Liberecké gymnázium má novou budovu, pojme téměř dvě stě studentů navíc

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Liberecké Gymnázium F. X. Šaldy získalo novou přístavbu, která navýší jeho kapacitu až o 188 studentů. Škola díky tomu mohla letos poprvé otevřít tři…

f.x. šalda

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 02.10.2026 12:49

Liberecké Gymnázium F. X. Šaldy získalo novou přístavbu, která navýší jeho kapacitu až o 188 studentů. Škola díky tomu mohla letos poprvé otevřít tři třídy čtyřletého gymnázia místo dosavadních dvou. Slavnostní den otevřených dveří se uskutečnil v úterý 1. října. Náměstek hejtmana Jiří Ulvr ze Starostů pro Liberecký kraj uvedl, že nová budova v pasivním standardu přišla kraj na více než 220 milionů korun, přičemž část prostředků pokryla evropská dotace. Hejtman Martin Půta pak vysvětlil, proč padla volba právě na tuto školu. Liberecká gymnázia F. X. Šaldy a Jeronýmova patří k těm, o která je dlouhodobě, v posledních dvaceti letech, největší zájem, a rozšíření kapacity zde bylo podle jeho slov nejjednodušším řešením. Kraj zvolil pro realizaci stavby model design & build, tedy zadání jedné firmě, která projekt nejen navrhne, ale rovnou i postaví. Stejný přístup se kraji osvědčil dříve u dopravních staveb a výrazně zkracuje celou dobu realizace. Nový pavilon vyrostl v prostoru mezi původní budovou gymnázia a školním sportovištěm, s hlavní budovou ho propojuje krček. Uvnitř pavilonu je sedm běžných učeben, tři počítačové, dvě přírodovědné, výtvarný ateliér, malý tělocvičný sál a knihovna. Budova sice stojí, před zahájením výuky ji ale čeká ještě vybavení a kolaudace. Do provozu by měla vstoupit v listopadu. Ředitel školy Václav Ulvr ocenil zejména venkovní učebnu na terase v nejvyšším patře. "Když jsem před 14 lety nastupoval do funkce ředitele, tak jsem si říkal, že by bylo bezva mít venkovní učebnu a nové hřiště, a nakonec docela neuvěřitelně se to všechno stalo," řekl s tím, že budova bude pro studenty lákavá a inspirativní. Pavilon splňuje pasivní energetický standard. Vytápění obstarávají tepelná čerpadla se systémem rekuperace, který dokáže prostory v horkých dnech i ochlazovat. Na východní a jižní fasádě jsou osazeny fotovoltaické panely, střecha je zelená a severní stěna bude postupně pokryta popínavými rostlinami. Dešťovou vodu zachytávají dvě podzemní nádrže, zvlášť ze zpevněných ploch a zvlášť ze střechy pavilonu, voda pak slouží k zavlažování zrekonstruovaného školního hřiště. Zdroj: autorský text / ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Elektronická náplast brněnských vědců na listech stromů odhalí nemoc nebo nedostatek vody

Záchrana škeblí na Slapech pokračuje, dobrovolníci jich zachránili přes 95 tisíc

Hladina Slapské přehrady dál klesá a na obnažených březích zůstávají uvězněny tisíce mlžů. Ochránci přírody...

Starostka Majetína trestný čin nespáchala. Čtyři miliony zmizely kvůli podvodníkům vydávajícím se za policisty

Prověřování starostky obce Majetín na Olomoucku Miroslavy Zavadilové je uzavřeno. Policie případ odložila s...

Kraj chce přeměnit opuštěný školní areál v Opočně na novou městskou čtvrť

Královéhradecký kraj hledá nový smysl pro rozsáhlý areál bývalé zemědělské školy v Opočně na Rychnovsku....

Zemědělec z Pardubicka si odpyká 20 let za objednávku vraždy manželky

Zemědělec z Pardubicka stráví ve vězení dvacet let za to, že si u svého zaměstnance objednal vraždu...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Liberecké gymnázium má novou budovu, pojme téměř dvě stě studentů navíc

Britové se znovu vylodili na Falklandech, aby vyhnali Argentince. Jako v roce 1982

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Atlantidu hledali ve Středomoří i u Ameriky. Nová hypotéza ji umisťuje pod dnešní Perský záliv

Tragický konec Petra Sepešiho (†25): Kolem jeho smrti jsou dodnes otázky. Objevila se další svědectví

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt