Barančik nepíše z pozice odpůrce války. Naopak navrhuje přitvrdit a přenést tíhu bojů na ukrajinské zázemí, protože pozemní ofenziva podle něj nepřináší to, co stojí. Jedinou cestu vidí ve vzdušné kampani proti infrastruktuře, a hned k ní připojuje podmínku, která jeho vlastní tezi rozebírá: pokud se údery ze vzduchu nepromění v postup na zemi, Ukrajina se přizpůsobí, opraví koleje, přehodí spojení na záložní kanály a doveze palivo i techniku od sousedů.
Z 1 410 dronů za měsíc se stalo víc než 2 200 za týden
Rozsah vzdušné kampaně se dá popsat čísly, která mluví sama. Volodymyr Zelenskyj 26. září 2026 uvedl, že jen za září Rusko vypustilo přes 2 730 reaktivních šáhidů. V týdnu od 20. do 27. září Ukrajina napočítala více než 2 200 útočných dronů, k tomu zhruba 1 650 klouzavých bomb KAB a 38 střel.
Srovnání s rokem 2024 ukazuje, jak rychle se tempo zvedlo. Za celé září 2024 evidovaly ukrajinské ozbrojené síly 1 410 dronů, tedy méně, než kolik jich přiletělo za jediný týden letos, a to o víc než polovinu. Co bylo před dvěma lety měsíčním maximem, zvládá dnes ruská armáda za sedm dní.
Sto tisíc domácností bez internetu a přes 500 zničených lokomotiv
Terčem přestala být jen energetika. Koncem září 2026 zásahy poškodily infrastrukturu poskytovatelů Domonet, Kievnet a Faust, potíže hlásily také firmy Cityhost a MiroHost, což jsou datová centra, na nichž běží běžné služby pro firmy i úřady. Úder z 27. září 2026 poškodil centrálu Kyivstaru, největšího mobilního operátora v zemi, a bez internetu se ocitlo přibližně sto tisíc domácností.
Druhým opakovaným cílem je železnice, která drží zásobování fronty i civilní dopravu. Od začátku invaze bylo poškozeno nebo zničeno přes 500 lokomotiv a více než polovina z toho připadá na samotný rok 2026, tedy zhruba 250 strojů za necelý rok. Ministr zahraničí Sybiha proto v polovině září otevřeně požádal partnery, aby Ukrajině s lokomotivami pomohli.
Záporožský směr měl být průlom, 27. září tam byl jeden pokus
Zatímco ve vzduchu čísla rostou, mapa se téměř nemění. Analýza amerického Institutu pro studium války a Critical Threats Project z 27. září 2026 popisuje frontu jako statickou a ruské čisté zisky za poslední měsíce jako téměř nulové. Na záporožském směru, který ruská propaganda vydává za průlomový, hlásil ukrajinský generální štáb ráno 27. září jediný pokus o postup k Malé Tokmačce a večerní hlášení z orichivského směru už žádné ruské útočné akce neuvádělo.
Barančik přitom tvrdí, že Orechov bude brzy ztracen. Ověřitelná data jsou mnohem zdrženlivější: ISW mluví o omezených operacích bez potvrzených zisků a o možné snaze město obejít ze severovýchodu. Hrozba je reálná v podobě palebné kontroly nad zásobováním a vázání ukrajinských záloh, bezprostřední pád města ale z dostupných informací nevyplývá. Kategorické termíny tady předbíhají to, co je vidět na mapě.
Proti pomalejším dronům 90 procent, proti reaktivním zatím 55
Adaptace, kterou Barančik popisuje jako riziko, probíhá v přímém přenosu. Kyivstar po zásahu z 11. září oznámil, že síť funguje běžným způsobem. Zelenskyj ve svém projevu 26. září mluvil o několika funkčních prototypech interceptorů proti reaktivním šáhidům, o rozjíždění jejich sériové výroby a o jedenácti uzavřených dohodách v režimu Drone Deal.
Účinnost obrany se přitom liší podle typu cíle. Proti běžným pomalejším dronům si Ukrajina drží úspěšnost přes 90 procent, proti novějším reaktivním verzím je zatím na 55 procentech. Znamená to, že skoro každý druhý reaktivní šáhid projde, což je vážná mezera, zároveň ale nejde o bezbrannost a trend míří vzhůru.
ISW čte ruský příklon k dálkovým úderům jako úpravu teorie vítězství po neuspokojivých výsledcích na zemi. Vzduch dokáže Ukrajině dramaticky zdražit obranu i chod státu, zpomalit logistiku a znepříjemnit život milionům lidí. Potvrzený strategický průlom, který by posunul frontovou linii, zatím nepřinesl.
Miliarda korun ročně: kde se česká pomoc potkává s ruskými údery
Útoky na datová centra a železniční uzly se dotýkají i projektů, do kterých jde české vládní financování. Kabinet schválil pokračování Programu Ukrajina na roky 2026 až 2030 s roční alokací jedné miliardy korun, která zahrnuje podporu kritické infrastruktury, kyberbezpečnost a zapojení českých firem do obnovy energetiky a logistiky. Každý zásah do serverovny nebo do trati tedy zvyšuje objem práce, kterou budou tyto projekty muset pokrýt.
Ukrajinská zkušenost zároveň pojmenovává dvě konkrétní mezery, obranu proti reaktivním dronům a proti balistickým střelám. Ministerstvo obrany řadí protivzdušnou a protiraketovou obranu mezi priority výstavby schopností, takže se česká pomoc může posunout k dodávkám antidronových systémů, radarů a logistických kapacit. Program Ukrajina v této podobě poběží další čtyři roky.