Psí nalezenec

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

„Kam se chystáš, Ireno, má lejt jako z konve?“ zeptal se mě Petr v podvečer ten pátek, jak už se na obloze stahovala těžká mračna před dlouho očekávaným deštěm a já si potřebovala odběhnout ven.

Psí nalezenec

Zdroj: Zvířata

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 30.08.2026 04:45

Psí nalezenec

29. 8. 2026

„Ale nikam,“ odpověděla jsem manželovi. „Jen jsem si zapomněla v autě brejle a teď si pro ně skočím, za moment jsem zpátky.“

„Sedni si, celý den jsi běhala po krámě, stejně chci vynést odpadky, tak se ti pro ně stavím. Jsou v kastlíku?“ Odmávnul mě ten můj do křesla a vyrazil ven. Sice se vrátil asi za deset minut, ale nestihl to. Kapala z něj voda, vypadal jako nepovedený hastrman, jednou rukou mi podal ty zapomenuté brejle a druhou vytáhl zpod promočené mikiny: „Ireno, promiň, nevyhazuj mě s tím, já prostě neodolal. Krčilo se to tam na chodníku, kňouralo to, možná to někdo vyhodil. Nebo to někomu patří a uteklo to. Postaráme se a zkusíme zapátrat, viď?“

V té druhé ruce měl maličké černobílé štěně neurčité rasy. Prostě se mu ho venku v tom lijáku zželelo, a tak ho přinesl. Pejsek, byl to kluk, jak jsme za chvilku zjistili, se trochu třásl, ale jak mě uviděl, udělal na mě typické psí oči. Bylo v nich překvapení, prosba a vděk. Takže co? Vyhodit manžela, aby ho odnesl zpátky tam, kde ho našel? Jsme sice oba kočkaři, ale tohle ani náhodou. A tak jsem jen spráskla ruce, vytáhla starý ručník, to zvíře osušila a v kuchyni mu udělala provizorní pelíšek z dávno nepoužívané deky, kterou jsme se už chystali vyhodit.

Dali jsme mu provizorní jméno Waif, což je vlastně anglicky nalezenec a naplnili jednu z Mikešových misek čistou vodou. Petr navzdory lijáku znovu vyrazil do ulic, aby mu ve večerce koupil nějaké psí krmení, protože jak známo, to kočičí není pro psy vhodné, tak aby se nám po něm Waif nepoblinkal. Nu a náš černý kocour Mikeš? Důstojně přikráčel ze svého křesla, chvilku tu malou hroudičku zvědavě očuchával a já měla pocit, jakoby přitom nevěřícně zakroutil hlavou. A pak udělal něco, nad čím nám oběma zůstal rozum stát. Jakmile se Waif nakrmil, Mikeš ho čumákem dostrkal na tu jeho starou deku a tam ho po kočičím způsobu pořádně umyl. Nechápu, jak může mít dospělý kocour mateřské pudy. Ale nemusím všemu rozumět, hlavní bylo, že Waif po tomhle nakrmení a uspání tvrdě usnul.

Radili jsme se s Petrem, co dál a dospěli k názoru, že napřed zapátráme, jestli Waif někomu nechybí. Pokud nenajdeme, uvidíme, buď ho budeme muset dát někam do útulku nebo nám spíš natolik přiroste k srdci, že si ho necháme.

Leckdo nadává na sociální sítě, jak berou lidem čas a odcizují je od sebe, ale nám jedna z nich pomohla. Na FB jsme v takové otevřené skupině lidí, kteří bydlí v naší oblasti, a právě tam jsme dali zmínku o nalezeném štěněti včetně fotky.

Hned v sobotu ráno se nám ozval jeden starý pán, že to štěně je jeho. Prý, že bydlí v přízemí o několik domů dál, nedávno si ho pořídil, včera se mu nějak nešťastně prosmýklo ven, on si toho nevšiml, a když zjistil že ho nemá doma, chystal se ho jít hledat, ale v tom šeru a dešti ho nenašel. Wajia nám popsal tak přesně včetně malé kulaté černé skvrnky pod pravou zadní packou, že nebylo pochyb, že mu opravdu patří. Nakonec dodal, že to není žádný Waif, ale že mu dal úplně obyčejné jméno Punťa podle jeho vybarvení. A že je to nějaká neidentifikovatelná pouliční směska z vesnice.

Můžu vám říct, že jakkoli u nás byl Waif, totiž Punťa vlastně jen několik hodin, stačili jsme si na něj zvyknout a neradi se s ním loučili. Zvlášť, když si pro něj starý pán přišel ve chvíli, kdy byl malý psík plně zaujat dováděním s naším Mikešem. Pán nám snad desetkrát uctivě poděkoval, Waifa-Punťu si odnesl a náš kočičák ho pak ještě asi půl hodiny hledal po celém bytě.

Autor: Irena Mikešová

Reklama

Další články z i60.cz

Stres ničí tělo od hlavy až k patě. Rozhodit může srdce, oči, zuby i záda

Důchodkyně popsala, jaký problém má doopravdy se samoobslužnými pokladnami. Prý se kvůli nim cítí zastarale

Součástí našich životů se staly nejrůznější technologie. Poradit si s nimi musí také senioři, používají...

Můžu si zapálit?

„Iri, můžu si zapálit?“ Tenhle dotaz mi můj Petr pokládá tak jednou, maximálně dvakrát za rok. Naposledy...

Nejlepší rozhodnutí, které jsem udělala po šedesátce

Své 60. narozeniny jsem oslavila v kruhu svých nejbližších i v zaměstnání. Tam jsem ale byla čím dál méně...

Podvodníci se vydávají za státní úředníky a lákají důchodce na vidinu peněz. Poradíme, jak jim nenaletět

Podvodníci vymýšlejí neustále nové a lepší finty, jak z důvěřivých lidí vytáhnout jejich úspory. Často jsou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Psí nalezenec

Nepomohl ani Michal David, exministr propadl. Pět největších překvapení voleb

Překvapení ve StarDance: Radek Štěpánek končí! Druhý taneční večer se mu stal osudným

Syn Michaela Kocába se změnil k nepoznání. Abbasová musela přistoupit k radikálnímu řešení

Nechci ho ani vidět, zuřil Trpišovský po excesu Chorého. Parťáka odepsal i Holeš

Londýnem se prohnala smrtící vlna piva. Osm lidí zemřelo při jedné z nejpodivnějších katastrof historie