Dnes už je pohled na máslo mnohem méně černobílý. Neznamená to, že se z něj přes noc stala zdravá superpotravina. Spíše se ukazuje, že jsme ho možná kdysi odsoudili až příliš jednoduše.
Jak se máslo dostalo na černou listinu
Za jeho špatnou pověst mohly především nasycené tuky. Máslo je jejich přirozeným zdrojem a dlouhá léta se předpokládalo, že právě ony stojí za zvyšováním cholesterolu a následně i za nemocemi srdce a cév. Logika byla poměrně snadná: když omezíme nasycené tuky, ochráníme své srdce.
Jenže lidské zdraví není tak jednoduché a potraviny nejdou rozdělit na několik základních kategorií jako dobré a špatné. Důležité je také to, čím konkrétní potravinu nahradíme. Jiný význam má nahradit máslo kvalitním rostlinným olejem a jiný nahradit ho potravinou, která je sice označena jako nízkotučná, ale může obsahovat velké množství cukru nebo být silně průmyslově zpracovaná.
Právě tento širší pohled začal měnit i pohled odborníků na samotné máslo. Velký přehled dosavadních výzkumů, který zahrnul více než 636 tisíc lidí, zjistil, že konzumace másla měla jen malou nebo neutrální souvislost s celkovou úmrtností, kardiovaskulárními nemocemi a diabetem. U srdečně-cévních onemocnění se významná souvislost s konzumací másla vůbec neprokázala. To je docela zásadní zjištění. Neříká totiž, že bychom měli začít jíst máslo po kilech. Ukazuje ale, že není důvod považovat ho za potravinu, která sama o sobě představuje velkou zdravotní hrozbu.
Máslo není jen špatný tuk
Na másle je zajímavé také to, že nejde jednoduše říct, máslo rovná se nasycený tuk. Je to skutečná potravina, která obsahuje směs různých mastných kyselin a také vitaminy rozpustné v tucích, například vitamin A. V souvislosti s mléčným tukem se hovoří také o vitaminu K2 a dalších přirozeně se vyskytujících látkách. Právě to je jeden z důvodů, proč dnes odborníci stále více upozorňují na to, že není ideální hodnotit potravinu pouze podle jedné její složky. Máslo není izolovaná dávka nasyceného tuku. Stejně jako olivový olej není jen nenasycený tuk. Každá potravina má své vlastnosti a důležitý je celý jídelníček.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli začít jíst máslo po lžících. Ukazuje to ale něco důležitého: máslo není takový zdravotní démon, jak jsme si dlouhá léta představovali. V rozumném množství tedy není důvod se mu vyhýbat jen ze strachu z nasycených tuků. Kousek másla na chlebu, do domácího pečiva nebo při vaření nemusí být žádným prohřeškem proti zdravému životnímu stylu.
Co může máslo nabídnout našemu tělu
Máslo není jen zdrojem tuku. Obsahuje také vitaminy rozpustné v tucích, především vitamin A, který je důležitý pro zrak, imunitu a zdraví kůže, a také vitaminy E a K2. Právě vitamin K2 má v organismu zajímavou úlohu: pomáhá aktivovat bílkoviny, které se podílejí na správném nakládání s vápníkem – podporují jeho využití pro zdraví kostí a zároveň regulují jeho ukládání v měkkých tkáních. Zajímavou součástí máselného tuku je také kyselina máselná, která souvisí se zdravím střevní sliznice a správnou funkcí trávicího systému. Máslo obsahuje i konjugovanou linolovou kyselinu, která se zkoumá v souvislosti s metabolismem tuků a dalšími procesy v organismu. U másla z mléka krav krmených převážně trávou může být zastoupení některých těchto látek vyšší.
Zdroje: SDmiramar, Plos one, Daily Nutrition, Jama Network
Související články