Dana Morávková jako Gertruda v chystaném filmu Hamlet Renegate. Dana Morávková a herec a režisér Ján Burda V roli Klaudia uvidí filmoví diváci Marcela Rošetzkého. Dana Morávková V roli Horacia se představí herec Lukáš Kofroň. Foto z natáčení filmu Hamlet Renegate Foto z natáčení filmu Hamlet Renegate: Dana Morávková, Marcel Rošetzký a Jan Burda jako Hamlet. Foto z natáčení filmu Hamlet Renegate Foto z natáčení filmu Hamlet Renegate Propojení zkušenosti, výrazných hereckých osobností a lidí, kteří mají k prostředí filmu a motorek přirozeně blízko, režiséra Jána Burdu na celém projektu baví. Dana Morávková Dana Morávková, Karel Dobrý, Lukáš Kofroň, Marcel Rošetzký a herci mosteckého divadla spojili své síly a dávají vzniknout temnému thilleru s názvem Hamlet Renegate. Shakespeare přežívá i v době benzínu a chromu a Hamlet se tentokrát nevrací na hrad, ale mezi členy motorkářského klubu, kde moc drží ten, kdo budí největší respekt.
Smrt otce, rychlý nástup nového vůdce a narůstající podezření rozbíjí svět, ve kterém byly věrnost a rodina vším. Klasická tragédie dostává současnou podobu, ale zachovává původní blankvers v překladu Erika Adolfa Saudka. Starý jazyk se střetává s moderním prostředím a vytváří syrový obraz světa, kde jsou lidské vášně stejně nebezpečné jako silné stroje.
Režie se ujal představitel Hamleta, herec Ján Burda, který pro Aplausin.cz řekl:
Proč právě Hamlet a proč právě motorkáři? Hamleta miluju. Je to text, ke kterému se člověk může vracet celý život. Přestože Shakespeare napsal Hamleta před stovkami let, mám pocit, že mluví až děsivě přesně k dnešní době. O rodině, zradě, pomstě, manipulaci, pochybnostech, vině, ale především o člověku, který se snaží najít pravdu ve světě, kde už si nemůže být jistý skoro ničím a nikým. A pak jsou tu motorky. Jsem motorkář, takže tohle prostředí znám. Fascinuje mě jeho svoboda, dravost, ale i zvláštní soudržnost a vlastní pravidla. Když jsem přemýšlel, jak Hamleta vyprávět dnes a po svém, najednou mi došlo, že právě motorkářský svět může být pro tenhle příběh skvělým prostředím. Hamlet se tak nestává muzeálním kusem, ale živým příběhem lidí, jejich vztahů, konfliktů a démonů.
Herci a lidé kolem filmu U obsazení pro mě bylo důležité spojit několik světů. Vzal jsem to nejlepší z mosteckého divadla, kde jsem sám několik let působil, a zároveň jsem oslovil i výrazně známější osobnosti, jako jsou Dana Morávková a Karel Dobrý. Právě tohle propojení zkušenosti, výrazných hereckých osobností a lidí, kteří mají k prostředí filmu a motorek přirozeně blízko, mě na celém projektu baví. Ve filmu se objevují také neherci. Někteří z nich ale prošli hereckými hodinami, zkoušeli s námi a postupně se před kamerou dostali do stavu, kdy už nemuseli nic „hrát“. A myslím, že právě díky tomu dokážou podat některé situace překvapivě silně a autenticky.
Možná ještě důležitější než samotné obsazení jsou ale pro mě lidé, které jsem díky filmu potkal. Velkou pomocí pro nás byla například motorkářská komunita, ale také lidé z Mako Gymu, kteří nám pomáhali s choreografií a pohybovou stránkou některých scén, v čele s Markem Kočkou. Právě díky nim můžeme některé věci udělat tak, aby nepůsobily jako filmová stylizace, ale měly v sobě skutečnou energii a zkušenost lidí, kteří se v tom prostředí pohybují každý den. A pak jsou tu desítky dalších lidí, kteří nám pomáhají na jednotlivých lokacích, zajišťují zázemí, půjčují prostory, věci, techniku nebo nám prostě jen řeknou: „Jasně, pojďte to natočit u nás.“ Bez nich by ten film vypadal úplně jinak.
Místa, která nejsou jen kulisou Jednou z věcí, která mě na natáčení baví nejvíc, jsou lokace. Nechtěl jsem film zavřít do několika hezkých interiérů. Hamlet je přece příběh o prostoru, ve kterém se člověk může cítit jako doma – a zároveň jako v pasti. Natáčíme proto na hřbitově, na zřícenině hradu, ve starých průmyslových halách i v prostředí psychiatrické léčebny. Dostáváme se ale také mezi koně, do stájí a míst, která mají úplně jinou energii. Každé z těch míst má vlastní atmosféru a pro mě je důležité, aby nebylo jen kulisou, ale aby se samo stalo součástí příběhu. Navíc natáčení probíhá v různých ročních obdobích. Potkáváme zimu, léto i podzim. Film tak přirozeně získává proměnlivost, kterou jsme nemuseli nijak uměle vytvářet. Krajina, počasí, světlo a samotná místa se stávají součástí vyprávění.
Film, který vzniká cestou Na filmu pracujeme postupně a jeho vznik je vlastně podobný jízdě na motorce. Člověk ví, kam chce dojet, ale nikdy přesně neví, co ho cestou potká. Některé věci si naplánujete, jiné vzniknou náhodou – díky lidem, místu, počasí nebo okamžiku, který už nejde zopakovat. A přesně tak bych chtěl, aby film působil. Aby v něm byl Shakespeare, ale nebyl to „Shakespeare v kostýmech“. Aby v něm byly motorky, ale nebyl to jen film o motorkářích. Především je to příběh o lidech, kteří řeší stejné otázky jako Hamlet před staletími. Jen dnes sedí na motorkách, žijí v jiném světě a mají jiné kulisy. A možná právě proto ten příběh pořád funguje. Protože některé věci se za těch několik stovek let vlastně vůbec nezměnily.
Zdroj: Aplausin.cz