11 min

Pohádka o duhovém ptáku a stříbrném vánku

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

V Miradii, kde se tráva ráno třpytí jako rozeseté střípky měsíčního zrcadla a stíny mají vlastní, tichounký dech, se vypráví o ptáku, který nenese žádné jméno.

Pohádka o duhovém ptáku a stříbrném vánku

Zdroj: Pohádky bez konce - Čeština

Když ho spatříš, sklouzne ti do srdce barevný šepot, ale jazyk se ti zadrhne. A stejně tak se vypráví i o vánku, který je stříbrný jen v okamžiku, kdy ho nechceš chytit; když natáhneš dlaň, zmatní jako popel z dávno uhašené hvězdy.

Ten duhový pták prý přilétá z míst, kde se duha rodí dřív než déšť. Křídla má z peří a z počasí. Když jimi mávne, zvoní v nich kapky, co nikdy nedopadnou na zem, a přesto se po nich dá jít — ale jen jednou, protože podruhé už si pamatují tvé kroky a uhýbají jim.

A stříbrný vánek? Ten je zase vydechnutím prastarých vrb rostoucích na březích řeky, která se nejmenuje, aby si člověk nezvykl volat ji, když zrovna spěchá. Je to vánek, který chladí jen to, co hoří uvnitř; co je studené, obchází obloukem, jako by se bál zůstat sám.

V jedné vsi na hraně mezi polem a sadem žila holčička jménem Elvira. Nebyla to princezna, ale její copánek míval na konci stužku, která se při běhu chvěla jako malinká vlaječka odvahy. Elvira byla zvědavá: kladla otázky, jaké ještě nenapadly ani dospělé — třeba: „Když se duha schová do oblaku, má tam svoje věci?“ nebo „Když se vítr zamiluje, jak vypadá jeho dopis?“ Lidé ji měli rádi, ale často se smáli, že má hlavu v oblačném šuplíku. Elvira se nezlobila; věděla, že je to spíš kompliment, jen o tom dospělí ještě nevědí.

Jednoho dne, když zima dorůstala do posledního dne a jaro mělo už nazítří otevřít dveře, se Elvira probudila s pocitem, že ji někdo volá. Ne ušima — těmi slyšela jen ptáky a tiché kroky mámina rána — ale někde mezi klíční kostí a snem. Ten hlas byl lehký a zároveň naléhavý, jako když se ti chce smát a zároveň nevíš proč. „Pojď,“ říkal, „pojď se podívat, jak se rodí barva.“

Elvira vstala, obula si botky s ošoupanou špičkou, vzala si svetr, který voněl dřevem a ranným letním deštěm, a vyšla do sadů. Jabloně nabíraly prsty pupenů, tráva zela drobnými dírkami krtčích tajemství a vzduch byl přesně takový, aby se v něm člověk chtěl nadechnout dvakrát. „Tady jsem,“ zašeptal hlas. Elvira zvedla zrak a uviděla ho: duhového ptáka. Seděl na větvi tak obyčejné, že to téměř uráželo jeho pestrobarevnost, ale právě proto se k němu hodila — jako prostý rámeček, co neruší nádherný obraz.

„Já věděla, že existuješ,“ vyhrkla Elvira, a pták se maličko usmál, nebo aspoň se jí zdálo, že mu barvy na krku povolily do křivky radosti. „Jmenuješ se…?“ pokusila se.

„Ne,“ odpověděl pták. Jeho hlas nebyl z ticha ani ze zvuku, ale z akordu mezi nimi. „Jména na mne nepasují. Můžeš mi říkat jak chceš, ale já neodpovím. Zato odpovídám na přání.“

„Na přání?“ Elviřiny oči se rozzářily. „Umíš plnit přání?“

„Ne,“ řekl pták opatrně, jako by precizoval barvu na paletě. „Já plním odvahu. Kdo má přání bez odvahy, tomu ho ode mě odnese první průvan. Kdo má odvahu bez přání, tomu ukážu, kde se přání pase. A kdo má obojí, tomu zazpívám cestu.“

Elvira přikývla. Víc než slova jí rozum říkal, že to je fér. „A proč voláš právě mě?“

„Protože se jaro bojí,“ řekl pták a jeho barvy na okamžik ztmavly, jako když se slunce schová za špičku jediné šedé myšlenky. „Nechce přijít. Někdo mu ukradl písničku. A bez ní se klíče k zámkům v pupenech netočí.“

Elvira polkla. „Kdo by ukradl písničku jaru?“

„Ten, kdo sbírá vše, co nejsou věci,“ ozvalo se jí za krkem. Elvira se ohlédla a spatřila ho: stříbrný vánek. Neviděla ho, jen pocítila jeho přítomnost. Byl to dotek skoro-ne-dotek, pohlazení, které si samo dává pozor, aby nebylo dotěrné. A přesto s sebou nesl příběh. Voněl milováním vrb a předevčírem, kdy se stalo něco malého, na co nikdo nepomyslel. „Jmenuji se Van,“ zašustil vánek. „Tedy, když ti to pomůže. Vánek pro lidi, kteří mají rychlejší srdce, než by si přáli. Dneska bych rád pro změnu pofoukal někomu, kdo se nebojí běžet pomaleji.“

„Já umím běžet pomalu,“ řekla Elvira hrdě. „Jenom dospělí tomu říkají loudání.“

Van se, pokud vánek může, usmál. „Pak pojď s námi, Elviro. Jaro stojí za kopcem, ale kopec se naučil stát výš, protože ho někdo pochválil. Budeme potřebovat barvu, dech a otázku.“

„Otázku?“ nechápala Elvira.

„Ano,“ zazvonil duhový pták. „Otázkou se otevírají dveře, které neexistují. Jen pozor: musí to být otázka, na kterou není odpověď, ale přesto ji každý cítí.“

„Jako… proč nám srdce klopýtne, když se na obloze objeví první vlaštovka?“ zkusila Elvira.

„To už je skoro písnička,“ řekl Van spokojeně.

A tak se vydali. Z vesnice se stala tečka, z tečky špendlíková hlavička a z té mlžná vzpomínka na pečené brambory. Šli přes louku, která nahlas přemýšlela o barvách, a přes remízek, kde lišky skládaly černobílé filmy z vlastních stop. A když přišli pod kopec, který si vymyslel, že je hora, Elvira se zastavila a položila obě dlaně na zem.

„Proč to děláš?“ zeptal se pták.

„Aby věděla, že ji nebudeme přemlouvat hrubě,“ řekla Elvira.

Kopec se zatetelil. Hnuly se mu svaly v hlíně a kamení zamrmlalo. „Děti, co se ptají, mne dělají menším,“ zabručel nakonec, ale už bez důrazu. „Tak pojďte.“

Stoupali. Cesta nebyla strmá, ale kroutila se, jako by chtěla vidět všechno kolem, než se rozhodne dojít nahoru. Když se nadechli lačněji, Van jim přiložil k rtům chladnou Nit, aby se nezadýchali až k mdlobě. „Vánky jsou jako knoflíky,“ šeptal, „některé se zapínají zvenku, některé zevnitř. Musíte vědět, který je který.“

Na vrcholku se rozprostřela louka oddaná horizontu. Naproti nim stál les, jehož špičky stromů nesly stopy po stříbrných prstech, jako když někdo přejíždí po písku. „Tady někde je,“ řekl pták. „Ten, kdo sbírá věci, které nejsou věci.“

„Zloděj?“ hlesla Elvira.

„Spíš sběratel,“ opravil ji Van. „Zloděj bere, sběratel sbírá. Rozdíl je v tom, jestli vrací.“

„A vrací?“ Elvira si ukousla z rtu.

„To záleží,“ řekl pták, „na tom, jak mu vysvětlíme, co ukradl.“

Vešli do lesa, kde listí šepotalo, jako by si vyprávělo rodinné drby. Najednou se před nimi vynořila zvláštní bytost. Nebyla velká, ale nebyla ani malá; měla oči, které se nedaly rozhodnout, jestli jsou zavřené nebo zda zrovna mrkly. Místo vlasů jí rostly nitky z vydechnutých slov, co kdysi zůstala ve vzduchu a nikdo je nezachytil. Na rameni jí seděla malá kapsička, natažená ze zapomenutých písniček, taková, která neslyší ani tón, a přece vibruje jako kočka, když ví, že bude mléko.

„Dobrý den,“ řekla Elvira zdvořile, neboť maminka říkala, že když nevíš, co dělat, zkus začít pozdravem. „Hledáme písničku, co patří jaru.“

Bytost pokrčila rameny. Z kapsičky se ozvalo cosi — ne tón, spíš stín po tónu. „Všechno, co sbírám, sbírám pro to, aby to bylo v bezpečí,“ řekla. „Víte, kolik písní se ztratí, protože si je nikdo nezapíše? Kolik vůní přestane být, když se kolem nich přestanou točit nosy? Kolik prvních pohledů zapadne do kapsy druhých pohledů a už je nikdy nikdo nevybere? Já je sbírám. Aby nezmizely. Nevím, co je vaše jarní písnička, ale vsadím se, že když ji nechám venku, přijde déšť a rozmáchne ji po světě tak, že ji nikdo nerozpozná. Tady u mne bude v teple.“

„Ale ona musí ven,“ řekla Elvira a udělala krok blíž. „Písnička jaru není jako utěrka, co se má složit a uložit. Když nikdo nezazpívá první tón, pupeny zůstanou jako knoflíky na kabátě, co se nikdy nezapne. A svět bude chodit s kabátem dokořán, i když už není zima.“

Bytost se zamyslela. Její nerozhodnuté oči trošku ztmavly. Duha na ptákovi se stáhla do komorního pianissima a Van usedl Elviře na temeno jako vážka. „Jak se jmenuješ?“ zeptala se nakonec Elvira znenadání.

„Nemám jméno,“ řekla bytost.

„Tak ti budu říkat Kapsa,“ navrhla Elvira. „Protože chráníš. Jenom… možná někdy až moc.“

„Přehnaná ochrana je jen strach v lepších šatech,“ podotkl Van tiše.

„Kdybys nám ji na chviličku půjčila,“ řekl pták jemně, „ta písnička by se vrátila. Slíbím, že ji nezapomeneme: obletím Miradii, otřu se barvou o každý roh, a Van ji provlékne mezi vrbami jako stuhu. Zůstane jejím domovem celý svět, ne jen tvá kapsa.“

„A co když ji venku někdo zraní?“ šeptla Kapsa.

Elvira si vzpomněla na maminku a na její hlas, když jí kdysi řekla: „Láska se venku občas o něco škrábne, ale jinak by nikdy nevyrostla.“ A tak řekla Kapse: „Nemůžeš dovolit, aby se písnička nikdy nenadechla strachu, protože pak se nikdy nenadechne ani odvahy.“

Bytost dlouho nic. A pak natáhla ruku. Nebyla to ruka, spíš půlměsíc z mlhy, a z kapsy — té, co se tvářila, že má dno — vytáhla cosi, co nebyl tón, spíš světélko, které nevědělo, jestli je světélkem nebo teplem. „Dobře,“ vydechla. „Ale jen když mi zazpíváte, že se vrátí.“

„Písničky se nevracejí,“ řekl pták upřímně. „Mění se. Ale přicházejí znovu.“

„To je horší i lepší zároveň,“ vzdychla Kapsa. „Nechť tedy jde.“

A tak Elvira, duhový pták a stříbrný vánek opatrně vzali písničku jaru do kruhu. Pták rozprostřel barvy, Van přiložil chlad na správná místa a Elvira se nadechla otázky. „Proč nám srdce klopýtne, když se na obloze objeví první vlaštovka?“ vydechla. A světélko jako by poskočilo. Natočené klíčky v pupenech se zastyděly a začaly si šeptat hesla. Tráva si zkoušela nový smích a mraky si uhladily límce.

„Ještě,“ křikl pták, „ještě jedna otázka!“

Elvira zavřela oči. „Kde se schovává barva, když se chce vrátit?“ A to už světélko povyrostlo, zapískalo dětsky a pak se z něho stal tón. Ne první, spíš nultý, takový, který dělá místo. A potom: hop! — a vyskočila melodie. Byla křehká, jako když se poprvé posadíš na okraj vlastního jména, ale zároveň jistá. Jaro si opřelo bradu o hřbet světa a řeklo: „Tak tedy dobrý den.“

Z lesů vyšly vůně, které se bály samy sebe, a z polí zvedli hlavy drozdi jako kazatelé radosti. A Kapsa… ta si sedla a plakala. Ne smutkem, ale tím zvláštním štěstím, co teče ven, když zjistíš, že sis celý život ukládal poklady do šuplíku, který byl sice krásně vyřezávaný, ale zamčený zevnitř.

„Děkuji,“ řekla nakonec Kapsa tiše. „Možná bych se mohla naučit sbírat i návraty. Ty nejdou uložit, ale dají se nosit v chůzi.“

„A já děkuji,“ řekla Elvira. „Že jsi to držela, než jsme byli připraveni.“

Duhový pták vzlétl a jeho křídla rozestlala po obloze most, po kterém mohla písnička přebíhat z jednoho místa na druhé, aniž by se ztratila; vždycky, když přešla, most se rozpustil v déšť, který nestekl, ale zůstal viset, aby na něj mohly děti sahat prstíky a učit se barvám, které ještě nemají jména. Van se položil mezi dvě vrby, zavázal jejich větve na uzel, který umí rozplést jen ten, kdo našel trpělivost, a řekl: „Až si někdo bude myslet, že zima trvá moc dlouho, přijde sem. Uzlík mu připomene, že i vázání je pohyb.“

Když se vraceli do vsi, už bylo jaro. Ne celé, ale dost na to, aby se myši pustily do vážných rozhovorů a aby se starý pes na návsi zase jednou vyspal beze snu. Elvira šla napřed a cítila, že se v ní cosi posadilo o kousek výš. Ne pýcha, spíš rovnováha. A pták? Ten si přisedl na její rameno a řekl: „Přála sis někdy něco?“

„Přála,“ přiznala Elvira. „Aby mi jednou někdo věřil, že i nahlas položená otázka umí být něžná.“

„Tak se podívej,“ kývl pták ke vsi.

Na kraji u plotu stála paní Jadwiga, která měla ve zvyku říkat „no nevim“ i tehdy, když věděla, a mávala: „Elviro! Jabloně kvetou o den dřív! Ty jsi s tím něco měla, viď?“

Elvira se zasmála. „Já jen položila otázku.“

„A já foukl na odpověď,“ dodal Van.

„A já jsem dal barvu tomu, co v ní bylo,“ uzavřel pták.

Kapsa stála opodál, neviditelná pro většinu očí — ale Elvira ji viděla. Z kapsy se jí vysypal droboučký zbyteček písničky, takový ocásek, jaký nechávají myšlenky, když rychle běží. Elvira ho zvedla a uvázala si ho do stužky na copánku. Při každém kroku jí cinkal u ucha, připomínka, že písničky potřebují svět stejně jako svět potřebuje písničky.

Večer, když se Miradie přikryla tenkou peřinkou z ochočeného šera a světlušky si četly navzájem ze svých batůžků, seděla Elvira na prahu a hladila si stužku v prstech. „Ptáku,“ zašeptala, „proč je tvá duha někdy bledší a jindy tak silná, až se mi rozbuší palec u nohy?“

„Protože barvy jsou z odvahy,“ odpověděl. „Když ji lidé kolem sebe rozdávají, moje křídla ztěžknou – a v těžších křídlech je víc hlasu. Když se bojí, moje barvy tichnou. A já tichnu s nimi, abych je neoslnil.“

„A co bude zítra?“ optala se.

„Zítra?“ usmál se pták. „Zítra někdo jiný někde jinam ukryje něco, co přitom chce být venku. A někdo jiný zas bude křičet, co by se mělo šeptat. A my zase půjdeme a zkusíme to vyměnit. Ale dneska… dneska to zpívá.“

A opravdu: z polí se nesla melodie, tak nenápadná, že by se vešla do váčku na knoflík, a přesto tak pevná, že by spojila dva břehy, kdyby si o to řekly. V noci si ji braly do dlaní kočky a ráno ji vracely holubi na střechy. Staré ženy ji vplétaly do copů vnuček a malí kluci ji trousili po cestě, když utíkali za míčem. Nikdo nevěděl, že to je ta písnička, a přesto ji všichni znali. To je na jaru to nejhezčí.

Když Elvira usínala, Van jí pofoukal čelo tak jemně, že se jí zdál sen bez hranic — takový, do kterého se nechodí dveřmi, ale otázkou. A duhový pták jí složil přes deku křídlo, aby jí v noci nepřimrzly prsty k vlastním přáním.

Ráno bylo o tón výš. A Miradie — jako vždycky, když někdo položí něžnou otázku — o šlápotu klidnější.

🪈 Přečtěte si i další Pohádku o stříbrných střevíčcích a kouzelné flétně

Reklama

Další články z Pohádky bez konce

Pohádka o kocourkovi Miloušovi a kouzelném klubíčku, které se kutálelo tam, kde někdo ztratil cestu

Pohádka o baletce Evelínce, která bydlela na víčku hrací skříňky, a kouzelném zvonku, jenž rozezněl i to, co už skoro umlklo

V jedné úzké uličce starého města, kde dlažba bývala po ránu lesklá rosou a večer se v oknech usazovalo...

Pohádka o hloupé husopasce Stázičce, která dostala k narozeninám mikroskop a uviděla svět, jaký ostatním unikal

Na kraji vesnice Chlumín, tam, kde cesta přecházela v louku a louka v mokřinu plnou rákosí, bydlela malá...

Pohádka o zrcadle, které ukazovalo vždy jen ryzí pravdu, i když se na ni nikdo neptal

V městečku Stříbroles, kde se domy leskly po dešti jako čerstvě umyté jablko a na náměstí rostla stará lípa...

Pohádka o pihaté andělce v pruhovaných punčochách, která uměla mluvit se želvami a naslouchat času pomaleji než ostatní

Nad mořem, které se každý večer lesklo jako rozlitý cín a každé ráno se tvářilo, že začíná úplně od...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pohádky bez konce

Web nabízí pestrou sbírku pohádek plnou fantazie, kouzelných bytostí, dobrodružství i laskavého humoru. Čtenáři zde najdou klasicky laděné příběhy i modernější pohádky, které baví, poučí a inspirují. Texty jsou psané čtivě a srozumitelně, takže potěší děti, které pohádky poslouchají nebo čtou...

Všechny články tohoto autora →

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Trpišovský ho ve Slavii zařízl, Cham po odchodu z Česka dominuje v Bělehradu

Šestnáct ligových zápasů, nula gólů, neuplatněná opce. A pak gól při druhém startu v novém dresu a klíčový...

SportyŽivě

dnes, 16:47

3 min

Divná soustava sošek po dědovi? Omeťte lapač prachu, můžete ho prodat i za tisíce

Při vyklízení starých pracoven, historických bytů nebo pozůstalostí po předcích občas narazíme na předměty,...

VědaŽivě.cz

dnes, 16:44

2 min

Vláda chce překopat platové tabulky. Zaměstnavatelé i odbory to vítají

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla...

Aktuálně.cz - Zprávy

dnes, 16:34

Fils dostal ve finále 1:6. O set později nadělil Tiafoeovi 6:0. První Masters vyhrál tím, že nezačal panikařit

Arthur Fils porazil ve finále Cincinnati Francese Tiafoea 6:3, 1:6, 6:0 a získal první titul Masters 1000...

Vše o sportu

dnes, 16:33

4 min

Panenka se kroutí hlavou nad slovy funkcionáře svazu: Nový trenér prý jde k reprezentaci sbírat zkušenosti z velkého fotbalu

Antonín Panenka zaslechl od svazového činovníka větu, která ho zarazila víc než samotná volba Španěla na...

SportyŽivě

dnes, 16:32

4 min

Reklama

Ani ve 30, ani v 60. Toto je věk, ve kterém tělo začíná skutečně stárnout

Lidský organismus nestárne pozvolna, ale v náhlých vlnách. První masivní proměna nenastává ve třiceti ani v...

FAJNTIP.cz

dnes, 16:30

4 min

Ve starém Řecku se k výchově dětí používaly Athénské postupy. Dnešní české školství by se mělo učit

Výchova mládeže ve starověkých Athénách se podobá výchově mládeže v jiných řeckých městech, s výjimkou...

NESPECHEJ.cz

dnes, 16:30

4 min

Pancir-S: Opakovaně selhal na bojišti, přesto má bránit Moskvu proti dronům

Nová dodávka Pancir-S posiluje obranu Moskvy proti dronům.

Securitytech

dnes, 16:30

4 min

Přívěs se utrhl z náklaďáku a prorazil zeď. Hasiči ji museli zbourat

V Častolovicích na Rychnovsku se uvolnil přívěs z nákladního auta a poškodil osobní vůz i nemovitost....

Hradecká Drbna

dnes, 16:27

1 min

Hojicha: Japonské pohlazení do těžkých dnů a hnědý zelený čaj, který jde proti proudu

Podle barvy si ho možná spletete s kávou (i když tedy velice řídkou), vůní vám připomene karamel a další...

BydlímeKvalitně.cz

dnes, 16:26

5 min

Reklama

České Radiokomunikace podepsaly kontrakt na stavbu obřího datacentra

Klíčová miliardová investice Českých Radiokomunikací - stavba obřího datového centra Prague Gateway DC na...

Borovan.cz

dnes, 16:20

1 min

Úspěch studenta libereckého gymnázia. Z mezinárodní biologické olympiády veze zlato

Velký úspěch si připsal student libereckého Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické Jan Beránek. Na...

Liberecká Drbna

dnes, 16:18

1 min

Vosy nesnášejí tři vůně, které většina lidí miluje. Stačí je nastříkat na okna a dveře a hmyz zmizí z domu i zahrady

Vosy jsou letos obzvláště vyhladovělé, ale pokud péči o domácnost uchopíte za ten správný konec, už vás...

Chalupáři-Zahrádkáři

dnes, 16:16

2 min

Mercedes je momentálně bezbranný: Nemá peníze na vývoj

Tlak na Mercedes ze strany McLarenu pomalu stupňuje. Obhájci titulu se nenápadně dostali do pozice vítězů...

SvětFormule.cz

dnes, 16:15

1 min

Nabíječka, kterou potřebujete: Má vlastní displej, váží 75 gramů a vejde se do dlaně. A to není všechno

Anker představil 45W USB-C nabíječku s vestavěným displejem, která rozpozná váš iPhone a ukáže vám přesně,...

Mobify.cz

dnes, 16:13

4 min

Reklama

Vepřové výpečky s červeným zelím a chlupatými knedlíky jsou poctivý oběd v tradiční podobě

Když se u nás doma pečou vepřové výpečky, je to poznat hned po příchodu do kuchyně. V troubě voní bůček s...

Cooky.cz

dnes, 16:11

4 min

Zajímavý test pozornosti: Kolik zvířat najdete na tomto záludném obrázku?

Podívejte se na obrázek a spočítejte, kolik zvířat na něm vidíte. Může to říct hodně o tom, jak moc jste...

Světkreativity

dnes, 16:08

1 min

Nad tímto videem zůstává rozum stát. Vybržďovači ztrestali kamioňáka, přišel o práci

Pro řidiče kamionu Jana Horčicu to byl srpnový pracovní den jako každý jiný. To ale netušil, že zanedlouho...

Aktuálně.cz - Zprávy

dnes, 16:07

NHL chystá 33. tým a rekordní expanzi za 84 miliard korun. Favoritem je Houston, rozhodnutí padne v prosinci

Rodina Friedkinových jedná s NHL o vstupu nového klubu do Texasu. Samotný poplatek za licenci má činit v...

SportyŽivě

dnes, 16:02

4 min

Soud obdržel žádost o prodloužení opatření kvůli údajnému Foldynovu domácímu násilí

Okresní soud v Děčíně obdržel žádost o prodloužení předběžného opatření kvůli údajnému domácímu násilí ze...

Aktuálně.cz - Zprávy

dnes, 16:00

Reklama

Náš kostel je již opravdu náš, radují se v Touškově. Spolu s ním převzali i zahradu

Kostel Narození sv. Jana Křtitele se stal majetkem Města Touškova. Spolu s ním převzalo město také...

Plzeňská Drbna

dnes, 16:00

1 min

Až 200 000 Kč měsíčně a měsíc volno v kuse. Tuto práci dnes dělají hlavně padesátníci

Představte si, že berete až 160 000 korun čistého měsíčně, polovinu roku strávíte doma s rodinou a...

NESPECHEJ.cz

dnes, 16:00

4 min

Prezident na Zemi živitelce: Pokrok v zemědělství je neuvěřitelný

Prezident Petr Pavel dnes navštívil českobudějovický agrosalon Země živitelka. Během prohlídky výstaviště...

Budějcká Drbna

dnes, 15:56

3 min

US Open odmítlo dát divokou kartu končícímu Wawrinkovi. Trojnásobný grandslamový vítěz se s turnajem nerozloučí

Osm mužských divokých karet, ale žádná pro bývalého šampiona. Stan Wawrinka se v New Yorku naposledy neukáže.

SportyŽivě

dnes, 15:53

4 min

Derniéra Nizozemska: Norris vyhrál a Mercedes přišel o rychlost

Poslední Velká cena Nizozemska na dlouhou dobu nabídla skutečně pestrou podívanou. Nechyběla velká...

SvětFormule.cz

dnes, 15:51

4 min

Reklama

Patnáctiletý mladík zavraždil dva muže. Ve vězení by měl strávit téměř deset let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý, kterému v době činu bylo 15 let, odpyká ve...

Aktuálně.cz - Zprávy

dnes, 15:46

Boss Plzně Šádek popsal pozadí příchodu kouče Kováče. Jednání začala ihned po vyhazovu Hyského

Pátek odvolání, neděle podpis. Fotbalová Plzeň vyměnila trenéra za 48 hodin a Adolf Šádek teď vysvětluje proč.

SportyŽivě

dnes, 15:45

4 min

Úleva na rušném tahu Olomouc-Šternberk. Končí série letních omezení

V předpokládaném termínu se podařilo stavbařům dokončit šestitýdenní rekonstrukci části frekventovaného...

Hanácká Drbna

dnes, 15:44

1 min

Pořadatelé maratonu v Sydney se pochlubili medailí. Místo australské památky na ní mají stadion Bayernu Mnichov

Sydneyský maraton odhalil medaili pro rok 2026. Místo místního stadionu na ní svítí mnichovská Allianz...

SportyŽivě

dnes, 15:41

3 min

Smolný den na Dalešické přehradě: Muži došel v člunu benzín a jeho auto se potopilo

Pohodovou sobotu si zřejmě chtěl užít muž, který přijel k Dalešické přehradě na Třebíčsku a po zaparkování...

Jihlavská Drbna

dnes, 15:37

1 min

Reklama

Vztahová spirála: 3 znamení zvěrokruhu, která si do života přitahují stále stejné typy partnerů

Znáte ten pocit, že se ohledně vztahů točíte v kruhu a že vám do života přicházejí neustále ty samé typy...

Aurazine

dnes, 15:36

3 min

Po starožitné slámě je dnes poptávka. Pošlete balíček z půdy po babičce a máte v kapse hned pár stovek

Když se řekne starožitná šperkovnice, většina z nás si představí masivní ořechové dřevo, intarzie z...

VědaŽivě.cz

dnes, 15:35

2 min

Jak dnes žije Pierre Richard, který oslavil 92 let: Komediální ikona vede druhý život mimo záři reflektorů

Pierre Richard oslavil 92. narozeniny. Francouzská legenda zůstává aktivní, vrací se k filmu a už léta žije...

In-lifestyle.cz

dnes, 15:34

2 min

KVÍZ: Znáte ženské osobnosti spjaté s Brnem? Otestujte se v našem kvízu

Wimbledonská šampionka, historička i spisovatelka, která literární svět ohromila až po osmdesátce. To jsou...

Brněnská Drbna

dnes, 15:30

1 min

Vláda navrhla změnu platových tabulek, zaměstnavatelé a odbory to vítají

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla...

HN.cz

dnes, 15:29

Reklama

Co všechno se skrývá pod hladinou Lipna? Vychází nový román Jana Štiftera

Na dně jihočeského Lipna leží pozůstatky Dolní Vltavice, vesnice, která měla kostel, školu i hřbitov. Ve...

Aktuálně.cz - Magazín

dnes, 15:24

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, především kvůli domácnostem

Nálada v české ekonomice se během srpna mírně zhoršila. Podle údajů Českého statistického úřadu se souhrnný...

Trade-off

dnes, 15:24

1 min

Obrovská bolest Václava Neckáře: Zemřel jeho milovaný syn (†52), zpěvák je na dně

Václav Neckář (82) v poslední době řeší zdravotní problémy, tentokrát však přišla největší rána. Zpěvák...

Kapitalio

dnes, 15:20

2 min

Jiřikovský v bitcoinové kauze nastínil možnou spolupráci s policií. Ve vazbě ale zůstane

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům...

Aktuálně.cz - Zprávy

dnes, 15:16

Vědci vyrobili umělé lidské mozečky. V laboratoři přežívají už sedm let a vyvinuly paměť

Malé shluky mozkové tkáně vytvořené z kmenových buněk překonaly všechny dosavadní rekordy. Vědci tvrdí, že...

NESPECHEJ.cz

dnes, 15:15

2 min

Reklama

Doporučujeme

Právě u nás vyšlo

Nad tímto videem zůstává rozum stát. Vybržďovači ztrestali kamioňáka, přišel o práci

Jak dnes žije Pierre Richard, který oslavil 92 let: Komediální ikona vede druhý život mimo záři reflektorů

Václav Neckář v slzách! Zemřel mu jediný syn Václav

Došla mu munice. Pak pilot MiGu předvedl nečekaný trik a ruský cíl šel k zemi

Lidské bestie: Nikolaj Ježov posílal lidi na smrt podle kvót. Nakonec ho Stalin nechal zmizet také

Zobrazit více

Reklama