Vyrýt brambory, naplnit jimi přepravku a odnést ji do sklepa. Na první pohled logický postup má jednu slabinu: čerstvě sklizené hlízy ještě nejsou na několik měsíců skladování úplně připravené. Na povrchu mohou být vlhké, mají drobné oděrky a některá poškození při sklizni ani nejsou na první pohled patrná. O tom, v jakém stavu najdete zásoby uprostřed zimy, se proto zčásti rozhoduje už během prvních hodin a dnů po vyrytí.
Nejdřív nechte brambory oschnout Ideální je sklízet za suchého počasí. Brambory vyryté z přemokřené půdy se hůře zbavují zeminy a především si do místa skladování přinášejí zbytečnou vlhkost. Pokud počasí spolupracuje, mohou čerstvě vyryté hlízy několik hodin osychat přímo na povrchu půdy. Nenechávejte je tam ale celý den na prudkém slunci a už vůbec ne několik dnů. Světlo způsobuje zelenání hlíz a zároveň může zvyšovat obsah přirozených glykoalkaloidů. Pro další fázi proto brambory přesuňte do tmy.
Za mokra je lepší sklizeň ideálně odložit. Když to nejde, rozložte brambory po vyrytí v jedné vrstvě pod střechou, například v dobře větrané kůlně, garáži nebo přístřešku. Nejde o to hlízy plně vysušit, ale zbavit je jejich povrch volné vlhkosti. Teprve suché brambory má smysl ukládat dál. A ještě jedna praktická drobnost. Brambory určené ke skladování nemyjte. Voda zkomplikuje jejich rychlé oschnutí a mytím navíc zbytečně namáháte slupku. Suchou zeminu lze později lehce odstranit rukou nebo jemným kartáčem.
Nejchladnější místo nemusí být automaticky nejlepší. U venkovní stěny nebo přímo na podlaze mohou být během zimy výrazně větší teplotní výkyvy a při změně počasí se může objevit kondenzace. Praktické je proto první zimu zjistit obyčejným teploměrem, jaké podmínky ve vybraném místě skutečně panují. Zdroj: Pixabay Slupka je první obranná linie Brambora při sklizni málokdy zůstane dokonale nedotčená. Stačí kontakt s rycími vidlemi, odření o kámen nebo náraz při přesypávání. Některá poranění jsou sotva viditelná, přesto právě poškozená místa představují cestu pro původce hnilob. Při skladování brambor proto věnujte velkou pozornost takzvanému hojení ran.
Hlíza totiž dokáže na poranění reagovat a vytvořit ochrannou bariéru. Tento proces probíhá podstatně lépe v prvních dnech po sklizni při mírnější teplotě než ve studeném sklepě. Pro fázi hojení se používají podmínky okolo 12 až 15 °C a vyšší vzdušná vlhkost. To podle teploty a stavu sklizně může trvat přibližně jeden až dva týdny. Pro běžného zahrádkáře z toho neplyne nutnost měřit doma vlhkost vzduchu a budovat speciální sklad. Důležitý je princip: zdravé a suché brambory není nutné bezprostředně po sklizni zavřít do nejchladnějšího sklepa. Krátké přechodné období v tmavém, vzdušném a spíše chladném prostoru jim naopak prospěje. Pozor ale na opačný extrém. Hojení ran neznamená nechat vlhké brambory nahromaděné v teple.
Třídění neodkládejte na zimu Nejcennější práce během prvních dnů možná není samotné sušení, ale důkladné přebrání úrody. Do dlouhodobých zásob patří pouze pevné, zdravé a nepoškozené hlízy. Bramboru proseknutou rýčem nebo napíchnutou vidlemi nemusíte automaticky vyhodit, pokud je jinak zdravá. Dejte ji ale stranou a spotřebujte co nejdříve. Oddělte také hlízy s měkkými místy, podezřelými skvrnami nebo jinými známkami choroby. Zvláštní skupinu tvoří zelené brambory. Zelená barva sama je chlorofyl, větší množství upozorňuje však na to, že byla hlíza vystavena světlu a může v ní být zvýšený obsah glykoalkaloidů. Takové brambory nejsou vhodné k jídlu.
Vyplatí se sklizeň prohlédnout ještě jednou po několika dnech. Právě s odstupem se může ukázat poškození, kterého jste si při vykopávání nevšimli. Jedna problematická hlíza mezi desítkami zdravých je mnohem snazší problém v září než rozšířená hniloba v přepravce o několik týdnů později.
Brambory potřebují tmu, chlad a správnou vlhkost. Zdroj: Pixabay Čím méně přesypávání, tím lépe Čerstvě sklizené brambory nejsou kamínky, i když k tomu jejich vzhled trochu svádí. Tvrdý pád do kbelíku nebo vysypání plné nádoby z výšky může způsobit otlaky a vnitřní poškození, aniž by se slupka nápadně protrhla. Uvnitř se později objeví tmavé skvrny. Pokud tedy sklízíte úrodu, kterou chcete uchovat do zimy, zacházejte s ní trochu opatrněji. Místo několikanásobného přesypávání je praktičtější brambory po oschnutí roztřídit a následně s nimi už příliš nemanipulovat. I proto jsou vhodné menší bedýnky, ve kterých neleží obrovská hmotnost hlíz na sobě.
Do sklepa už jen suché a zdravé Po úvodní fázi přichází na řadu skutečné skladování. Brambory potřebují chladné, tmavé, nezamrzající a větrané místo. Tma není jen otázkou kvality, světlo vede k zelenání. Zároveň ale není vhodné úrodu hermeticky uzavřít. Dobře poslouží dřevěné či plastové přepravky umožňující proudění vzduchu nebo prodyšné jutové a silnější papírové pytle.
Ve sklepě bramborám nesvědčí ani velké teplotní výkyvy. Pokud se na hlízách, stěnách nebo nádobách sráží voda, je to varovný signál. Kondenzace spolu se špatným prouděním vzduchu vytváří prostředí, ve kterém se typické skladovací problémy rozbíhají podstatně snáz.
Velkou úrodu rozdělte do několika menších přepravek. Má to ještě jednu výhodu: pokud se v jedné objeví hniloba, nemusíte kvůli kontrole přehrabovat celou zásobu. Zdroj: Pixabay Zdroj info: Sazenička, Zahrádkářská poradna