Ruská platforma A7 vznikla před dvěma lety jako alternativa k západnímu platebnímu systému. Britský deník Financial Times nyní odhalil, že tato platforma používala podvody a klasické metody praní špinavých peněz k převodu téměř sedmi miliard dolarů přes mezinárodní bankovní systém. Umožnila tím navíc obcházení sankcí. Peníze plynuly i přes Deutsche bank či Citigroup a platby se týkaly mimo jiné zboží spojeného s válkou. Rusko nyní láká do systému Indii i africké země.
Společnost A7 založili na konci roku 2024 moldavský oligarcha Ilan Shor a ruská státní banka Promsvjazbank (PSB), která se po znárodnění v roce 2018 stala specializovanou bankou pro financování ruského vojensko-průmyslového komplexu.
Ilan Șhor byl placen Kremlem za rozvracení moldavské společnosti, mimo jiné založil vlastní stranu a vedl rozsáhlé dezinformační kampaně namířené proti evropské integraci Moldavska.
V roce 2023 byl odsouzený k 15 letům vězení v kauze tunelování tří moldavských bank, odkud zmizela miliarda dolarů, a před vězením uprchl do Ruska. A stal se mimo jiné mecenášem a členem správní rady organizace Eurasia, kterou v roce 2024 založila Moskva s cílem podporovat euroasijskou integraci v postsovětském prostoru.
Platformu A7 nyní Kreml prezentuje jako klíčového poskytovatele přeshraničních plateb za dovoz poté, co byly ruské banky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v roce 2022 odpojeny od systému SWIFT. Chlubí se tím, že do srpna 2026 vzrostla klientská základna na více než 15 tisíc subjektů působících v oblasti zahraničního obchodu, přičemž denní objem transakcí přesáhl dva tisíce. Vlastní platební infrastruktura systému údajně pokrývá více než sto zemí.[souvisejici]
Nechlubí se naopak tím, že pomocí podvodů umožňuje praní špinavých peněz a obcházení sankcí. Deník Financial Times získal a analyzoval stovky tisíc uniklých dokumentů, z nichž vyplynulo, že platformě A7 se podařilo proniknout do globálního finančního systému díky rozsáhlé operaci zahrnující falšování dokumentů, především faktur. Na základě podvodů tak mezinárodní banky převedly více než 6,9 miliardy dolarů, zjistil deník.
Až o desítkách miliard dolarů pak mluví britská organizace Open Source Centre, která získala tisíce dosud nezveřejněných dokumentů. Ty podle centra odhalují, že síť A7 ve skutečnosti silně spoléhá na tradiční bankovnictví. Tedy právě na systém, který se snaží obejít. „Pravděpodobně tak mezinárodním finančním systémem – a to do značné míry bez povšimnutí – přesunula desítky miliard dolarů,“ uvádí.
Odstranit ruskou stopu
Společnost A7 vynaložila značné úsilí na obcházení bankovních kontrol zaměřených na boj proti praní špinavých peněz, zdůrazňuje Financial Times. Nastrčené společnosti vytvářely předem zfalšované dokumenty, které měly vytvořit zdánlivou dokumentační stopu a zakrýt tak skutečnou povahu transakcí.
Součástí tohoto procesu byla rozsáhlá sbírka tisíců firemních razítek. Některá z nich byla padělaná, jiná byla získána ze skutečných dokumentů nic netušících společností.
Nastrčené firmy dostávaly pokyny, jak deklarovat nakupované zboží tak, aby nevzbuzovaly podezření. Zaměstnanci měli například za úkol nahrazovat celní kódy zboží podléhajícího sankcím kódy pro nejbližší možné alternativy, na něž se sankce nevztahovaly.
Z dokumentů také vyplynulo, že zaměstnanci A7 rovněž řešili, jak z dokumentů odstranit to, co nazývali „ruskou stopou“. Kromě změny údajů o kupujících, produktech a podrobnostech dodávky zboží využívali strategie a software, které měly zajistit, aby podezření nevzbudila přítomnost znaků cyrilice v jakýchkoli dokumentech.
Platby do EU plynuly přes Maďarsko
Deník Financial Times nalezl důkazy o tom, že v období, kterého se týkají uniklé informace, prováděla platby stovka krycích společností napojených na A7. Dokumenty také zmiňují nejméně dalších sto takových subjektů, z nichž minimálně 61 sídlí ve Spojených arabských emirátech, 87 v Hongkongu, 16 v Kyrgyzstánu a 14 v Indonésii.
Většinu nejvýznamnějších krycích firem ovládala přímo společnost A7, vůbec největším plátcem byl ale kyrgyzský státní subjekt – Obchodní společnost Kyrgyzské republiky (Trading Company of the Kyrgyz Republic), která byla letos v únoru na příkaz ministerstva spravedlnosti zlikvidována kvůli obcházení sankcí.
Nejméně tři subjekty sídlily ve Velké Británii, kde byla na A7 v květnu 2025 uvalena sankční opatření. Jeden subjekt v Maďarsku zřejmě sloužil jako klíčový kanál pro platby směřující do EU, uvádí Financial Times.
Skupina A7 otevřela účty u banky First Abu Dhabi (největší banky ve Spojených arabských emirátech) pro 17 různých subjektů, které realizovaly odchozí platby v celkové výši přesahující 1,8 miliardy dolarů. Účty si otevřela rovněž u bank JPMorgan Chase a DBS.
Na účty vedené u britské banky Standard Chartered v Hongkongu dorazilo od subjektů napojených na A7 celkem 1,1 miliardy dolarů v období od konce roku 2024 do srpna 2025. Ve stejném období bylo 273 milionů dolarů odesláno do banky DBS v Hongkongu a 74 milionů dolarů přijali klienti banky Citigroup. Klientům Deutsche Bank v Evropě bylo odesláno přibližně 18 milionů dolarů.
Citigroup je americká nadnárodní bankovní společnost se sídlem v New Yorku, která působí od roku 1991 i v České republice. Na českém trhu vystupuje pod obchodní značkou Citi prostřednictvím subjektu Citibank Europe. V Praze v komplexu Nová Waltrovka sídlí pražská centrála banky i její sídlo pro střední Evropu. V současnosti Citi v ČR poskytuje služby pouze velkým společnostem, nadnárodním korporacím, vládním institucím a globálním investorům. Běžné osobní bankovnictví pro drobné klienty (běžné účty, hypotéky) a retailové kreditní karty již v ČR zhruba deset let nenabízí.
Vysokoškoláci pokusnými králíky
Rusko se nyní snaží nalákat do systému A7 také Indii. V první polovině září měl ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí jednat s vedením banky PSB o „rusko-indickém platebním systému“, který by provozovala právě platforma A7.
Předseda představenstva ruské banky PSB Petr Fradkov představil tento projekt oběma pohlavárům demonstrativně na mezinárodním veletrhu „Innoprom“ v Dillí ve stánku společnosti A7.
Pilotní provoz má být zahájen na ruských vysokých školách a ve firmách, kde studují a pracují indičtí občané. Právě tento segment poslouží jako první testovací prostředí před rozšířením systému na komerční úroveň, píší ruská propagandistická média.
„Pokud systém úspěšně projde pilotní fází a bude spuštěn komerčně, získají ruské společnosti přímý kanál v rublech k indickým partnerským bankám systému A7 – bez nutnosti využívat zprostředkující korespondenční banky v dolarové zóně.“
V prosinci 2025 propagoval podvodný systém A7 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na plenárním zasedání Fóra partnerství Rusko–Afrika. Uvedl, že k systému A7 se již připojily Nigérie a Zimbabwe a vyzval ostatní země černého kontinentu, aby následovaly jejich příkladu.