3 min

Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ještě nedávno byly betonové ploty téměř samozřejmostí – lemovaly nové satelity i starší domy. Teď je ale čím dál častěji střídá hustý pás zeleně. Důvod? Touha po soukromí, menším hluku a také po příjemnějším klimatu na vlastní zahradě.

konec-betonov-ch-plot-e-i-si-obl-bili-ivou-st-featured-3

Zdroj: ČasProBydlení

Zahradní architekti mluví poměrně jasně: zájem o živé ploty jde nahoru. Podle Svazu školkařů ČR se nejvíc prodávají túje, ptačí zob nebo vavřínovec. Do popředí se ale vrací i habr a tis – sice si na ně člověk chvíli počká, zato vydrží roky a roky.

Čtěte také: Babička mě naučila, jak nabrousit struhadlo. Je to tak prosté, že nebudete věřit vlastním očím

Lidé už nechtějí kolem domu působit jako za hradbami. Zelená stěna oddělí pozemek od ulice i zvědavých pohledů, ale nepůsobí tak tvrdě. Navíc zachytí prach a pomáhá tlumit hluk. Výzkumný ústav Silva Taroucy uvádí, že hustě vysazené dřeviny dokážou ubrat několik decibelů – a to už je znát, i když číslo samo o sobě nevypadá nijak dramaticky.

Co Češi nejčastěji vysazují

Velký zájem je o druhy, které rychle přirůstají a během pár sezon vytvoří souvislou, neprůhlednou clonu. Typickou volbou zůstává túje západní, která při dobrých podmínkách přidá klidně 30 až 40 centimetrů za rok. Podobně svižně roste cypřišek nebo některé druhy bobkovišně, známé spíš pod názvem vavřínovec.

Čtěte také: Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Péče není nijak složitá. Většinou stačí dvakrát do roka střihnout a hlavně po výsadbě hlídat zálivku, aby kořeny dobře zakořenily. Jenže čistě jednolitá stěna z jednoho druhu může být náchylnější k chorobám – a když přijde problém, vezme to celý pás naráz.

Proto někteří zahradníci doporučují kombinovat více druhů. Smíšený živý plot bývá odolnější a navíc nepůsobí tak stroze. Není to jen zelená zeď, ale spíš přirozená hranice, která se během roku lehce proměňuje.

Rychlost růstu není všechno

Rychlý efekt sice láká, jenže při výběru by neměla rozhodovat jen čísla o přírůstku. Důležitá je i konečná výška a šířka, nároky na půdu, světlo nebo odolnost proti mrazu. Vavřínovec zvládne polostín, ale v chladnějších oblastech může občas namrznout. Habr si s mrazy většinou poradí bez potíží a na podzim se odmění pěkným zbarvením listů.

Čtěte také: Úrodu česneku lze ztrojnásobit. Stačí udělat tento jeden krok právě teď

Živý plot má vliv i na mikroklima zahrady. Husté listí zadržuje vlhkost a v létě okolí ochlazuje – odborně se mluví o evapotranspiraci, tedy výparu vody z listů. U zelené stěny tak bývá pocitově chladněji než u rozpáleného betonu, který sálá teplo ještě dlouho večer.

Ideální čas pro výsadbu? Jaro nebo podzim, kdy je v půdě dost vláhy. Rostliny se lépe ujmou a nejsou vystavené extrémům. Pokud někdo spěchá na rychlé soukromí, může sázet hustěji – obvykle tři až čtyři kusy na běžný metr, podle druhu. Příliš velké mezery znamenají, že si na kýžený efekt prostě počkáte.

Kolik stojí soukromí ze zeleně

Cena se liší podle velikosti sazenic i konkrétního druhu. Menší rostliny vyjdou levněji, jenže výsledek se dostaví později. Vzrostlejší kusy mohou stát několik stovek korun za jeden, a u delšího plotu se částka snadno vyšplhá na desítky tisíc. Na druhou stranu – hodnota roste spolu s nimi.

Ekonomika hraje roli čím dál víc. Betonové dílce i s montáží nejsou levné a jejich výroba zatěžuje životní prostředí. Zeleň naproti tomu váže oxid uhličitý a podporuje biodiverzitu v okolí domu. V hustém porostu se usadí ptáci, schová se drobný hmyz a zahrada působí živěji, ne tak tvrdě.

Kdo chce mít jistotu, že mu soused opravdu neuvidí do talíře, měl by vybrat druh s hustým větvením už od země. A nezapomenout na pravidelný střih – právě ten podporuje zahušťování. Když se plot nechá bez péče, prořídne a svou funkci ztratí, i když to na první pohled nemusí být hned vidět.

Trend zelených stěn tak není jen módní vlna. Lidé hledají víc než hranici pozemku, chtějí i kousek přírody navíc. Správně zvolený a udržovaný živý plot pak nabídne soukromí, stín i proměnu během každé sezony – a to beton neumí.

Zdroje: szcr.cz, vukoz.cz, ireceptar.cz, zahradaweb.cz

Reklama

Další články z Čas pro bydlení

Skrytá plíseň v pračce: Nachází se na místě, kam se nikdo nedívá. Vyčistíte ji přitom za pět minut

Mnozí majitelé domů dělají při větrání v horku zásadní chybu. Jen si tím doma topí ještě víc

Otevřít okna uprostřed parného dne zní sice rozumně, jenže efekt bývá opačný. Horký vzduch se dostane...

Jak spát jako v luxusním hotelu? Stačí upravit teplotu a změnit barvu jednoho světla

Kvalita spánku dost často rozhoduje o tom, jak zvládneme celý den. Hotely si dávají záležet na detailech,...

Jak si legálně snížit účty za energie bez drahých investic? Experti sdíleli osvědčený návod pro každého

Ceny energií patří pořád mezi největší výdaje domácností a rozpočty to cítí čím dál víc. Dobrá zpráva ale...

Češi hromadně mění způsob vytápění jedné místnosti. Našli řešení, které nestojí skoro nic

Když ceny energií rostou, lidé už neřeší jen zateplení nebo nové kotle. Čím dál víc domácností zkouší jiný...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Čas pro bydlení

Web se zaměřuje na bydlení, interiérový design a praktické rady pro domácnost. Čtenáři zde najdou tipy, jak si útulně zařídit byt, jak zrenovovat starší vybavení nebo jak si poradit s běžnými domácími starostmi. Nechybí ani inspirace pro zahradu, pěstování či sezónní údržbu. Články kombinují...

Konec betonových plotů. Češi si oblíbili „živou stěnu“, která roste bleskově a sousedi vám do talíře neuvidí

Tohle Ukrajinci nečekali. V nejnovější ruské raketě našli „dárek“ od Američanů

Tary se kaje kvůli dětskému campu. Přiznal pochybení a najal psycholožku

Nečekaná návštěva u Kvitové. Za její početnou rodinkou dorazila samotná tenisová královna Navrátilová

„Malý skrček s velkým zadkem,“ říkala o Krausovi Chýlková. Nakonec jí změnil život

Na Marsu našli minerál, z něhož vznikají rubíny. Jenže podle chemie tam skoro neměl být