Všechny ale spojuje jedno – patří do rodu slivoň. Švestka je jedním z jeho druhů. Její plody bývají podlouhlé, nejčastěji modrofialové, s pevnější dužinou, která se u zralých plodů dobře odděluje od pecky.
Slívy bývají kulatější a mohou mít různé barvy, od žluté přes červenou až po modrofialovou. Jejich dužina bývá šťavnatější a sladší. Mirabelky poznáme podle drobných kulatých plodů, nejčastěji žlutých nebo zlatožlutých, a také podle jejich výrazné vůně. Blumy jsou blízké příbuzné švestek a slív a mohou mít nejrůznější tvary i barvy.
A aby byl zmatek úplný, lidově se některým slivoním říká jednoduše švestka, i když z pohledu botaniky jde o něco jiného.
Švestka není trnka
Naše švestky mají svůj původ v oblasti Asie a jejich historie je velmi stará. Původní evropskou slivoní je trnka obecná, která u nás dodnes roste volně v přírodě – často na mezích, okrajích cest nebo v křovinách. Na jaře ji zdobí drobné bílé květy, na podzim dozrávají malé modrofialové plody s ojíněným povrchem. Jsou sice jedlé, ale bývají velmi trpké, a kvůli ostrým trnům není jejich sběr právě pohodlný.
A ještě jedna zajímavost: švestka není jednoduše „vyšlechtěná trnka“. Její genetický původ je složitější a na jejím vzniku se podle současných poznatků podílela trnka obecná a slivoň třešňová (myrobalán). Švestka je tedy výsledkem dávného křížení, které se postupně ustálilo a dalo vzniknout rostlině, kterou dnes dobře známe.
Malé ovoce, velké tradice
Pravá švestka je s českým venkovem a domácí kuchyní spojená snad od nepaměti. Slivovice, švestková povidla, kynuté švestkové knedlíky, koláče nebo povidlové buchty – těžko bychom hledali ovoce, které by mělo v české kuchyni podobně pevné místo.
A švestka se dostala dokonce i na divadelní jeviště. Kdo by neznal cimrmanovskou hru Švestka?
Nejen dobrá, ale i užitečná
Švestky nejsou jen chutné. Obsahují vlákninu, draslík, vitaminy a řadu dalších látek, které mohou být pro naše zdraví prospěšné.
Pomáhají trávení. Obsahují vlákninu a také sorbitol, který může podporovat vyprazdňování. Proto jsou známou a přirozenou pomocí při zácpě – a u sušených švestek je tento účinek ještě výraznější.
Prospívají střevům. Vláknina je důležitou potravou pro střevní mikrobiotu, tedy pro množství mikroorganismů, které v našem trávicím traktu žijí.
Obsahují antioxidanty. Především tmavé slupky obsahují polyfenoly a antokyany. Ty patří mezi látky, které pomáhají chránit buňky před působením oxidačního stresu.
Mohou prospívat srdci a cévám. K jejich příznivému nutričnímu profilu přispívá vláknina, draslík a další rostlinné látky.
Pozor na rozdíl mezi čerstvými a sušenými. Čerstvé švestky mají poměrně málo kalorií a díky vláknině se jejich cukry vstřebávají postupněji. Sušením se ale voda z plodů odstraní, a cukry i energie se tak výrazně koncentrují. Sušené švestky jsou proto výbornou potravinou, ale neznamená to, že jich můžeme sníst neomezené množství.
A ještě jedna zajímavost, která stojí za zmínku: sušené švestky se zkoumají také v souvislosti se zdravím kostí. Některé studie ukazují, že jejich pravidelná konzumace by mohla příznivě ovlivňovat kostní metabolismus a pomáhat zpomalovat úbytek kostní hmoty, zejména u žen po menopauze.
Švestka nemusí být jen sladká
Když se řekne švestka, většině z nás se vybaví koláč, knedlíky nebo povidla. Švestky ale překvapivě dobře fungují i ve slaných pokrmech. Zkuste třeba přidat několik sušených švestek do zelňačky. Nebo je obalte ve slanině a krátce opečte – vznikne jednoduchá a výrazná chuťovka.
Ze švestek se dají připravit také chutney, omáčky nebo pikantní nádivky. Výborně se hodí k tučnějším druhům masa, například ke kachně, huse, bůčku nebo žebrům. Jejich sladkokyselá chuť totiž dokáže tučnost masa příjemně vyvážit.
A právě tady se podle mě ukazuje, proč jsou švestky tak báječné ovoce. Umějí být sladké i pikantní, obyčejné i slavnostní, tradiční i překvapivě moderní.
A protože švestková sezona je ideální příležitostí něco dobrého z nich připravit, přidávám na závěr několik receptů, které mám sama ráda.
Litý švestkový koláč
Receptů na švestkové koláče existuje nespočetně. Tento jsem vyzkoušela v poslední době a docela mi vyhovuje.
Suroviny:
500 g švestek
1 hrnek hladké mouky
1 hrnek polohrubé mouky
3/4 hrnku moučkového cukru
1 vanilkový cukr
1 hrnek mléka
3/4 hrnku olej
1 vejce
kypřící prášek do pečiva
Drobenka:
3/4 hrnku polohrubé mouky
1/2 hrnku moučkového cukru
70 g másla
Švestky omyjeme, necháme okapat, rozpůlíme a vyjmeme pecky. Můžeme je nakrájet i na čtvrtky, koláč se pak lépe krájí. Plech na pečení koláče vytřeme tukem a vysypeme hrubou moukou.
Připravíme si i drobenku - k mouce a cukru přidáme nakrájené máslo a rukama zpracujeme na drobenku.
Na těsto nejdříve smícháme sypké suroviny - oba druhy mouky, moučkový a vanilkový cukr a kypřicí prášek do pečiva. Přilijeme mléko, olej a přidáme i celé vajíčko. Promícháme (stačí vařečkou), aby se vytvořila stejnorodá hmota. Těsto nalijeme na připravený plech. Na povrch poklademe půlky švestek. Lepší je řeznou stranou nahoru, koláč pak nevlhne. A na závěr posypeme drobenkou.
Vložíme do trouby vyhřáté na 180 st. C a pečeme asi 40 minut.
Poznámky: Těsto je velmi jemné a lehoučké. Koláč kupodivu chutná lépe až druhý den, když se trochu rozleží.
Kuřecí steak se švestkami
Suroviny:
4 kuřecí prsa
sůl
čerstvě mletý pepř
olej
30 čerstvých zralých švestek
100 ml červeného vína
50 ml vody
1 lžička škrobové moučky
1 hvězdička badyánu
několik mandlových plátků na ozdobení
Kuřecí prsa opláchneme, necháme okapat, osušíme papírovým ubrouskem a lehce naklepeme (třeba přes mikrotenový sáček či potravinářskou folii). Po obou stranách osolíme a posypeme čerstvě umletým pepřem.
Omyté švestky rozpůlíme a zbavíme pecek. Vložíme je do kastrolku, přidáme vodu, hvězdičku badyánu a zvolna dusíme pod pokličkou, až změknou a pustí šťávu. Netrvá to dlouho, švestky by se neměly rozvařit! Potom vyjmeme badyán, škrobovou moučku rozmícháme ve části vína a vlijeme ke švestkám. Přidáme zbývající víno, lehce promícháme a necháme přejít varem. Hotovou švestkovou omáčku odstavíme ze zdroje tepla.
Připravené kuřecí stejky opečeme po obou stranách na oleji a na talíři je polijeme omáčkou se švestkami a můžeme posypat plátky mandlí. Přílohu zvolíme podle chuti.
Sýrová roláda se švestkami
Suroviny:
150 g sýru eidam 45% (vcelku)
50 g másla
140 g jemného taveného sýra
sůl
čerstvé ovoce (jahody, švestky, hroznové víno, borůvky)
Roláda se sýrem a ovocem je svěží studené pohoštění, které si můžeme připravit předem a uchovávat v ledničce. Ovoce si vybereme podle dostupnosti. Vhodné jsou jahody, na podzim třeba zase švestky, chutné roládky jsou i se zahradními borůvkami.
Ovoce samozřejmě předem pečlivě omyjeme a osušíme, případně odpeckujeme. Změklé máslo utřeme a smícháme s jemným taveným sýrem podle chuti. Sýr vcelku dáme do většího mikrotenového sáčku a vložíme do vařící vody. Čekáme, až sýr změkne. Trvá to asi 10 minut (záleží na velikosti a druhu sýra).
Sýr i s mikrotenovým sáčkem vyjmeme z vody a rozválíme. Zpočátku válíme přes mikroten. Pokud máme sáček vhodné velikosti, můžeme podle něj sýrový plát tvarovat do obdélníka. Pracujeme rychle, sýr na vzduchu začíná rychle tuhnout. Sýrový plát potřeme připravenou sýrovou směsí a na jednu delší stranu plátu poklademe v řadě připravené ovoce. Od této strany roládu zarolujeme, snažíme se rolovat pevně. Zabalíme do alobalu a necháme ztuhnout v chladnu.
Tato sýrová roláda vyžaduje trochu zručnosti, ale pokud se vám náhodou nebude dařit a v sýrovém plátu vzniknou dírky nebo slabá místa, můžete si vypomoci třeba plátky šunky, které položíte na sýrový plát. Ostatně s náplní rolády můžete experimentovat nejen podle svých chutí, ale i podle toho, co máte právě k dispozici.
Ovocné knedlíky
Odvážím se tvrdit, že na ovocné knedlíky existují stovky nejrůznějších receptů. Uvádím jeden, který mám vyzkoušený a často se k němu vracím.
Suroviny:
2 balíčky polotučného tvarohu
2 vejce
150 až 200 g hrubé mouky
110 g strouhanky
Ovoce (jahody, meruňky)
Na posypání:
250 g tvrdého tvarohu
50 g másla
moučkový cukr
Nejdříve si připravíme ovoce - očistíme ho, opláchneme a necháme oschnout. Pokud by zůstalo vlhké, špatně by se do knedlíků balilo. Z tvarohu, vajec, mouky a jemné strouhanky uhněteme hladké těsto - mělo by být středně tuhé, aby se s ním dobře pracovalo. Množství mouky je závislé na druhu tvarohu, začínáme na 150 g a podle potřeby přidáváme.
Těsto rozválíme na pomoučené vále, rozkrájíme na čtverečky a do každého čtverečku zabalíme kousek ovoce. Pomoučenýma rukama v dlani tvarujeme menší knedlíky. Vkládáme je do vařící vody, vařečkou je lehce oddělíme ode dna a vaříme je krátce podle velikosti knedlíků. Jahodové z větší jahody se vaří asi 7 minut od chvíle, kdy se voda po vložení knedlíků začne znovu vařit.
Vyjmeme je děrovanou naběračkou a na talíři je vidličkou propícháme, aby z nich vyšla pára. Můžeme je posypat cukrem, nastrouhaným tvrdým tvarohem a zakapat rozpušteným máslem. Nebo je můžeme polít zakysanou smetanou, ve které jsme rozmačkali několik jahod a pocukrovat. Nebo posypeme třeba na másle opečenou strouhankou.
Všechny výše uvedené recepty jsou z mých stránek o vaření s názvem Česká hospodyňka
A jak používáte švestky vy? Máte také své oblíbené recepty?