Před rokem spadla po necelé minutě. Teď německá raketa přepsala historii Evropy

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

První let rakety Spectrum skončil po necelé minutě pádem. Druhý pokus už německé společnosti Isar Aerospace vyšel. Z Norska dopravila na oběžnou dráhu pět družic a zapsala se do historie evropské kosmonautiky.

Před rokem spadla po necelé minutě. Teď německá raketa přepsala historii Evropy

Zdroj: Shutterstock

Doba čtení 1 min

Článek byl publikován 09.09.2026 05:00

Německá společnost Isar Aerospace dosáhla milníku, o který evropské soukromé kosmické firmy usilují celé roky. Její dvoustupňová raketa Spectrum odstartovala 5. září ve 22:12 místního času z kosmodromu Andøya na severu Norska a přibližně o sedm minut později dosáhla oběžné dráhy Země.

Šlo přitom teprve o druhý let této rakety. Spectrum se zároveň stal první raketou, která dosáhla oběžné dráhy po startu ze západoevropské půdy. Evropa sice vlastní nosné rakety Ariane a Vega, ty však běžně startují z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe.

První pokus skončil po necelé minutě

Úspěch je o to výraznější, že premiéra Spectra v březnu 2025 dopadla úplně jinak. Raketa krátce po startu ztratila kontrolu nad svou orientací a zřítila se zpět k Zemi. Isar Aerospace následně jako jednu z počátečních příčin označila nechtěné otevření odvzdušňovacího ventilu a ztrátu řízení při zahájení rotačního manévru.

Druhý let nazvaný Onward and Upward se neobešel bez komplikací ještě před startem. Termín byl několikrát posunut kvůli technickým problémům, počasí i narušení uzavřeného prostoru lodí. V červnu firma start zrušila poté, co zaznamenala nestandardní chování kapalinových systémů rakety.

Tentokrát ale Spectrum zvládl nejen samotný výstup do vesmíru. Druhý stupeň následně upravil dráhu a raketa vypustila plánovaný náklad. Na palubě bylo pět malých družic CubeSat a jeden vědecký experiment.

Spectrum má Evropě otevřít vlastní cestu na orbitu

Spectrum měří 28 metrů, má průměr dva metry a Isar Aerospace jej vyvinula především pro vynášení malých a středně velkých družic. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže podle výrobce dopravit až 1 000 kilogramů nákladu, na slunečně synchronní dráhu přibližně 700 kilogramů.

První stupeň používá devět motorů Aquila, druhý jeden. Jako pohonné látky raketa využívá kapalný kyslík a propan. Isar Aerospace si přitom Spectrum navrhuje a vyrábí sama a chce postupně výrazně zvýšit počet startů.

Reklama

Další články z cdr.cz

Vědci vytvořili materiál, který nedává smysl. Je až 10 000krát tužší než silikon

Meta nasazuje novou AI. Má najít reklamy, které tajně vedou k nelegálnímu obsahu

Meta mění způsob, jakým hledá obsah spojený se sexuálním zneužíváním dětí. Nově sleduje také to, kam vedou...

5 let to Windows 11 neuměl pořádně. Microsoft teď zásadně předělává vyhledávání

Microsoft po letech sahá na jednu z nejslabších částí Windows 11. Nové vyhledávání má být rychlejší,...

Paramount spolkl Warner Bros. Discovery. Pod jednou firmou končí HBO, CNN i DC

Paramount dokončil převzetí Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů. Pod novou společností Skydance se...

GTA 6 dostane cloudové hraní na Xboxu. Bude možné ho tímto způsobem hrát na PC?

PC hráči na chvíli dostali naději, že se ke GTA 6 dostanou přes cloud bez čekání na vlastní verzi. Radost...

Tento článek byl publikován ze zdrojů cdr.cz

Web přináší články z oblasti informačních technologií, hardwaru, softwaru i moderních digitálních služeb. Čtenáři zde najdou přehled novinek, zajímavostí i témat, která ukazují, jak technologie ovlivňují každodenní život i budoucnost.Obsah kombinuje výběr aktuálních témat s vysvětlením...

Před rokem spadla po necelé minutě. Teď německá raketa přepsala historii Evropy

Vojenská poprava vraha z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

7 věcí, které v pornu vypadají sexy. V reálné posteli jsou často hlavně logistický problém

Pavlova dovolená: pochybnosti zůstávají. Důležitý detail prozradil Macinka

Pod pařížskou operou je opravdu „jezero“. Co je pravda na příběhu Fantoma opery?

„Znám pravdu.“ Matka mrtvé laborantky nevěří teorii o úniku moru. Vysvětlila, co nesedí