4 min

Ruský letecký průmysl v krizi, Su-30 však dál dominuje

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Rusko má i přes výrazné problémy v leteckém průmyslu a exportním omezením ve svém arzenálu jednu z mála jistot. Tou je víceúčelový letoun Su-30, který můžeme označit za jediný skutečně komerčně úspěšný stíhací stroj v Rusku.

Ruský letecký průmysl v krizi, Su-30 však dál dominuje

Zdroj: Securitytech

Su-30 je komerčně z hlediska ruských možností či kapacit velmi úspěšným artiklem. Bylo prodáno přes 600 kusů zahraničním zákazníkům, v současné době jej provozuje mnoho států jako Čína, Indie, Malajsie, Vietnam, Indonésie, Venezuela nebo Kazachstán. Největším zákazníkem je Indie, která má v provozu 259 Su-30MKI. V této souvislosti dodejme, že Indie vyvinula domácí radar pro letoun, který nahradí ruský. Výhodou letounů Su-30 je dozajista skutečnost, že jsou šity modulární verze zájemcům na míru a také poměr cena/výkon je příznivá, vychází levněji než západní konkurenti jako například F-15, Rafale či Eurofighter.

Letecký bestseller

Su-30 je tak v ovzduší západních sankcí po roce 2014, respektive 2022 bezesporu jedním z nejúspěšnějších ruských exportních bojových letounů po rozpadu SSSR. Právě úspěch Su-30 zdaleka překryl fiasko stíhacího letounu MiG-35, od něhož si Rusko slibovalo velký exportní úspěch, nicméně i domácí objednávky jsou slabé. Navíc si musíme uvědomit, že v mnoha zemích tvoří páteř letectva.

Autor/Licence fotografie: indický Su-30MKI, Sanil Nath, CC BY 4.0

Su-30 Představuje dvoumotorový stíhací letoun, za jehož konstrukcí stojí společnost Suchoj. Může operovat za každého počasí, ztížených podmínkách a plní širokou škálu bojových misí, a to velmi daleko od domovské základny. Jedná se vlastně o modifikaci cvičného letounu Su-27UB, nicméně na Su-30 byly vzhledem k technologickému pokroku použity novější materiály. Kromě toho Su-30 má vybavení pro tankování paliva za letu. Na rozdíl od Su-27 je Su-30 dále vybavený lepší elektronikou, disponuje přesnějším navigačním systémem a dalšími vylepšeními.

Existuje mnoho verzí tohoto víceúčelového letounu, z nichž mnoho je také exportních, například Su-30MK, Su-30KI, Su-30KN, Su-30MKV, Su-30MKK. Za pozornost stojí varianta Su-30SM, která je jednou z nejrozšířenějších. Ruské letectvo má k dispozici podle dostupných zdrojů 95 strojů, námořnictvo pak používá dalších 22. Kromě motorů s vektorováním tahu pro lepší manévrovatelnost se mezi vlastnosti, které odlišovaly Su-30SM od starších variant Su-30, řadila integrace radaru N-11M Bars s maximálním detekčním dosahem 400 km.

Pokročilá modifikace víceúčelového bojového letounu typu SU-30SM2 pak přináší zajímavé možnosti. Je kompatibilní s raketou vzduch-vzduch R-37M s rychlostí Mach 6. Její dolet R-37M činí 300-400 km. Nicméně zde je třeba být opatrný a 400 km musíme brát s notnou dávkou rezervy.

První let Su-30 se uskutečnil poslední den roku 1989, do služby byl stroj zařazen v roce 1996. Pohon letounu zajišťuje dvojice motorů Saturn AL-31F s přídavným spalováním. Su-30 dosahuje maximální rychlosti Mach 2, asi 2 100–2 120 km/h ve velké výšce (cca 11–12 km), rychlost u země činí asi 1 300–1 350 km/h. Dolet činí bez tankování za letu 3 500 km, s jedním tankováním 5 200 km.

Výzbroj Su-30

Výzbroj stroje tvoří jeden jednohlavňový kanón GŠ-30-1 ráže30 m, k dispozici má 10 závěsů na výzbroj do hmotnosti 8 tun. Může být vyzbrojen protiletadlovými raketami R-27R, R-27T a R-73, naváděnými pumami KAB-500KR a KAB-1500KR. Dále protizemními střelami Ch-29T, protilodními raketami Ch-31A, protipozemními S-25LD a Ch-25ML. Pojud hovoříme o bojovém nasazení, výraznou stopu zanechaly Su-30 v Sýrii, kde tvořily doprovod bombardérům Su-24, Su-34 a Tu-22M3, mezi jejich úkoly patřilo hlídkování a získání vzdušné nadvlád, odstrašení tureckého a koaličního letectva. Letouny startovaly ze základy Hmímím.

Nasazení stroje

Nejintenzivnější bojové nasazení pak probíhá od roku 2022 na Ukrajině. Letoun Su-30SM společně s Su-35 jsou určeny k vybojování vzdušné nadvlády. Stroje prováděly pravidelné letecké údery a potlačovaly ukrajinské systémy protivzdušné obrany. Letouny Su-30SM a Su-35S používaly již v počáteční fázi války na Ukrajině protiradarové rakety Ch-31P a Ch-58 ke zničení radarů protiletadlových raketových systémů. Ukrajině se však podařilo mnoho Su-30 úspěšně sestřelit i zničit na zemi.

Ruský Su-30 byl vyřazen systémem OTR-21 Točka na zemi během útoku na leteckou základnu Millerovo. Ztráty letounu jsou značné, podle serveru Militarnyi k červnu 2022 činily ztráty nejméně 11 strojů, na jaře 2025 Ukrajina oznámila nové potvrzené případy zničení Su-30SM. Tím by narostly celkové ztráty ruského letounu na více než 15. Rusové nicméně rovněž zaznamenali několik nehod po invazi na Ukrajinu. Například v srpnu 2023 se v Kaliningradské oblasti zřítil ruský Su-30 při cvičném letu, oba piloti zahynuli.

Bez ohledu na to Su-30 stále patří k páteři ruského letectva, který se aktivně účastní války na Ukrajině, jež trvá již čtyři roky. Moskva navíc oznámila, že chce rozšířit flotilu těchto osvědčeních letounů. Díky dvoumístné konfiguraci převyšují úderné schopnosti Su-30 v mnoha scénářích i možnosti Su-35.

Zdroj: Militarnyi, Army Recognition
Autor/Licence fotografie: Su-30SM, Alex Beltyukov, CC BY-SA 3.0

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Ruský letecký průmysl v krizi, Su-30 však dál dominuje

Strhla spolulezce, padali 140 metrů. Češka zahynula na druhé nejvyšší hoře Rakouska

Zjišťovali jsme, kolik bere kurýr, který na kole po Praze rozváží jídlo. Částka nás ohromila

Pikantní minulost Ivany Gottové: Ještě než poznala Karla, okouzlila hollywoodskou hvězdu

Topolánek ukázal proměnu v boji s rakovinou: Před další chemoterapií udělal zásadní věc

Mrtví z rašelinišť: proč se v Evropě našla těla stará tisíce let s kůží, vlasy i stopami násilí