Proč se vlastně říká penězům prachy? Metaforické pojmenování peněz slovem „prachy“ souvisí s německým „staub“, které označuje prach a zároveň i drobné peníze. V českém argotu je doložený výskyt slova „prach“ ve významu drobné mince již ve Smolné knize mladoboleslavské z roku 1597. Vedle slova „prachy“ přešly do obecné i nespisovné češtiny rovněž výrazy kačky, lováky, lováče, bubny, floky, granty, groše, háky, hotové, chechtáky, keš, krupice, lupení, many, prádlo, šajny, škvára, šrouby, vata, tintily atd.
Kačky jsou obecně koruny či peníze, hovorově chechtáky. Škvára jsou peníze s lehce expresivním nádechem. Love se spojuje s romským slovem „love“ pro peníze. Vata je často větší finanční rezerva. Keš je hotovost z anglického slova „cash“, podobně jako pro papírové peníze je slovo many z anglického „money“.
A když někdo nemá ani korunu? Nebo je to velmi levné? Čeština má pro takovou situaci také pěknou sbírku rčení, např.:
Nemám ani vindru (vindra souvisí s historickým označením vídeňského haléře).
Nemám ani floka (flok byl název drobné mince, ale měl i další významy – viz video).
Nestojí to ani za zlámanou grešli (grešle byla drobná mince, takže rčení znamená, že něco nemá prakticky žádnou hodnotu).
Jsem švorc (znamená jsem bez peněz; výraz se spojuje s německým schwarz sein).
Jsem plonk (opět to znamená jsem bez peněz, případně úplně na suchu).
Je to za babku (znamená to velmi levné; „babka“ bylo dle Ottova naučného slovníku označení drobné mince nepatrné hodnoty).
Koupil jsem to za hubičku (znamená, že jsem to koupil velmi levně).
Další podobná rčení jsou ještě na odkazu zde.
A jaké jsou peněžní přezdívky současných českých peněz podle jejich hodnot?
Bůr, bůra je mince 5 Kč a původ přezdívky se nejčastěji spojuje s německým výrazem pro hotové peníze (Bargeld).
Pětka je mince 10 Kč a jde o historický pozůstatek pěti zlatých, bylo vysvětleno na i60 v článku Ivy Bendové, který se de facto stal inspirací k tomuto mému článku…
Dvacka je mince 20 Kč a jde o jednoduchou hovorovou zkratku.
Pade, půlkilo je mince 50 Kč – „pade“ je zkrácenina padesátky, „půlkilo“ je polovina stovky.
Kilo je bankovka 100 Kč a výraz je převzatý z peněžního slangu (historický původ není úplně jednoznačný).
Pětikilo je bankovka 500 Kč a přezdívka je přímo odvozena od pětinásobku stovky.
Litr, tác, talíř, klacek je bankovka 1000 Kč – „litr“ vychází z číselné analogie; u „tácu“ a „talíře“ se nabízí představa velké bankovky a „klacek“ je další slangové označení.
Pětitác, pět táců, pět litrů je bankovka 5000 Kč, složenina z pětinásobku tisícovky.
Meloun, mega, míč je výraz pro sumu 1000 000 Kč, kdy „mega“ odpovídá předponě pro milion a u přezdívek „meloun“ a „míč“ hraje roli i zvuková a obrazová asociace.
České bankovky mají ještě jednu zajímavost. V běžné řeči se jejich názvy často odvozují nejen od hodnoty, ale také od toho, kdo je na nich vyobrazen. V běžné mluvě se proto můžete setkat s označeními jako „Božka“ pro dvoustovku, „Palacký“ pro tisícikorunu nebo „Masaryk“ pro pětitisícikorunu.
Další využitý zdroj:
https://dvojka.rozhlas.cz/proc-se-rika-desetikorune-petka-a-petikorune-bur-jaky-je-puvod-slova-prachy-a-8229729