Co to vlastně znamená: „zlom“ v přírodě
Spojení „bod zlomu“ podle vědeckých vysvětlení nastává ve chvíli, kdy systém v přírodě přestane fungovat v takové formě, jak byl zvyklý. Následně přechází do nového stavu.
V tomto případě lze poukázat na rostliny, které disponují schopností pohlcovat oxid uhličitý (CO₂), díky čemuž napomáhají ochlazovat planetu. Problém však nastává, když se změní teplota, neboť jsou toho schopny jen do určité teplotní hranice.
Jakmile dojde k velkému oteplení, fotosyntéza již neprobíhá tak účinně. Rostliny následně CO₂ přestanou pohlcovat a namísto toho ho mohou samy uvolňovat. Podle vědců tak příroda již není zcela schopna nám pomáhat zastavit klimatické změny.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Designer things
Vědecké studie
Studie vedená výzkumníky z Northern Arizona University, Woodwell Climate Research Center a University of Waikato z Nového Zélandu se tímto problémem podrobně zabývá. Výrazné změny jsou pozorovány v posledním desetiletí.
Během fotosyntézy rostliny oxid uhličitý vyměňují za kyslík, který se vrací zpět do atmosféry. Podle jejich odhadů se do roku 2040 síla tohoto procesu sníží na polovinu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, undefined undefined
Biosféra již není tak nápomocná
Donedávna pomáhala biosféra zmírňovat změny klimatu. Pohlcovala totiž mnohem více CO2, s extrémně vzrůstající teplotou však tato schopnost slábne.
Vědci odhalili, jaký je teplotní zlom, po jehož dosažení se tento proces mění. „Teploty na Zemi neustále rostou a stejně jako u lidského těla zde platí, že každý biologický proces má rozsah teplot, při kterém funguje optimálně. Pak přicházejí teploty, během nichž se jeho funkce zhoršuje. Proto jsme chtěli jednoduše vědět, jak dlouho rostliny vydrží bojovat s nárůstem CO2,“ řekla vedoucí studie Katharyn A. Duffyová.

Zdroj obrázku: iStockphoto, shaunl
Teplotní hranice, kdy nastává změna
Hranice teploty, díky níž funguje fotosyntéza, se odvíjí dle podnebného pásma. Rostliny v mírném pásu dosahují vrcholu příjmu uhlíku kolem 18 °C, naopak rostliny v tropických oblastech dosahují vrcholu kolem 28 °C.
Zatímco vyšší teplota zpomaluje fotosyntézu, dýchání pokračuje a dokonce bývá mnohem rychlejší. Rostliny či stromy tak vypouštějí více CO2 než přijímají.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Sansert Sangsakawrat
Další spouštěče: Co všechno se může „zlomit“
Rostliny však nejsou jediné, které se mohou ocitnout na bodu zlomu. Extrémní změnu klimatu by mohly zapříčinit oceánské proudy, které rozvádějí teplo po planetě. Nejnovější studie varují, že do roku 2055 by mohl zkolabovat nebo se zásadně oslabit Golfský proud. Klima by se tak naprosto změnilo.
Ohrožení rovněž mohou přinést ledovce v Grónsku a Antarktidě. Jejich tání se stále zrychluje, což způsobuje zvyšování hladiny oceánů. Stejně tak roztává permafrost, který do ovzduší uvolňuje metan, který následně ovlivňuje zvyšování teploty.

Zdroj obrázku: Shutterstock, Davdeka
Proč se vědci nemohou shodnout, kdy přesně to přijde
Nelze přesně říci, kdy by mohl onen bod zlomu nastat. Ačkoliv vědci pracují se složitými klimatickými modely, nemohou se shodnout na přesném časovém úseku.
Problémem je, že se musí pracovat s mnoha proměnnými, které mohou všechny úvahy při výrazné změně popřít. Nicméně hovoří se o zhruba 30 letech, během nichž dojde k zásadním klimatickým změnám.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Wirestock
Zlom nemusí znamenat konec, ale nový začátek
Není však třeba propadat panickým představám. Tyto hrozby nutně nemusí znamenat konec, nýbrž nový začátek. Pokud se lidé spojí a uvědomí si, že je třeba zachránit planetu, na níž žijeme, mohla by být budoucnost mnohem optimističtější.
Právě nyní nastává příležitost ke změně. Východiskem může být udržitelnější způsob života či šetrné chování k přírodě. To je však jen kapka v moři problémů, které je třeba řešit. Avšak i jedna malá změna může znamenat krok vpřed.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Nastco
Zdroje článku: www.science.org, www.livescience.com, www.storicko.cz