3 min

Nestahujte soubory, ale stahujte úbory

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Výrok z titulku jsem si půjčila od známého, s nímž jsem nedávno probírala život. Došli jsme společně k tématu předsudků, které výrazně ovlivňují mezilidské vztahy.

Nestahujte soubory, ale stahujte úbory

Zdroj: pexels-damir-18430920.jpeg

Nestahujte soubory, ale stahujte úbory

13. 9. 2026

Výrok z titulku jsem si půjčila od známého, s nímž jsem nedávno probírala život. Došli jsme společně k tématu předsudků, které výrazně ovlivňují mezilidské vztahy.

Protože stále ještě mezi lidmi panují představy typu, že muž má být ideálně o pět let starší a také vyšší, nejlépe alespoň o deset centimetrů. Prostě stále kdosi společensky určuje i to, jak má takový průměrný pár správně vypadat. Nehledě na to, že někteří experti ještě tvrdí– vysokoškolák musí chodit pouze s vysokoškolačkou. Tudíž, když si absolvent ekonomie najde prodavačku, rovná se to podle některých katastrofě bez naděje na budoucnost.

Kdyby tyhle normy fungovaly jako záruka spokojeného manželství, zaniknou rozvody. Navíc, kolik žen se provdalo za muže podle pravítka, a od té chvíle se potýkají s nějakou formou násilí?

Já osobně jsem věk nikdy moc neřešila. Dnes ho neřeším už vůbec, protože mnoho mých vrstevníků jsou dnes tak trochu medvědi přilepení k obrazovce či k monitoru. Já ale rozhodně nejsem medvědice.

Hodně jsem se však natrápila s výškou. Měřím skoro metr osmdesát a normovači mi vždy přisuzovali chlapce stožárních rozměrů. Bože, jak se mi to nikdy nelíbilo. Naopak většina mých partnerů mě o moc nepřevyšovala, jen o pár cenťáků, tudíž jsem si často vyslechla úvahy typu, proč si vybírám „prcky“ a jiné inteligentní poznámky.

Nedávno mi na sociálních sítích vyskočil příspěvek od pána, který psal o tom, jak našel online svou vytouženou partnerku. A přes prvotní peripetie, kdy ho ona spíše nechtěla, se propracovali poměrně rychle k manželství. Okamžitě se tam vyrojily stupidní komentáře povětšinou v duchu – moc jste to uspěchali. Přitom zrovna v pondělí mi jeden pán vyprávěl příběh své sestřenice, která se svou dlouholetou známostí odjela na chmel, tam se jaksi zamilovala do jiného, za tři týdny s ním stanula před oltářem. A nyní spolu kroutí už padesátý společný rok. Co tím chci říct? Nějak zapomínáme na to, že neexistuje žádné určení toho, zda spolu ti dva vydrží, protože to záleží pouze na nich V tom nehraje roli žádný osud, ale pouze jejich společná snaha o to budovat spolu kvalitní a láskyplný vztah.

Navíc ve věku nad čtyřicet let už asi fakt nikdo nepotřebuje navštěvovat s tím druhým jednou za týden kino a tam si v přítmí mačkat packy. To si každý odbyl v šestnácti. Dospělé vztahy se prostě musí reálně žít. A ne o nich vzdychat o půlnoci v pokoji. Znám ženy, které si dokážou muže oťukávat třeba rok, já jsem spíše příznivcem toho to zkusit. Teoretizování jsme si totiž mohli dovolit v pubertě, ne ve věku, kdy už jsme si něco odžili. A víme, co nás tak zhruba může čekat.

Řada mých vrstevnic touží navázat nějakou formu partnerství, ale už si toho muže odmítají nastěhovat domů. Zároveň se opírají o zcela přesnou představu, kdy a za jakých okolností se s ním budou vídat. Ony už dopředu tomu druhému přesně vykolíkují prostor, v němž se smí pohybovat. A na tom základě hodlají vybudovat něco funkčního? Prosím pěkně, není právě jakýkoliv vztah o kompromisech, tudíž musí vyhovovat oběma? To za prvé a za druhé si dost často pokládám otázku, do jaké míry se v tom jejich přístupu odráží nezpracované bolístky? Neměl by obecně člověk na sobě pracovat, to zlé brát jen jako zkušenost a snažit se získat nadhled?

Mimochodem Pjeer van Eck, spoluautor a režisér našeho společného dokumentu Život s gamblerem, mi minulý týden poslal rukopis knihy o jednom výtvarníkovi. Po patnácté stránce jsem tu výpověď jeho bývalé paní odložila. Zkrátka nějak nemám kapacitu na to číst příběhy lidí, kteří nezvládli svoje traumata a už vůbec nemůžu číst příběhy mužů, kteří se nechali ovládat celoživotně svými nemocnými rodiči, aniž by z toho dokázali vykročit směrem k sobě. Bohužel tento postoj totiž citově ubližuje pak všem okolo. V kvalitním vztahu ale nikdo nikoho neuzurpuje, v kvalitním vztahu se jeden o druhého může opřít.

A tak když jsme tato témata se známým probírali, dospěli jsme k jednoznačnému závěru.

Muži by se měli chovat jako chlapi, ne dokonalí, ale jako chlapi, co umí uznat chybu. A zároveň by měli dovolit svým protějškům být někdy slabé, emočně rozházené, ale hlavně ženské.

Jen tím do sebe ta skládačka zapadne.

Autor: Martina Bittnerová

Reklama

Další články z i60.cz

Návrat do školy

Tip na výlet: Za zvířátky do ZOO ZLÍN - Lešná

Již o prázdninách jsme společně s manželem plánovali nějaký výlet, který by nebyl od nás daleko, a přitom...

Trapas na úřadě

„Stárnu a blbnu. Respektive s přibývajícím věkem dovádím k dokonalosti svou schopnost udělat ze sebe úplnou...

Objímání a doteky

Vytváří se mylný dojem, jakoby mladá generace mezi sebou začínala vytvářet dobu ledovou. Komunikace mezi...

Spojení keramiky a alchymie v galerii KodlContemporary

Galerie KodlContemporary umístěná ve skleněné patrové „kostce“ na konci Pařížské ulice u Vltavy je se svými...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Nestahujte soubory, ale stahujte úbory

Ruský dron zasáhl vlak do Varšavy. Útočil jen dva kilometry od Polska

Ukrajinský „Rambo“ kryl vlastním tělem vozidlo se zraněným. Přežil tři nálety

Falešný hrdina dostal stovky lidí za mříže. Chalupa pracoval pro StB, přesto získal čestný doktorát

Není hůř postříkaná zelenina než tato. Češi ji jedí denně a netuší, kolik chemie v ní zůstává

Proč někdy nemáš chuť na sex. A co s tím má společného neumyté nádobí