3 min

Hádanka: Je pravda, že chleba vždycky spadne dolů namazanou stranou?

Sdílet

Dennívýzva

Pověra, že chléb vždy skončí na zemi namazanou stranou, provází lidstvo po celé generace. Ačkoli se to zdá být krutým zákonem přírody, věda ukazuje, že za tím stojí spíš fyzika, aerodynamika a trochu nešťastná náhoda než tajemná síla.

Čerstvě namazaný krajíc, který ještě láká svou vůní, než se dostane do rukou gravitace

Zdroj: Pravda24

Snad každý to někdy zažil. Člověk si připraví krásně namazaný krajíc másla či marmelády a přesně ve chvíli, kdy se těší na první sousto, chléb vyklouzne z ruky a dopadne na zem. Obvykle se zdá, že právě ta namazaná část má magnet na podlahu. Tento jev se stal natolik známým, že se o něm mluví jako o univerzální pravdě. Ale je to opravdu nevyhnutelné nebo jen náš mozek hledá potvrzení pro to, čemu chceme věřit?

Krajíc chleba, na který se nožem roztírá máslo — I samotné mazání může rozhodnout o tom, jak bude chléb při pádu rotovat. | Zdroj: Shutterstock

Proč lidé věří v nešťastný osud krajíce

Psychologové vysvětlují, že lidé mají tendenci pamatovat si spíš nepříjemné události než ty neutrální. Když chleba spadne namazanou stranou nahoru, mávneme nad tím rukou a okamžitě zapomeneme. Pokud se ale zabarví koberec marmeládou nebo máslem, je to drama, které si vybavíme ještě dlouho. Tento jev se nazývá negativní zkreslení a je běžnou součástí lidského vnímání.

Čtěte také: Královské svatby, které psaly dějiny: Svazek Marie Antoinetty byl předzvěstí budoucí tragédie

Do hry vstupuje také tzv. Murphyho zákon, tedy přesvědčení, že co se může pokazit, to se pokazí. Přisuzujeme tedy banální fyzikální nehodě nádech nevyhnutelnosti a tím se pověra ještě více zakořeňuje v našich hlavách.

Jak do toho promlouvá věda

Odborníci na fyziku tvrdí, že chléb skutečně padá častěji namazanou stranou dolů, ale důvod je mnohem prozaičtější, než by se mohlo zdát. Podle výzkumů z University of London (Matthews, 1995) je to způsobeno výškou, z níž krajíc obvykle padá. Stůl je pro člověka vysoký přibližně jeden metr, což je ideální výška na to, aby se chléb během pádu stihl otočit právě jednou půlkou rotace. Výsledkem je, že většinou dopadne namazanou stranou k zemi.

Čtěte také: Hádanka: Může blesk udeřit 2x do stejného místa? 90 % Čechů odpoví špatně

Další faktor hraje roli už při samotném mazání. Když na chléb nanášíme máslo nebo džem, mírně ho promáčkneme. Tento tlak zploští právě jednu stranu a tím ovlivní aerodynamiku pádu. Chléb se začne v rotaci mírně naklánět, což zvyšuje pravděpodobnost, že skončí na zemi tou těžší, tedy namazanou částí.

Fyzikální experimenty potvrzují, že pokud chléb spadne z větší výšky, třeba z linky nad dřezem, šance na dopad namazanou stranou klesá. Krajíc má čas udělat více než půl otočky a výsledkem je náhodnější rozložení dopadů. Nejde tedy o osudovou kletbu, ale spíš o kombinaci gravitace, rotace a výšky stolu.

oast s marmeládou ležící na podlaze namazanou stranou dolů — Typická chvíle, kdy se pověra promění ve skutečnost a podlaha dostane svou dávku marmelády. | Zdroj: Shutterstock

Náhoda versus fyzika

Podlahu zachránit neumíme, ale můžeme si alespoň přiznat, že velkou roli hraje i prostá náhoda. V praxi to znamená, že neexistuje stoprocentní jistota, jak chleba dopadne. Fyzika nám ukazuje tendenci, ale výsledky se vždy liší podle konkrétních podmínek. Někdy to bude namazanou stranou dolů, jindy naopak a občas se chléb dokonce odrazí a způsobí úplně jinou podívanou. Některé studie dokonce upozorňují, že při testech v laboratorních podmínkách vyšlo rozdělení výsledků více ve prospěch náhody, než si většina lidí myslí. To ukazuje, že naše každodenní zkušenost nemusí být tak univerzální, jak se traduje.

Zajímavostí je, že v některých kulturách se tento jev stal dokonce součástí lidového folklóru. Rčení o padajícím chlebu se používá jako metafora pro smůlu nebo nepřízeň osudu. Z vědeckého pohledu však jde jen o další důkaz, že lidská představivost je mnohem barvitější než samotná realita.

Poslední sousto pravdy

Mýtus o chlebovém neštěstí je krásným příkladem toho, jak se naše zkušenosti a lidská představivost mísí s vědeckými fakty. Pravda je taková, že chléb padá častěji namazanou stranou dolů, ale není to univerzální pravidlo. Hraje v tom roli výška stolu, gravitace, lehké promáčknutí při mazání i náhoda. Možná se tedy příště vyplatí držet talíř o něco blíž k ústům. Ne proto, že bychom přechytračili Murphyho zákon, ale protože méně cest k podlaze znamená větší šanci, že si ten krajíc vychutnáme bez zbytečného úklidu.

Zdroje: IOP Science, iDnes.cz

Reklama

Další články z Pravda24

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pravda24

Web přináší zprávy z politiky, společnosti, kriminality i ze zahraničí. Věnuje se událostem, které hýbou Českem i světem, a podává je přehledně a srozumitelně. Články zahrnují jak rychlé aktuality, tak i delší texty s podrobnějšími informacemi a souvislostmi. Nechybí ani témata z oblasti...

Hádanka: Je pravda, že chleba vždycky spadne dolů namazanou stranou?

Zdražil by nejen benzin. Írán vytahuje další zbraň a otevírá novou frontu

Pelé, Maradona, Messi. Všichni nosili desítku, ale právě tahle má hodnotu přes 100 milionů

Matušův milostný veletoč: Rozchod s Lucinkou byla legrace, teď je v plánu svatba v kostele

Léčba mění Markétu Konvičkovou před očima: Nové fotografie ukázaly výraznou proměnu

Pláč je pro mnohé výrazem slabosti. O jeho pozitivním dopadu na duševní zdraví ale nikdo neví