Za jasných nocí, kdy oblohu nepřesvětluje Měsíc, můžete nad rakouskou oblastí Eisenwurzen pozorovat Mléčnou dráhu pouhým okem. Aby takový pohled zůstal zachován i dalším generacím, spojilo se tu dvacet obcí se správci šesti chráněných území. Společně chtějí omezit osvětlení, které zbytečně míří do oblohy a okolní přírody.
Nová rezervace zabírá téměř 2 400 kilometrů čtverečních na pomezí Horního a Dolního Rakouska a Štýrska. Návštěvníky láká na pozorování hvězd i večerní vycházky s průvodcem. Šetrnější svícení má zároveň pomoci místním živočichům, pro které je tma přirozeným prostředím při hledání potravy, pohybu krajinou nebo odpočinku.
Šest chráněných území napříč třemi spolkovými zeměmi Oblast Dark Sky Reserve Eisenwurzen zabírá přibližně 2 396 kilometrů čtverečních v Horním a Dolním Rakousku a ve Štýrsku. Na ochraně zdejší noční krajiny spolupracují správci šesti chráněných území a dvacet obcí. Díky společnému postupu mohou řešit i osvětlení v okolí parků, které má na tmavou oblohu rovněž vliv.
Šetrnější osvětlení má v oblasti Eisenwurzen pomoci zachovat výhled na hvězdy i přirozené podmínky pro život nočních živočichů. Foto: Calauer/Wikimedia Commons (CC-BY-SA-2.5) Rakouská turistická centrála oblast zařadila mezi novinky pro rok 2026 a označuje ji za největší svého druhu v zemi . Zástupci projektu převzali certifikát organizace DarkSky International letos 17. března při slavnostním předání v pavilonu národního parku Gesäuse.
Součástí oblasti jsou:
národní park Kalkalpen národní park Gesäuse přírodní a geopark Steirische Eisenwurzen přírodní park Niederösterreichische Eisenwurzen přírodní park Ötscher-Tormäuer oblast divočiny Dürrenstein-Lassingtal Označení tedy zastřešuje rozsáhlou krajinu s několika různými výchozími místy. Při plánování pobytu se vyplatí nejprve vybrat konkrétní část a teprve potom hledat ubytování nebo večerní program .
Přečtěte si také:
Tmu tu sleduje devět měřicích stanic Příprava rezervace zabrala několik let. Od roku 2023 se shromažďovala měření a v oblasti vzniklo devět stálých stanic , které zaznamenávají jas noční oblohy. Na odborné části projektu spolupracovala mimo jiné Vídeňská univerzita a ekologický institut E.C.O.
Astrofyzik Stefan Wallner z Vídeňské univerzity v tiskové zprávě uvedl :
„Naše měření jednoznačně ukazují: oblast Eisenwurzen patří k nejtmavším a přírodě nejbližším regionům střední Evropy.“
Právě možnost spatřit Mléčnou dráhu patří k hlavním lákadlům. Certifikát ovšem nezaručuje stejný výhled každý večer ani z každé ulice. Záleží na konkrétním stanovišti, oblačnosti i na tom, zda nad obzorem svítí Měsíc.
Lampy mají svítit hlavně tam, kde je lidé potřebují Nejpřísněji chráněná jádrová zóna zabírá přibližně 976 km². Okolní pásmo má mírnější požadavky a pomáhá omezovat světlo přicházející z obcí. Společný plán se soustředí především na veřejné osvětlení .
Národní park Gesäuse je jedním ze šesti chráněných území, která se spojila kvůli ochraně přirozené noční tmy. Foto: Michal Klajban/Wikimedia Commons (CC-BY-SA-4.0) V praxi jde o docela srozumitelné změny. Svítidla mají směrovat dolů a být odstíněná, aby zbytečně neosvětlovala oblohu a okolí. Dokumentace projektu počítá s teplým světlem o barevné teplotě nejvýše 3 000 kelvinů a doporučuje stmívání, časovače nebo čidla podle skutečné potřeby .
Smysl takové spolupráce je dobře vidět právě na velikosti území. I pečlivě chráněné údolí může ovlivnit osvětlení z okolí . Dohoda s obcemi proto dává ochraně noční krajiny větší šanci než samotná hranice zakreslená v mapě.
Hvězdy jsou jen část příběhu Tma má význam i ve chvíli, kdy se na oblohu nikdo nedívá. Střídání světla a noci řídí chování mnoha živočichů: kdy hledají potravu, kdy odpočívají nebo jak se vyhýbají predátorům. A právě umělé osvětlení do těchto návyků zasahuje.
Dobře patrné je to u hmyzu přitahovaného lampami. Jeho úbytek se přitom dotýká i živočichů, kteří se jím živí, a rostlin závislých na opylování. Ochrana tmy tak navazuje na to, co už zdejší parky dělají přes den: snaží se zachovat prostředí, ve kterém mohou přirozené děje pokračovat.
Kde si užít večer pod hvězdami Před cestou si vyberte konkrétní místo, kde chcete večer pozorovat oblohu. Oficiální web rezervace doporučuje například tato:
Buchauersattel v národním parku Gesäuse: Turistické parkoviště, odkud vede také cesta k horské chatě Grabneralm. Weidendom v národním parku Gesäuse: Návštěvnický areál s výhledem na horskou skupinu Hochtor. Zříceninu Gallenstein: Další místo doporučené k pozorování oblohy, tentokrát v přírodním geoparku Steirische Eisenwurzen. Vyrazit můžete také na některou z organizovaných akcí . Program pro rok 2026 zahrnuje přes padesát setkání a vycházek, od pozorování hvězd na Astrostation Hochbärneck přes fotografování oblohy až po výpravy za zvuky noční přírody.
Zřícenina Gallenstein je skvělým místem pro pozorování noční oblohy. Foto: Isiwal/Wikimedia Commons (CC-BY-SA-3.0-AT) Na takový výlet bych si nechala alespoň jednu noc a hledala ubytování poblíž vybraného místa . Po pozorování pak bude návrat do penzionu snazší a další den můžete věnovat procházce po okolí. Při výběru se proto podívejte i na cestu mezi ubytováním a místem, kde chcete večer zůstat.
O výhledu rozhodne i Měsíc a telefon v ruce Za slabými hvězdami a Mléčnou dráhou se vyplatí vyrazit kolem novu nebo v době, kdy je Měsíc pod obzorem. Jasný úplněk dokáže slabší objekty přesvítit i v krajině s velmi malým světelným znečištěním. Stejně podstatná je předpověď oblačnosti .
Místo si prohlédněte ještě za světla. Uvidíte, kam bezpečně dojít, jaký kus oblohy zakrývají stromy nebo hory a kudy se budete vracet. Přibalte teplé oblečení a čelovku se slabým červeným světlem.
Očím dopřejte přibližně 20 až 30 minut na přivyknutí tmě a omezte pohledy na jasný displej. Slabé červené světlo narušuje noční vidění méně než bílé. I tak ho používejte jen podle potřeby a nemiřte jím na ostatní.
Zdroje: Autorský text, redakce Kapitalio.cz , austria.info , darksky.org , nationalparksaustria.at , eisenwurzen.com