Celkový obraz je sice povzbudivý, protože díky pokrokům v léčbě a včasnému odhalení přežívá více pacientů než kdy dřív, nicméně rostoucí počet diagnóz u mladých lidí tento pozitivní trend brzdí. Nejvýraznější je nárůst kolorektálního karcinomu u mužů a rakoviny prsu u žen.
Posun věku diagnóz
Zprávy Americké společnosti pro boj s rakovinou ukazují, že u lidí mladších 50 let počet nových případů roste, zatímco u starších generací stagnuje nebo klesá. Výrazný posun je vidět u již zmíněného kolorektálního karcinomu, který se během posledních dvou dekád stal u mužů mladšího a středního věku hlavní příčinou úmrtí na rakovinu a u žen hned druhou. Podíl diagnóz v této věkové kategorii se od poloviny 90. let téměř zdvojnásobil.
Jedná se o situaci, která se ovšem neomezuje pouze na Spojené státy – novozélandské, švédské či skotské statistiky ukazují podobný nárůst. Podle studie v časopise BMJ Oncology se mezi lety 1990 a 2019 celosvětově zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem o 79 %, úmrtí pak o 28 %. Zvlášť výrazný růst postihl nádory trávicí soustavy – tlustého střeva, konečníku, žaludku a slinivky břišní.
Rakovina sice nadále zůstává onemocněním především starších lidí – více než 85 % případů připadá na lidi nad 50 let –, avšak právě mladší dospělí jsou jedinou skupinou, u níž její výskyt roste.
Hledání příčin: životní styl, prostředí a mikrobiom
Proč mladí lidé onemocní dřív než jejich rodiče nebo prarodiče, zůstává záhadou. Na vině pravděpodobně nebude jediný faktor, ale jejich kombinace.
Často se zmiňuje západní styl stravování – vysoký podíl ultrazpracovaných potravin, červeného masa, cukru a slazených nápojů –, jenž podporuje obezitu a chronické záněty. Právě obezita se dlouhodobě řadí mezi významné rizikové faktory, ale sama o sobě nárůst nevysvětluje. Někteří pacienti léčící se s kolorektálním karcinomem jsou totiž štíhlí, sportují a nemají genetickou zátěž.
Proto se uvádí i další vlivy, jako například častější užívání antibiotik či vystavení mikroplastům či chemikáliím, které se hromadí v těle z řady výrobků. Výzkumy rovněž ukazují možné souvislosti s obezitou matky během těhotenství nebo s faktory raného vývoje, jako je kojení či způsob porodu. Jde však zatím o pouhé domněnky, jež čekají na potvrzení.
Vzhledem k prudkému nárůstu kolorektálního karcinomu se pak mezi hlavní hypotézy řadí přeměna střevního mikrobiomu. Změny ve stravě a životním stylu od 90. let by totiž mohly vést k tomu, že ve střevech dominují určité druhy škodlivých bakterií.

━━ Rakovina prsu je u žen nejčastější příčinou úmrtí na toto onemocnění, u mužů je to kolorektální karcinom (Zdroj: Anna Tarazevich / Pexels)
Co to znamená pro nás?
I když vědci ještě neznají jasné odpovědi, je nezbytné, aby se tomu společnost přizpůsobila. Přestože rakovina s časným nástupem je poměrně celkem vzácná, je nutné zvýšit povědomí o screeningových vyšetřeních, jež pomáhají nemoc odhalit včas – některé onkologické společnosti například snížily doporučený věk pro první screening kolorektálního karcinomu z 50 let na 45 let.
Přestože zvýšení diagnóz u mladších věkových skupin budí obavy, výzkumy přinášejí i naději. Díky pokroku v léčbě a včasnější detekci úmrtnosti na rakovinu od počátku 90. let klesla o více než třetinu. Méně lidí kouří, moderní terapie jsou účinnější a přežití se prodlužuje. Rakovina tak nadále zůstává vážnou hrozbou, ale zároveň onemocněním, proti němuž máme stále silnější nástroje.
Odpověď na otázku, proč se s ní potýkají čím dál mladší lidé, zatím věda nemá. Hledání příčiny proto bude klíčové nejen pro současnou generaci třicátníků a čtyřicátníků, ale i pro ty, kdo přijdou po nich.
Zdroje článku: edition.cnn.com, time.com, www.mskcc.org, www.storicko.cz