Když jsem letos na jaře neměla kam zasadit brambory, sáhla jsem po starých pytlích od psích granulí. Čekala jsem spíš malý pokus, ale výsledek mě zaskočil. Na podzim jsem z pár improvizovaných nádob vysypala tolik hlíz, že jsem je ještě rozdávala sousedům. Ukázalo se, že pěstování v pytlích je jednoduché, levné a překvapivě účinné.
Brambory jsou u nás stálice. Podle údajů Českého statistického úřadu sní každý Čech ročně kolem 65 kilogramů brambor. Přesto se jim doma věnuje méně lidí než dřív, často prostě proto, že není místo. A právě nedostatek prostoru mě donutil přemýšlet jinak než jen nad klasickým záhonem.
Pevné pytle od granulí jsem pořádně vymyla, dole prostřihla pár otvorů, aby mohla odtékat voda, a naplnila je směsí zeminy ze zahrady a kompostu. Do jednoho asi padesátilitrového pytle přišly tři až čtyři předklíčené sadbové brambory. Postavila jsem je na slunce k plotu, tam kde by jinak zůstaly jen prázdné dlaždice.
Proč pytle fungují lépe, než se zdá Pěstování v nádobách stojí na docela prosté věci – máte pod kontrolou prostor i půdu. Zemina v pytli se na jaře zahřeje rychleji než těžká jílovitá půda na záhoně a bramborám to svědčí. Potřebují spíš lehčí a vzdušný substrát, a toho jsem takhle dosáhla mnohem snáz.
Důležité je i přihrnování. Jakmile nať trochu povyroste, dosype se další vrstva zeminy. Rostlina pak vytváří hlízy i výš na stonku, ne jen dole. V pytli stačí okraj ohrnout a přisypat zeminu, žádné složité rytí nebo dlouhé ohýbání zad.
Lepší kontrola vláhy , voda zůstává tam kde má. Méně plevele , protože se do pytle skoro nic nedostane. Sklizeň bez námahy , pytel se prostě převrátí. Zdroj: Pexels.com Když nať sílila, bylo vidět, že rostliny prospívají. Z jednoho pytle jsem nakonec měla kolem čtyř až pěti kilo brambor, někdy i o něco víc. V přepočtu je to podobné jako z metru čtverečního běžného záhonu, jenže pytel zabere sotva polovinu místa. To mě upřímně potěšilo.
Na co si dát pozor při pěstování v nádobách Žádný zázrak bez práce se ale nekoná. Zeminy je v pytli omezené množství a v létě vysychá rychleji než jsem čekala. V horkých dnech jsem zalévala klidně každý den, někdy i obden nestačilo. Brambory jsou citlivé hlavně ve chvíli, kdy začnou nasazovat hlízy – pokud půda jednou vyschne a pak ji člověk přelije, mohou popraskat.
Řešila jsem i výživu. Kompost je dobrý základ, ale nestačí na všechno. Rostliny potřebují dusík pro růst natě, fosfor pro kořeny a hlavně draslík, ten má vliv na kvalitu a skladování hlíz. Přisypala jsem tedy trochu organického hnojiva s vyšším obsahem draslíku, jen opatrně, aby toho nebylo moc.
Vyplatí se také koupit certifikovanou sadbu. Brambory z obchodu sice vyklíčí, ale člověk nikdy neví, co si s nimi přinese do zahrady. Choroby nebo viry umí výnos srazit hodně dolů. Zdravá sadba je základ, to se ostatně píše snad v každé pěstitelské příručce.
Zdroj: Pexels.com Kolik můžete skutečně sklidit Hodně záleží na odrůdě i na péči. Rané brambory bývají rychlejší, ale úroda je spíš menší. Polorané nebo pozdní potřebují víc času, zato se odmění vyšší hmotností hlíz. Sáhla jsem po polorané odrůdě vhodné na uskladnění a vyplatilo se.
Na podzim jsem pět pytlů jednoduše vysypala na plachtu. Dohromady to dalo přes dvacet kilo brambor. Něco jsme snědli hned, zbytek putoval do sklepa. Ideální je tma a teplota kolem čtyř až šesti stupňů Celsia, jinak začnou klíčit a kvalita jde rychle dolů.
Pro koho se metoda hodí Tenhle způsob ocení hlavně lidé s malou zahradou, dvorkem nebo jen terasou. Stačí opravdu slunné místo a trochu pravidelnosti v péči. Výhodou je i to, že pokud máte půdu plnou škůdců, třeba drátovců, v uzavřeném pytli se jejich výskyt výrazně omezí.
Líbí se mi i to, že po sklizni nezůstane rozrytý záhon. Zeminu jsem vysypala na kompost a příští rok ji použiju znovu, nic nepřišlo nazmar. Náklady byly minimální a pytle bych stejně vyhodila. Když se mě dnes někdo ptá, jestli to nebyla náhoda, říkám že spíš pečlivost a pravidelná zálivka. Pytel sám o sobě zázrak neudělá, ale dá vám kontrolu nad podmínkami. A to je někdy víc než velká zahrada.
Jestli váháte, zkuste aspoň jeden pytel. Moc vás to stát nebude a zkušenost je k nezaplacení, i kdyby úroda nebyla rekordní.
Zdroje: czso.cz, eagri.cz, ukzuz.cz, zahradkari.cz