Po Pražské v čase c. k vedly z Mariánského náměstí promenádní aleje s kašnou, která je zachycena na pohledném obrázku vpravo. Tramvaje zde jezdily od roku 1909 do února 1950. Z knihy Když se psalo, co se smělo:
„V květnu 1952 končila na stadionu na Sokolském ostrově předposlední etapa cyklistického závodu Waršawa, Berlín, Praha. Na stadionu přihlíželo dojezdu etapy údajně 15 000 diváků. Na počest tohoto závodu byla přejmenována třída E. Beneše na Třídu míru (později na třídu Míru).“
Pražská silnice se jmenovala hovorově Pražská vždy snad od konce 13. století, kdy vznikla jako praktické řešení obchodní cesty ku Praze. Silnice či cesta přes Čéčovy Budivojovice zřejmě nevyhovovala. Úplně první prastará obchodní cesta z Lince do Prahy se zamokřenému soutoku Vltavy a Malše východně vyhýbala.
Na obrázku celá linie domů vlevo byla zlikvidována. Politické a územní orgány měly totiž s Pražskou velké plány. Splnily úkol přestavět Lidickou na chloubu města (jak pro koho) a pustily se do Pražské. Na obrázku odleva stojí trochu šikmo renesanční hostinec Na Staré poště, za ním dva vysoké dony z konce 19. století (Rybáků, původně mědikovectví a Ambrožů), následují dva přízemní klasicistní domky s obloukovými štíty, kde do posledního okamžiku byla mlékárna.
Čtěte také: Republika v Budějcích vznikla roku 1918 U Volbrechtů. Rakouské orly házeli do kašny
Dále patrový dům z 2. poloviny 19. století známý hovorovým názvem Škácha – váhy. Potom velký zvláštní dům z roku 1851 statkáře Trägera s jízdárnou zvnitř. Sousedí dále ven z města Dělnický dům, centrum různých protestních akcí za c. k. i za 1. republiky, ale i kultury na Pražské, později restaurace U Radostů.
V zatáčce částečně je vidět dům chvalně i nechvalně známé Šmídovny. Ani ne tak dům, jako akce v něm. Bylo tam tak slušně řečeno rušno, že policie musela v domě zařídit služebnu, aby ukočírovala zde intenzivní taneční zábavy.
Pohledově nejzajímavější je zarputilost patrového domu Škácha, váhy. Všechny domy v levé řadě byly už zbořeny, ale Škáchův dům tam neohroženě stál jako poslední mohykán. Může se odhadnout, že politici dům a tovární dílny v něm potřebovali pro stavbu paneláků v okolí včetně věžáků.
Čtěte také: Velký požár, kapucíni i tajemné krypty. U svaté Anny se psaly dějiny Budějovic
Josef a Kristýna Škáchovi jsou na domě před rokem 1922. Podle živnostenského adresáře z roku 1923 už byla firma plně v provozu. Původním předměte, činnosti byla výroba vah ručních, balančních, decimálních, mostních atd. V roce 1948 Škáchů přidali automatické váhy a elektrické tepelné přístroje. Po znárodnění a zařazení do Kovoslužby, přičemž Kovoslužbu po čase spolknul Kovopodnik a pak Jihokov, který měl předmět činnosti stavební a strojní zámečnictví, výtahy výroba a údržba, zárubně, vrata apod., což se při výstavbě hodilo
V místech dvou přízemních domů se štíty bývala místo druhého v novějším domě firma Jan Čutka, rolety. Mlékárna a Rybáků dům byly zbořeny v roce 1981. Čutkú o něco dříve. Prostě Pražská se pořád měnila. Místo hostince U Města Tábora družstevní obchoďák Družba, místo Metropolu parkoviště, místo zasilatelství Reiter první samoobsluha potravin Vzor (Gastráč), potom Gomel.
Pražskou šla historie pořád. Dne 5. května 1945 se na Pražské č. 3 v hostince U Bílé růže sešli zástupci politických stran (do té doby tajných) a vlastenců, vyšli průvodem Krajinskou na náměstí, kde na radnici kolem 17. hodiny převzali správu města. Odvaha to byla, poněvadž německé vojsko bylo stále v plné zbroji a ještě střílelo.
Možná mohli být radní šetrnější ke Starému městu. Každé pořádné město má své Staré město. Pražská, jak se to dodnes jeví, si žila jinak než centrum, přesněji na něm nezávisle.