Ještě před blížící se stavbou šesti kilometrů D55 na důležité spojnici Olomouce a Přerova pracovali v prostoru budoucí dálnice odborníci z Archeologického centra Olomouc. Záchranný archeologický výzkum probíhal od loňského září do letošního července. ŘSD v informačních podkladech uvedlo, že trvání prací v terénu se kvůli velkému množství archeologických situací muselo dokonce o měsíc prodloužit.
„Výzkum potvrdil, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům. Na poměrně krátkém úseku jsme zachytili doklady života od neolitu až po středověk, které nám umožňují sledovat proměny osídlení v průběhu několika tisíc let,“ řekl v tiskové zprávě vedoucí záchranného archeologického výzkumu Marek Kalábek.
Čtěte také: Zaniklý hrad Karla IV. u Olomouce vydal cenné nálezy, olověný ingot probádají v Německu
Badatelé odkryli celkem 1879 sídlištních objektů, více než polovina byla v oblasti označené Kokory – Podsedky. Významné nálezy pak vydaly i další lokality u Kokor a Rokytnice. „Archeologové zde odkryli sídliště kultury s lineární keramikou z období před přibližně 7 000 lety, kdy na střední Moravu přišli první zemědělci. Objevili půdorysy dlouhých dřevěných domů dosahujících délky až 36 metrů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života. Podle dosavadního vyhodnocení se na neolitických lokalitách podařilo rozpoznat přibližně šestnáct půdorysů dlouhých domů, které dokládají rozsah osídlení v době prvních zemědělců,“ popsala mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.
Odborníci prozkoumali také několik desítek kostrových a žárových hrobů. „Archeologové odkryli pohřebiště z počátku doby bronzové stará přibližně 4 000 let, která patřila nitranské a únětické kultuře, a žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové. Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky. Tyto nálezy přispějí k lepšímu poznání pohřebních zvyků a každodenního života pravěkých komunit,“ komentovala mluvčí.
Čtěte také: Šest kilometrů za 1,6 miliardy. Blíží stavba klíčové části D55 z Olomouce do Přerova
Až při rýhování trasy stavby D55 v katastru Dluhonic zachytili odborníci i dosud neznámou archeologickou lokalitu. „Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem,“ doplnil vedoucí záchranného výzkumu.
Stavba dálnice v hodnotě 1,64 miliardy korun by se měla rozběhnout v následujících měsících. Po práci v terénu čeká archeology a další odborníky řada dalších úkonů. „Nálezy nyní projdou čištěním, konzervací a dokumentací v Archeologickém centru Olomouc. Po odborném zpracování budou předány do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci,“ sdělila mluvčí Jandová s tím, že nejzajímavější objevy z výzkumu na D55 si budou moct prohlédnout zájemci na Dni archeologie 17. října od 10 do 17 hodin v Archeologickém centru Olomouc.