Když Google Earth odhalí víc než hory
Carlos Gobbi se v květnu 2025 díval na obrazovku počítače a studoval terén argentinských And. Plánoval další horolezeckou výpravu do odlehlé Cordillery del Tigre, kde se krajina zvedá vysoko nad tři tisíce metrů. Mezi skalními hřebeny a ledovcovými pláněmi si všiml něčeho, co do divočiny těchto hor vůbec nezapadalo.
Z ptačí perspektivy satelitních snímků se rýsovaly obrovské kamenné kruhy propojené úzkými chodbami, doplněné pravoúhlými plochami. Vypadaly jako součást promyšleného vzorce. Na zemi v té nadmořské výšce není pitná voda a málokdo sem kdy vkročí. Přesto tam někdo postavil struktury, jejichž pravý tvar lze rozeznat jen shora.
Gobbi se rozhodl vydat na místo. Dvakrát ho zastavilo extrémní horské počasí a náročný terén. Teprve 14. února 2026 se mu společně s horolezci Adriánem Radichem a Gabrielem Orofinem podařilo k záhadnému místu dorazit.
Nízké zídky, které z blízka nic neprozradí
Co vypadalo na satelitním snímku jasně a geometricky, působilo na místě téměř nenápadně. Gobbi našel nízké kamenné zdi postavené tradiční jihoamerickou technikou „pircas", na sucho bez použití malty nebo cementu.
Teprve když porovnal fotografie z terénu se satelitními záběry, začal tušit, jak velký objev právě učinil. Kruhy měřily v průměru mezi 27 a 35 metry. Nebyly to drobné stavby pro domácí potřebu. Šlo o něco mnohem většího.
Dokumentaci a souřadnice předal archeologům Cristině Prieto-Olavarríe a Horaciovi Chiavazzovi, kteří nyní vedou výzkum. „Velikost a složitost struktur okamžitě vynikly. V provincii Mendoza neexistuje žádné srovnatelné archeologické naleziště, a to jak v publikovaných studiích, tak v existujících záznamech,“ říká Prieto-Olavarría.
A tady začíná největší záhada. Nikdo neví, kdo to postavil, kdy a proč.
Obřadní místo, nebo jen symbol?
Lokalita leží ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem, v izolovaném a nehostinném prostředí. Archeologové zatím nenašli keramiku, zbytky jídla ani jiný běžný materiál, který by napovídal, že šlo o trvalé osídlení.
Absence každodenních artefaktů vede vědce k úvahám o ceremonialním nebo symbolickém využití. Mohlo jít o místo, kam lidé přicházeli jen občas? Nebo sloužilo k účelu, který nemá nic společného s běžným životem?
Neobvyklé uspořádání – velké kruhy spojené chodbami – nezapadá do žádného známého archeologického vzorce dříve identifikovaného v Mendoze. Badatelé zvažují možnou souvislost s inckou říší nebo s komunitami, které v Andách žily před inckou expanzí. Chybí však jakýkoliv důkaz, který by struktury spolehlivě datoval.
Archeologové tak narazili na hádanku, která je na nějakou dobu zaměstná. Výzkum omezuje izolovaná poloha struktur a obtížně schůdný terén. Již teď je však jasné, že se vědci pátrání po původu záhadných kruhů hned tak nevzdají.
Zdroje článku: arkeonews.net, heritagedaily.com, ancient-origins.net, nespechej.cz
Autor článku: Kateřina Urbanová