Od nádraží po přechodu mostu jsem se z kruhového objezdu vydala ulicí Ke hradu mírným kopečkem do Bedřichových sadů. Původně zde stál biskupský hrad, ze kterého zbyl jen dvouobloukový most nad příkopem. Zbytky hradu jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.
Bedřichovy sady se pyšní unikátem, a to otáčivým hledištěm, jediným amatérským na světě. Hlediště i malá scéna přírodního divadla, které vzniklo v roce 1983, jsou udržované a dle dostupných podkladů jsem zjistila, že Divadelní spolek Vltavan zde pořádá představení různých souborů a areál využívá i ke konání koncertů a hudebních festivalů.
Současná podoba parku, stojící v historicky cenné lokalitě, se datuje od roku 1935. V polovině září jsem se zde procházela sama, vnímala klid a ticho, jen z nedaleké ulice se ozývaly hlasy dětí mířící ze školy do svých domovů.
V areálu jsou místa pro pohyb i odpočinek
Stejnou ulicí jsem se vydala do centra města. U začátku Úzké uličky mě zaujalo kramářství s malbami na zdi, nezbytnými starými cedulemi a všehochutí ve výkladních skříních. Pokyn pro návštěvníka zněl „Zazvoňte“. Věděla jsem, že nic nekoupím, proto jsem tuto nabídku nevyužila, abych majitele zbytečně nerušila.
Táhlo mě to na náměstí Míru. Rozlohou nevelké, s kostelem sv. Jakuba, muzeem se sbírkou vltavínů a se stálou výstavou loutek, zámkem, podzemím, ale také s městským úřadem, obchůdky, parkovištěm a nezbytnou květinovou výzdobou. Prošla jsem průchodem s exponáty místního muzea na malé Zámecké nádvoří a hned mi do očí padl šedočerný mural vedle vchodu do základní umělecké školy. Je pravděpodobné, že šikovné ruce žáků doplnily oprýskané části fasády k vyjádření své myšlenky.
Z nádvoří vede cesta po obou stranách osázená vzrostlými stromy. Na jejím konci jsem objevila obloukovitý útvar ze slámových válců. Týnské koloseum? Hned jsem zapojila Alici, moji AI společnici, a zjistila, že amfiteátr a jeho „hradby“ jsou kompletně postaveny z velkých slaměných balíků, což vytváří neopakovatelnou přírodní atmosféru a skvělou akustiku. Tento ojedinělý prostor slouží jako dějiště pro oblíbený Festival na slámě. Na přelomu srpna a září se zde koná vícedenní kulturní program, který zahrnuje koncerty, letní kino, divadelní představení nebo populární vědomostní kvízy na slámě. Nic z toho jsem nezažila, místo jsem si jen prohlédla a obdivovala nápad i realizaci. Již podruhé během odpoledne jsem nevyužila příležitost si zazpívat v otevřeném přírodním amfiteátru. No, žádná škoda, kultura o nic nepřišla.
Místo pro Festival na slámě
Vrátila jsem se na náměstí, sedla na lavičku a připomněla si výlet před několika lety, během kterého jsme tímto městem jen projeli, protože jsme mířili k rozhledně Semenec vzdálené 1,5 km. Ta se se svojí výškou 5 m řadí na čtvrté místo mezi nejmenší rozhledny v České republice. Nicméně pohled z ní je hezký. Pokochali jsme se a pokračovali k soutoku Vltavy a Lužnice. Nyní, bez auta, jsem v telefonu prohrábla galerii fotek a vzpomínala. Pokud bych byla motorizovaná, tato dvě místa bych určitě nevynechala.
Rozhledna Semenec Soutok Vltavy a Lužnice
Do odjezdu mého autobusu zpět do Bechyně zbýval čas i na posezení ve velmi příjemné cukrárně a kavárně U Slunce v dolní části náměstí. Milá obsluha dvou dívek jen dotvářela atmosféru doplněnou zajímavými obrázky a pochopitelně širokou nabídkou zákusků i nápojů. Frappé bylo úžasné!
Popis mapky:
1. Začátek mostu přes Vltavu
2. Bedřichovy sady
3. Úzká ulice
4. Zámek a městské muzeum
5. Slámová hradba
Vydáte-li se někdo do Týna nad Vltavou (slovo "týn" ve středověku znamenalo opevněné nebo ohrazené místo), přeji příjemně strávený čas a dobrou chuť třeba v cukrárně.
Týn nad Vltavou z rozhledny a kostel sv. Jakuba na náměstí Míru