Proč si věci nepamatujeme?
Hermann Ebbinghaus už v 19. století ukázal, že jen velmi krátce po učení mozek začne látku zapomínat. Bez opakování se zhruba 56 % informací ztratí do jedné hodiny, 66 % do 24 hodin a kolem 75 % po šesti dnech.
Tento jev, známý jako takzvané zakřivení zapomínání (forgetting curve), je univerzální a platí pro lidi po celém světě. A to bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, nebo jaký je školský systém, ve kterém se věcem věnují.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Scott Graham
Zapomínání není chyba
Zapomínání informací má své opodstatnění. Mozek by jinak zaplnil kapacitu spoustou nepotřebných detailů, jako jsou například barvy triček lidí kolem vás, nebo třeba jména lidí, které nepotkáte znovu.
Když něco zapomenete, mozek to často označí za méně důležité. Ale když se k informaci vrátíte (třeba formou opakování), mozek dostane signál, který mu říká, že tuto informaci zapomenout nechceme.
Zapomínání samo o sobě tedy není selhání, ale výchozí stav.

Zdroj obrázku: Unsplash+, lilartsy
Efektivní opakování
Jedna z nejefektivnějších metod, jak porazit zapomínání, je jednoduše takzvané efektivní opakování. Jde jednoduše o opakování konkrétní informace s časovými odstupy. Místo toho, abyste se učili hodiny v kuse, rozložte učení na více menších sezení a látku si opakujte postupně.
Díky tomu mozek vnímá látku jako důležitou a lépe ji ukládá do dlouhodobé paměti. Opakovat informaci je dobré po dnech, týdnech, ale i měsících.

Zdroj obrázku: Unsplash+, JESHOOTS.COM
Testování místo pasivního čtení
Další zásadní metoda je aktivní vybavování, při kterém jde o to, abyste testovali sami sebe. Je důležité ptát se, pokoušet se vybavit si látku, místo slepého opakování poznámek. Studie ukazují, že tato metoda je výrazně účinnější než prosté přečtení či přepisování.
Dokonce i opakované testy bez zpětné vazby vedly k lepšímu dlouhodobému zapamatování než dodatečné studium. Tento fenomén je dobře známý a ověřený napříč kulturami a typy učiva.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Dmitry Ratushny
Kombinujte opakování s testováním
Nejlepší výsledky přináší kombinace obou dříve zmíněných metod. Pravidelné opakování a aktivní vybavování mohou společně člověku při učení hodně pomoci.
Při takovém přístupu mozek látku nejen znovu vidí, ale i aktivně vybavuje, tím se neurální spojení posilují a informace se konsolidují do dlouhodobé paměti.
I když se možná při tom budete cítit unavení, protože mozek při aktivním vybavování pracuje více, výsledek bude efektivní.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Firmbee.com
Jak mozek mění strukturu při učení?
Metoda hloubkového procvičování spočívá v tom, že se při učení vědomě soustředíte na malé části dovednosti či látky, procvičujete je pomalu a detailně. Tím mozek vytváří lepší izolaci nervových drah skrze proces nazývaný myelinizace.
V podstatě jde o velmi podobný proces, jako když izolujete drát, aby přenášel signál lépe. Díky tomu se signály v mozku šíří rychleji, učení je efektivnější a informace i dovednosti se lépe ukládají.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Jo Szczepanska
Proč to funguje?
Učení není o pasivním přijímání informací. Mozek se učí tím, že pracuje. Pokud látku jen přečtete, signály v mozku jsou slabé a nezanechají dlouhodobou stopu. Jakmile se ale snažíte informaci vybavit, namáháte mozkové obvody. To posiluje spojení mezi neurony a podporuje dlouhodobé uložení.
Navíc platí, že opakování v časových intervalech dává mozku signál, že informace je důležitá. Tím je překonávána přirozená tendence mozku zapomínat nepodstatné informace.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Philippe Bout
Praktické tipy, jak změnit styl učení
Rozdělte si učení do menších bloků. Je lepší se vždy učit 20 až 30 minut než několik hodin v kuse. Po naučení látky si udělejte krátký test nebo si zkuste látku vybavit. Nejprve s poznámkami, potom bez nich.
Nastavte si plán opakování. Mohou to být hodiny, dny, týdny i měsíce, záleží na tom, o jak náročnou látku se jedná. Pokud je to možné, učte se aktivně. Vysvětlujte si látku nahlas, nebo ji vysvětlujte někomu jinému. V neposlední řadě se pak zaměřte na propojení a pochopení informací.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Headway
Učení jako dovednost pro celý život
Dříve zmíněné metody nejsou závislé na jazyku, kultuře ani systému vzdělávání. Globálně je může používat kdokoliv, kdo se chce učit efektivně. Ať už se učíte na univerzitě, zkoušíte nový jazyk, učíte profesní dovednosti nebo jen chcete v hlavě uchovat fakta, metody učení fungují všude.
Navíc se v moderním světě, kde je informací obrovské množství, schopnost učit se rychle a efektivně stává klíčovou dovedností. Díky vědě o mozku nepotřebujete více hodin studia, ale spíše moudře strávený čas a chytrý přístup.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Kelly Sikkema
Učte se méně, učte se chytře
Pokud jste celý život věřili, že čím víc hodin něčemu věnujete, tím spíše se to naučíte, je zapotřebí zkusit jít opačnou cestou. Místo bezhlavého biflování zkuste spojit osvědčené metody, jako jsou časový odstup, aktivní vybavování a promyšlené opakování.
Díky tomu vaše hodiny strávené nad knihami získají opravdový smysl. A to, co se naučíte, skutečně zůstane v hlavě. Není to o tom, že by vám učení nešlo. Jednoduše nejspíš jen potřebujete více strategie.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Gaelle Marcel
Zdroje článku: www.edutopia.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.goodnet.org, recallacademy.com, www.storicko.cz