3 min

Proč nacisté za války obsadili hrad Houska a co v něm skutečně hledali

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Hrad Houska jako brána do pekel je populární mýtus. Historická fakta a geologické průzkumy vyvracejí legendy o démonech i nacistických okultních experimentech.

Hrad Houska

Zdroj: FOTO:Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Stojí na skále, kde prý puká země a z hlubin vylézají démoni, které musela zkrotit až raně gotická kaple. Milovníci záhad i nacističtí okultisté se desítky let opájejí představou, že hrad Houska střeží vstup do jiných dimenzí. Skutečnost je však mnohem méně tajemná a souvisí spíše s mocenskými zájmy Přemysla Otakara II. než s Luciferem. Celá legenda stojí na hliněných nohách.

Strategický bod v nehostinné krajině

Hrad Houska vznikl ve 13. století jako opěrný bod královské moci v oblasti, která byla v té době prakticky neobydlená a plná neprostupných lesů. Stavba postrádala zdroj vody i strategický přístup k obchodním cestám, což dodnes nahrává fantastům hledajícím nadpřirozené vysvětlení její existence. Tato pevnost sloužila primárně jako demonstrace panovníkovy autority v divokém pohraničí.

Architektonické anomálie, jako jsou hradby obrácené směrem dovnitř, vyvolávají u mnoha laiků údiv a strach z věcí údajně ukrytých v hlubokém podzemí. Historikové v těchto prvcích vidí spíše specifický obranný systém určený k ochraně vnitřního nádvoří před nečekaným vnitřním nepřítelem nebo dobovou stavební hříčku. Žádný seriózní průzkum nikdy nepotvrdil existenci bezedné díry pod kaplí, která by pohlcovala vězně nebo produkovala bizarní bytosti.

Hrad Houska, FOTO: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Nacistický zájem o okultismus a prázdné archivy

Během druhé světové války se o hrad zajímaly jednotky SS, což okamžitě po válce vyvolalo vlnu spekulací o hledání tajné brány do jiných světů. Nacisté v objektu skutečně pobývali, ale jejich hlavním cílem byla bezpečná úschova statisíců knih a dokumentů uloupených po celé okupované Evropě. Himmlerovi muži sice milovali germánskou mytologii, ale na Housce je zajímala především odlehlost místa a tlusté zdi chránící archiválie před spojeneckým bombardováním. Jde o historický fakt.

Legenda o odsouzenci a díře do neznáma

Pověst o vězni, kterého spustili do šachty a on se vrátil po pár minutách se šedivými vlasy a šílenstvím v očích, patří k nejstarším mýtům českého středověku. Tento příběh slouží jako dokonalé marketingové lákadlo pro turisty toužící po troše strachu, přestože nemá žádný reálný historický základ v dobových kronikách. Lidová slovesnost si tyto horory ráda přimýšlí ke každému místu, které se alespoň trochu vymyká běžné představě o obyvatelnosti.

Geologické podloží hradu tvoří pískovec, který je přirozeně protkaný puklinami a jeskynními systémy, což může vysvětlovat podivné zvuky připisované pekelným mocnostem. Průvan v podzemních chodbách v kombinaci s bujnou fantazií návštěvníků často vytváří iluzi hlasů a kroků, které věda snadno vysvětluje akustickými zákony. Moderní technologie jako georadar nezjistily žádné anomálie, které by naznačovaly existenci vertikálních šachet vedoucích do středu země. Je to prostá fyzika.

Pokud by skutečně pod podlahou dřímalo věčné zlo, těžko by se tam středověcí zedníci pohybovali s takovou lehkostí a precizností při stavbě klenby. Kaple je vyzdobena freskami, které sice obsahují podivné motivy jako levorukou kentaura lučištníka, ale to spíše vypovídá o originalitě neznámého umělce než o varování před démony. Hrad Houska zůstává fascinující památkou, jejíž největší záhadou je lidská ochota věřit nesmyslům bez špetky kritického myšlení.

Houska, zbytky kostela, FOTO: ŠJů, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Je Houska skutečně nejstrašidelnějším místem Česka?

Označení za nejtemnější bod naší mapy je produktem porevolučního turismu a televizních lovců duchů, kteří potřebovali naplnit vysílací čas senzačními příběhy. Skutečným problémem na Housce není ďábel, ale zchátralé zdivo a potřeba neustálých investic do údržby této unikátní kulturní památky. Místo abychom hledali rohaté příšery, měli bychom obdivovat dochovanou architekturu, která přežila staletí.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (idnes, hradhouska).

Reklama

Další články z kroniQa

Falešná loupež vynesla v roce 2004 hlídačům 27 milionů. Půl roku si užívali, nakonec je omylem prozradila milenka

Krvavá záhada z Bavorska a otřesný nález ve stodole dodnes nemá řešení

Na jaře roku 1922 se osamělý bavorský statek Hinterkaifeck stal dějištěm událostí plných otazníků....

Sedmnáctiletý Miloš poznal svého vraha v roce 1998 v klubu. O několik hodin později ležel mrtvý v suterénu paneláku

Sedmnáctiletý Miloš našel na hradeckém sídlišti smrt po náhodném setkání s mužem z Ústí nad Labem. Ranní...

Mladého podnikatele v roce 2004 zavřeli do kufru škodovky. Jeho otec pak podle pokynů vyhodil z vlaku 2,5 milionu

Běžná cesta do práce se pro mladého podnikatele změnila v osudnou past. Dvojice únosců ho zavřela do kufru...

Extrémní náklon překonává Pisu. Kostel u Karviné ustál pád o 37 metrů

Barokní kostel v Karviné ustál propad podloží o sedmatřicet metrů a výrazně se naklonil. Samotná záchrana...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Proč nacisté za války obsadili hrad Houska a co v něm skutečně hledali

„Mluvíš proti nám? Tak jdeme pryč.“ Pavel to zažil s Rusy, letos to čekalo nejen Trumpa

Desítky států vyzvaly Rusko, aby souhlasilo s příměřím. Chtějí čas na zbrojení, opáčil Lavrov

Maršálek vytáhl fotku z roku 2006 a fanoušci ho nepoznávají. Bez plnovousu a kudrn vypadal jako hollywoodský herec

Pavel to s Rusy odhadl správně. Prezident tepal Moskvu, Macinka vydržel až do konce

Zpívající lemur používá stejný trik jako operní sopranistka. Nikdo ho přitom zpívat neučil