Vláda včera schválila novelu energetického zákona, která jí umožní při dalším prudkém zdražování zasáhnout do cen elektřiny pro odběratele a současně zastropovat nadměrné příjmy jejích výrobců. Neznamená to však okamžité zavedení regulace. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má vytvořit legislativní nástroj pro rychlou reakci na případnou energetickou krizi.
"Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat," vysvětlil důvod novely energetického zákona Havlíček. Schválený návrh podle něj vychází z krizového plánu, který vláda už na jaře projednala se zástupci tuzemského hospodářského sektoru.
Schválený návrh má vládě umožnit v mimořádné situaci na trhu přispět ze státního rozpočtu na část nákladů energetických sítí. Tím podle Havlíčka vznikne prostor pro snížení regulované složky ceny, kterou domácnosti a podnikatelé platí ve svých účtech za energie. Tento krok přitom bude možné propojit s odvodem části nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Výnosy z odvodu by následně stát mohl podle ministra použít pro pokrytí nákladů na snížení regulovaných cen.
Podle Jiřího Matouška, člena správní rady CENTROPOL ENERGY, je připravenost vlády na případné ovlivňování cen energií naprosto namístě. Pokud budou velkoobchodní ceny dál růst a promítat se do ceníků pro domácnosti a firmy, může být takový zásah legitimním krokem. Ceny energií totiž zásadně ovlivňují konkurenceschopnost průmyslu i inflaci, a vláda by proto měla mít k dispozici nástroje, jak na jejich vývoj případně reagovat.
Současný kabinet se podle dostupných informací vydá jinou cestou než vláda Petra Fialy, která od 1. října 2022 do konce roku 2023 odpustila domácnostem a firmám platby za podporované zdroje energie (POZE). Domácnostem to tehdy přineslo úsporu přibližně 599 Kč s DPH za každou MWh elektřiny. Od ledna do prosince 2023 navíc vláda zastropovala ceny elektřiny na 5 000 Kč/MWh bez DPH a zemního plynu na 2 500 Kč/MWh bez DPH. Regulovaná část cen přitom zůstala nedotčena.
Stávající vláda se rozhodla koncovou cenu elektřiny a zemního plynu ovlivňovat právě prostřednictvím souboru regulovaných složek ceny. Měly by pokračovat kompletní platby státu za POZE a případně další opatření. V návrhu regulovaných cen pro 2027 jsou například platby za systémové služby na úrovni 121 Kč/MWh, tedy 146 Kč na MWh vč. DPH. Další část regulovaných plateb tvoří ceny za distribuci – na distribučním území ČEZ Distribuce pro nejběžnější distribuční sazbu D02d je navrhovaná cena 2 179,47 Kč/MWh, tedy 2637 Kč/MWh s DPH, pro topenářskou distribuční sazbu D57 je to 881 Kč ve vysokém tarifu za MWh, s DPH tedy 1 066 Kč/MWh. To představuje v regulované části prostor pro snížení ceny elektřiny v řádu 500–700 Kč za MWh. Tento nástroj podle našich informací podporuje i EU. V tuto chvíli a za současných cen energií ale není potřeba, a my jej proto vnímáme jako přípravu, pokud by se situace s velkoobchodními cenami energií zhoršila.
Vyšší ceny energií, jak elektřiny, tak zemního plynu, začaly ovlivňovat inflaci v celé Evropě, zvláště ve spojení s vysokými cenami pohonných hmot. Zatím ale energie nejsou na vyšších cenových hladinách tak dlouhou dobu, aby způsobily dramatický růst cen. Jsme velmi vzdáleni situaci, kterou si pamatujeme z roku 2022, a není tedy důvod k aktivaci tohoto správně připraveného opatření.
Pokud vláda zasáhne do koncových cen, logicky musí pro takový zásah získat zdroj financování. Při ovlivnění ceny elektřiny je zajištění financí snadnější, protože výrobcům elektřiny z uhlí a jádra se náklady skokově nezvýšily, výjimkou je výroba elektřiny z plynu. To znamená, že daň či jiná forma zdrojování opřená o mimořádné zisky výrobců dává smysl. U plynu ale takový zdroj neexistuje a úprava cen zemního plynu tak buď bude kompenzovaná ze státního rozpočtu anebo nadproporcionálním růstem zdanění výrobců elektřiny a následným transferem z výroby elektřiny.
Jiří Matoušek