Na chodník, který už jednou zametli, se pracovníci karvinských technických služeb během podzimu několikrát vracejí. „Úklid listí je práce přibližně na celý měsíc,“ řekl jejich ředitel Zbyněk Gajdacz ve zprávě města z 2. listopadu. Na dlažbě pracují vozy s rotačními kartáči, tam, kam technika nezajede, se zametá ručně. Foukačem mohou pracovníci přesunout listí z chodníku na přilehlou trávu, kde ke sběru používají sekačky s košem. U obrubníku by hromada překážela i po zametení chodníku. Když listí zakryje mříž vpusti, může se u obrubníku po dešti držet voda. Volnou vpusť ulice potřebuje i při oblevě, kdy tudy odtéká voda z tajícího sněhu.
Kde končí povinnost majitele domu
Představa, že každý odpovídá za chodník pod svými okny, má původ ve starším zákoně. Když na přilehlém chodníku způsobil úraz třeba nános nečistot, mohl za škodu odpovídat vlastník sousední nemovitosti. Tohle pravidlo skončilo 16. dubna 2009. Dnes záleží na tom, komu patří samotná cesta. Chodník, který je místní komunikací, vlastní obec a má na starosti jeho prohlídky, údržbu i opravy. Na pohled podobná dlážděná pěšina od vrat ke vchodu ale může být soukromá. I když obě cesty vedou k témuž domu, každou z nich může mít na starosti někdo jiný.
Firma se smetákem ještě nemusí být správcem
Obec může svěřit správu chodníků organizaci, kterou k tomu zřídila nebo založila a kterou nadále ovládá. V takovém případě musí na internetu zveřejnit, kdo je správcem, které komunikace dostal na starost a co všechno na nich zajišťuje. Obec si ale také může jen objednat podzimní zametání. Firma, která přijede s kartáči a odveze listí, se pouhým převzetím zakázky správcem nestává. Rozdíl se projeví třeba při odškodnění chodce. Pokud škodu způsobila závada ve schůdnosti a obec má pro daný chodník správce podle zákona, náhradu platí správce. Obec za splnění této povinnosti ručí.
Ani na obecním chodníku přitom samotný pád na mokrých listech k přiznání náhrady nestačí. Za závadu ve schůdnosti zákon považuje takovou změnu, kterou chodec nemohl předvídat, i když přizpůsobil chůzi počasí a stavu cesty. Vlastník nebo správce se této odpovědnosti může zprostit, pokud prokáže, že nemohl závadu odstranit ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Jestliže za zhoršení mohlo počasí, musí doložit i to, že nebylo v jeho silách nebezpečí alespoň zmírnit.
V Ústí leželo listí i v prohlubni u domu
Večer 15. října 2013 si v Ústí nad Labem při venčení psa poranila kotník žena, která vyšla před panelový dům. Podle popisu v rozsudku došlápla na nerovnost na chodníku. Když se snažila udržet rovnováhu, šlápla do díry v přilehlé vozovce. Jednu prohlubeň v chodníku zakrývaly listy, v díře na silnici stála voda a bylo v ní také trochu listí. Obě komunikace patřily městu. Manžel zraněné ženy po něm žádal 388 354 korun za výdělek, o který podle svých slov přišel, když o ni pečoval.
Okresní soud žalobu zamítl a krajský soud mu dal za pravdu. Po zásahu Ústavního soudu se případem znovu zabýval Nejvyšší soud. Dlouhodobě popraskaný povrch podle něj nebyl pro chodce nenadálou závadou. Nižší soudy se ale měly zabývat také tím, zda město zanedbalo údržbu a odpovídá za škodu podle občanského zákoníku platného v době úrazu. Nejvyšší soud proto 21. září 2022 oba rozsudky zrušil a případ vrátil okresnímu soudu. Manželovi tím peníze nepřiznal. Okresní soud měl teprve určit, která nerovnost pád způsobila a zda za škodu odpovídá město.
Zdroje: karvina.cz, eso.ochrance.cz, zakonyprolidi.cz, usoud.cz, zakonyprolidi.cz