5 min

Obyvatelé Šternberska mají jedno z nejlevnějších vodných v zemi

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V téměř dvacítce obcí na Šternbersku v Olomouckém kraji lidé platí za pitnou vodu jednu z nejnižších cen na Moravě i v celé České republice. Důvodem jsou kvalitní podzemní zdroje, nízké provozní náklady a skutečnost, že všechny zisky se vracejí zpět do údržby a oprav.

Obyvatelé Šternberska mají jedno z nejlevnějších vodných v zemi

Zdroj: Pixabay.com

Společnost VHS SITKA vznikla v roce 1993. Založilo ji dvanáct obcí na Šternbersku včetně města Šternberka, ty také tvoří valnou hromadu. Firma působí rovněž v dalších pěti obcích v regionu, které však nejsou společníky ve vodárnách. Cena stočného je srovnatelná s ostatními obcemi a městy, za vodné dnes ovšem lidé na Šternbersku platí 41,44 koruny.

V největších tuzemských městech se podle srovnávacího serveru klik.cz cena vodného v roce 2026 pohybuje od 53,55 do 100,87 koruny. Nejdražší je v Kladně, nejlevnější v Brně. Například v nedaleké Olomouci lidé za vodné platí 62,94 koruny. Více než 190 tisíc obyvatel Olomoucka a Prostějovska zásobuje vodou společnost Moravská vodárenská z francouzské skupiny Veolia.

Na Prostějovsku přitom letos voda zdražila o 2,3 procenta, na Olomoucku zůstala cena stejná, Moravská vodárenská zde však o 2,5 procenta zdražovala loni v lednu a v dubnu následoval další cenový růst o 1,77 koruny. “Vliv na konečnou cenu vodného a stočného má sazba daně z přidané hodnoty, která pro rok 2026 činí 12 procent,” podotkla mluvčí Moravské vodárenská Markéta Bártová.

Čtěte také: Smrdí jak žumpa, stěžují si Olomoučané na pitnou vodu. Je v pořádku, příčiny řešíme, tvrdí vodárny

Moravská vodárenská v regionu provozuje 17 úpraven vod, 38 vodojemů, 11 skupinových vodovodů, sedm místních vodovodů, deset kanalizací a osm čistíren odpadních vod. Na Olomoucku působí v Olomouci a dalších 26 obcích včetně jejich místních částí.

Na Šternbersku je ovšem situace zcela jiná a cena vody je hluboko pod celostátním průměrem. Podle ředitele VHS SITKA Antonína Kostrůnka je vodné opravdu jedno z nejlevnějších v celé České republice. “Zásadní skutečností je, že vodní zdroje jsou v našem vlastnictví, vodu tedy nemusíme nakupovat od jiných dodavatelů. Dalším důvodem jsou nízké náklady na výrobu a distribuci pitné vody. Vodní zdroje jsou blízko spotřebišť a vodu distribuujeme hydraulicky, tedy téměř bez spotřeby elektrické energie. Roli samozřejmě hraje také fakt, že vodu v zásadě neupravujeme, naše vodní zdroje, jedná se o podzemní zdroje vody, poskytují surovou vodu v kvalitě pitné vody. Nutné je pouze přidání chlornanu sodného, ovšem v minimálním množství podle platné legislativy. Nevlastníme žádnou úpravnu vody, voda ze zdrojů putuje přímo do vodojemů a rozvodné sítě,” vysvětluje ředitel VHS SITKA Kostrůnek.

Čtěte také: Na Šumpersku se voda vrátila do rukou měst a obcí. Vodné a stočné je levnější

Dalším důležitým faktorem jsou podle něho nízké provozní náklady. Firma má pouhých 36 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru, z toho je osm technicko-hospodářských pracovníků, zbytek lidí je na provozech v terénu. Z loňského obratu 94 milionů korun tak společnost vygenerovala zisk před zdaněním ve výši 11,5 milionu korun. Dodala 868 kubíků pitné vody zhruba sedmi tisícům odběratelů, což představuje asi 23 tisíc obyvatel, a vyčistila téměř dvojnásobek odpadních vod.

“Podle mého názoru máme oproti jiným vodárnám nízké ostatní provozní náklady na chod společnosti. Co děláme konkrétně jinak, se mi těžko posuzuje, všechny vodárny dělají to samé a každý k tomu přistupuje trochu jinak, ale mohu říct, že máme nízké osobní náklady. Máme relativně málo zaměstnanců na velikost naší sítě, kterou spravujeme, a na počet obcí, které obhospodařujeme. Snažíme se samozřejmě také snižovat mnoho dalších malých provozních nákladů,” popisuje ředitel šternberských vodáren.

Čtěte také: Vodné a stočné čeká na Olomoucku další zdražení

Velkou roli na cenu vody má i samotný provozní model vodáren. Jde o smíšený model vodohospodářské společnosti, což znamená, že vodohospodářskou infrastrukturu, kterou firma provozuje, také vlastní. Toto uspořádání funguje už od založení společnosti VHS SITKA v 1993 a podle ředitele se osvědčilo, a proto jsou zúčastněné obce rozhodnuté ho dál rozvíjet.

“Ve shodě s pravidly cenové regulace vodného a stočného nám to umožňuje dosahovat vyšší míry přiměřeného zisku než u vodáren, které pouze infrastrukturu provozují a vlastníkem je jiný subjekt. S vlastnictvím je také spojeno financování obnovy majetku a investice. V našem případě si společníci nerozdělují dosažený zisk, a veškeré prostředky tak zůstávají společnosti pro její další rozvoj,” popisuje ředitel.

Čtěte také: Každé miminko pod dohledem. Šternberská porodnice má nové monitory dechu

Společnost VHS SITKA tak podle ředitele může myslet na investice a opravy. V současné době připravuje několik větších projektů, které chce realizovat v následujících dvou až třech letech. V roce 2027 by měla skončit například výstavba kanalizace v místní části Šternberka Dalov s mechanicko-bilogickou čističkou odpadních vod. Velkou výzvou bude podle ředitele oddělení srážkových a balastních vod z jednotné kanalizace ve Šternberku. V plánu je projekt, který z velké části města odvede část vody přímo do vodního toku, nikoli do čistírny. Jde o investici rámcově okolo okolo 20 milionů korun. Každoročně přitom VHS SITKA investuje řádově desítky milionů korun.

Letos v únoru pak společnost zahájila výstavbu nového vodojemu pojmenovaného podle názvu místní lokality, kde se nachází. Vodojem Aleš bude součástí skupinového vodovodu Šternberk, který zásobuje pitnou vodou město, i řadu obcí v okolí. Dvoukomorový vodojem o celkovém objemu 500 tisíc litrů bude mít dvě stejně velké akumulační nádrže, součástí jsou přívodní a odběrný vodovody, každý o délce 780 metrů. V rámci akce společnost počítá také s vybudován přívodního vodovodu o délce asi kilometr do obce Štarnov, čímž dojde k propojení dvou lokálních vodárenských soustav, a to skupinového vodovodu Šternberk a skupinového vodovodu Bohuňovice.

Čtěte také: Šternberská zbrojovka měla rekordní tržby. Významný podíl tvořil export na Ukrajinu

Investice je téměř 48 milionů korun. Ministerstvo zemědělství poskytlo dotaci ve výši 70 procent nákladů a město Šternberk dalo 15 procent. Zbytek zaplatí VHS SITKA z vlastních prostředků. “Hlavním důvodem výstavby vodojemu je lepší zásobování stávajících odběratelů. Vodojem přinese vyšší tlakové poměry a větší zásobu vody. Navíc rozšíříme naše působení o nová spotřebiště,” poznamenal ředitel vodáren Kostrůnek.

Nová nádrž posílí zásobování pitnou vodou v jižní a západní části třináctitisícového města a v okolních obcích. Šternberk je zásobovaný pitnou vodou ze čtyř vodojemů vybudovaných v jeho severní kopcovité části, poslední byl zprovozněn v roce 1956. Město se ovšem rozvíjí hlavně jižním a západním směrem, kde je pro novou zástavbu příhodnější terén, proto se rozhodlo pro stavbu nového vodojemu, který tuto oblast lépe pokryje.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Bezdomovec z Přerova měl dvakrát na mále. Usnul a skončil v popelářském voze

Všechny služby pro obyvatele v jedné aplikaci? Přerov zjišťuje, jak na to

Komunikace měst s obyvateli se zásadně proměnila. Tištěné zpravodaje už zdaleka nestačí a samosprávy...

Z hořícího domu ve Štarnově hasiči nad ránem zachránili dvě osoby

Dva lidi dnes ráno hasiči zachránili z hořícího domu ve Štarnově na Olomoucku. Jeden člověk byl na balkoně...

Policie hledá svědky výtržnictví na toaletách v obchodním centru v Olomouci

Policie vyšetřuje výtržnictví na toaletách v jednom z obchodních center v Olomouci a v této souvislosti...

Koryto Moravy v Litovli čistí bagry, od cenného mostu mizí stovky kubíků nánosů

Dva roky po ničivých povodních pokračují práce na obnově a zajištění vodních toků, bagry vjely do koryta...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

Obyvatelé Šternberska mají jedno z nejlevnějších vodných v zemi

Monika Bagárová promluvila o zdravotních potížích. Zpěvačka přiznala vážnou nemoc

70 000 Kč/měsíc a maturita není potřeba. Firmy v Česku marně shánějí lidi do tohoto oboru

„Řekla jsem jí, že jí odpouštím.“ Basiková uzavřela nejtěžší vztah svého života až u rakve

Chuť na sladké není slabá vůle: co ti tím tělo skutečně říká

Turista zemřel při dovolené na Krétě. Z moře ho vytáhli v bezvědomí, příčinu má určit pitva