pak vedle novinařiny provozoval i Klub Ve Smíchově (v ulici Na Březince 16, dnes je zde Skotský klub Šedý pes), pořádal zde i výstavy. „Znal jsem i díky tomu třeba Jáchyma Topola, Petra Placáka a další lidi z undergroundu, ale to až po Listopadu.“

Tomu, co dělá dnes, říká volná občanská iniciativa. „Co z prodeje dostanu, je nula od nuly pojde – jezdím po Čechách, platím si režii... Nějaké peníze z toho mám, ale byznys bych tomu určitě neříkal.“

Jak vzpomíná, Volá Londýn vznikl v době, kdy byla válka v Iráku a v ulicích Londýna tehdy proti ní demonstroval milion lidí. „Proto Volá Londýn. Že se to jmenuje stejně, jako kdysi československé vysílání z Londýna za války, je náhoda, ne úmysl. Ten slogan je známý, tak jsem ho použil.“

Svou roli prý sehrálo to, že v dubnu 2003 vyšel v americkém časopise Time článek s titulkem A Suicidal Spring (Sebevražedné jaro), který se věnoval protestnímu sebeupálení Zdeňka Adamce.

„Upálil se 6. března 2003 u Palachovy fontány, o tom dneska už nikdo nic neví. V dalších týdnech ho následovalo dalších pět lidí, tři z nich zemřeli, ale to se v podstatě zamlčelo,“ líčí Vladislav Čapek. „A součástí toho článku byla i fotka s Mejlou Hlavsou, kde bylo napsáno London calling, we understand,“ vrací se k původu názvu svého časopisu

„Ten časopis dělám od začátku sám, občas mi někdo pomáhal, hlavně když jsem dělal zpravodajství, ale teď už zpravodajství nedělám,“ dodává.
Blairova levice lepší než česká pravice
Dnes jsou vydání obvykle monotematická, často jde o jeden delší rozhovor, naposledy třeba s bývalým předlistopadovým manažerem punkových kapel F.P.B a Šanov 1 Petrem Růžičkou: „Vybírám si lidi, co nějak souvisejí s okrajem, takový současný underground, musí to být trochu netradiční. Sám jsem byl pankáč,“ vysvětluje.

Kapitalismus je pro mě fungující ekonomika. Když neutiskuje občanskou společnost, tak ho beru. Je to prostředek, není to cíl.

Nabídka na „kupte si Volá Londýn“ je proměnlivá, občas Vladislav nabízí i pár let staré kusy. „Nové číslo dělám tak jednou za půl roku. Teď budu dělat rozhovor s malířem Michalem Singerem,“ slibuje.

Současné politice se sice osobně nevyhýbá, ale ve Volá Londýn ji už nijak nekomentuje a neřeší ji. „Vlastně mě vůbec nebaví, Babiše nesnáším,“ říká rozhodně.

Vladislav Čapek tvrdí, že byl nějaký čas jako údajný levicový extremista v zájmu zpravodajských služeb, ale jde prý o příběh dvě desítky let starý z doby, kdy vydával svůj časopis mnohem častěji než dnes. „Házel jsem to pravidelně do schránky Viktoru Karlíkovi z Revolver Revue a on to šířil až k Havlovi a zpravodajci to ze schránky kradli,“ vypráví s tím, že dneska už po něm „nikdo nejde“.

„Levicový extremista nejsem. Ani sociálnědemokratický, natož komunista. Hlásím se k nové levici. Kdyby u nás byla pravice, jako byla nová levice za Blaira v Británii, tak by nám tu bylo dobře. Mám rád i německé a rakouské zelené,“ vyznává své politické preference.

„Kapitalismus je pro mě fungující ekonomika. Když neutiskuje občanskou společnost, tak ho beru. Je to prostředek, není to cíl,“ říká Vladislav a po druhém dopitém pivu se zvedá. I dnes jde obsloužit svůj rajón.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Stabilita režimu, eliminace disentu. Čínská státní bezpečnost jako zábavní projekt

Petr Pavel jako lídr opozice? Mantra vládních politiků, od níž teď Babiš couvá

ANALÝZA. Najít bod zlomu, kdy Petr Macinka, následován dalšími koaličními politiky včetně Andreje Babiše,...

Západ v sevření krizí: čeká nás obroda, nebo pomalý rozklad?

Existují okamžiky, které rozdělují dějiny na „předtím“ a „potom“. Většinou si jich zpočátku ani nevšimneme...

Osamělý vlk a české eso RAF. Jaký byl ve skutečnosti a jaký je ve filmu

Josef František byl stíhacím esem bitvy o Británii. Mimo okruh znalců historie druhé světové války je však...

Zabít prezidenta, znásilnit poslankyni, psali facebookoví hejtři. Policie už je hledá

„Petra Pavla nechám zastřelit od Ukrajinců“, případně „Zabijte ho někdo zaplatím za to“ či „ZABTE UŽ NĚKDO...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Volá Londýn z pražských hospod: muž bez internetu už 23 let prodává vlastní časopis

Zrno: Pohřeb Mladiče je políček Západu. Pro mladé je sexy symbol vlastenectví

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

Lucie Vondráčková nechává synům volnou ruku. Doufám, že si najdou to, co mají nejradši

Profesionální kulturistka má hustější plnovous než většina mužů. V závodech to nandala ženám

Spotřebiče, které za žádných okolností nezapojujte do prodlužovačky zároveň s ostatními zařízeními. Riziko vzniku požárů je enormní