Modrobílé nádobí s kytičkami stálo v poválečných letech skoro v každé české vitríně. Ve spoustě domácností se práší dodnes, aniž majitelé tuší, kolik by za některé kusy dal sběratel. Pokud takový servis po babičce máte, vyplatí se ho prohlédnout pozorněji. Rozdíl mezi bezcenným kouskem a pokladem za desetitisíce přitom dělá maličkost, kterou skoro nikdo neprověřuje.
Proč je zrovna tenhle vzor tak žádaný Cibulák, jak se modrobílému porcelánu u nás říká, má za sebou dlouhou historii. Jeho vzor vznikl v saské Míšni někdy v první půli 18. století a tamní výtvarníci se nechali vést porcelánem přivezeným z Číny. K nám dorazil roku 1885 díky porcelánce v Dubí, takže u nás slaví zhruba sto čtyřicet let.
Zvláštní je, že žádnou cibuli byste na porcelánu marně hledali. Předlohou se stalo čínské granátové jablko, jenže míšeňští malíři ho zjednodušili tak, že v něm tehdejší kupci rozpoznali cibuli, a název se ujal. Hlavní roli na dekoru hrají astra a pivoňka, kolem nichž se proplétají orientální symboly.
Přečtěte si také: Víte, k čemu je díra v rukojeti pánve? 90 % Čechů ji nikdy nevyužije správně
O ceně rozhoduje značka na dně Laik kouká hlavně na dekor a barvy. Jenže tudy cesta nevede, kytičkový vzor dnes šikovně napodobí kdekdo. Stačí kus obrátit. Na spodní straně bývá drobná značka ukrytá pod vrstvou glazury, a právě ta prozradí přibližné stáří i to, od kterého výrobce kus pochází.
Skutečnou hodnotu cibuláku prozradí až značka ukrytá na spodní straně, kytičkový dekor totiž dnes napodobí kdekdo. Ilustrační foto. Zdroj: Alexandr Popadin / Unsplash. Dvě modré čárky přes sebe, připomínající zkřížené meče, jsou tou nejcennější stopou. Označují původní saskou manufakturu v Míšni, kolébku celého dekoru. Za ručně malovaný míšeňský talíř dá sběratel několik tisíc, u vzácných kousků mnohem víc.
V českých domácnostech se ovšem častěji objeví korunka nad velkým D, doplněná nápisy jako Zwiebelmuster nebo Original Bohemia. Jde o poctivé zboží z Dubí. Kvalitou nezklame, jenže se ho vyrobily statisíce, a tak běžný talíř pořídíte za několik set korun. Nejstarší dubské kusy navíc nesou oválné razítko se slovem Meissen, které se v Dubí legálně používalo až do roku 1956.
Přečtěte si také: Klasické marinování masa jde stranou, Češi přebírají japonský postup, stačí 20 minut
Pozor na nesmysly, které kolují po internetu Kolem značek se dnes šíří spousta polopravd, na což upozorňuje výrobce, společnost Český porcelán Dubí. Podle něj kolují hlavně v automatických odpovědích vyhledávačů zavádějící návody, jak dubský cibulák poznat.
Nejčastější omyl se týká zkřížených mečů. Ty patří výhradně míšeňské manufaktuře a dubská porcelánka je nikdy nepoužívala, takže korunka nad D společně s meči na jednom kusu nedává smysl. Splést vás může i porcelánka Thun, nezávislý výrobce se svým vlastním podobným vzorem a značkou Thun. Úplně nejlacinější kopie většinou nenesou značku vůbec, nanejvýš na nich najdete anglické Hand Made a Porcelain.
Kdy má porcelán opravdu vysokou cenu Ani pravá značka ovšem není zárukou vysoké částky, hodně totiž závisí na stavu kusu. I sotva viditelná trhlinka, pro kterou se mezi znalci vžil název vlas, dokáže cenu poslat výrazně dolů. Podobně zabere uražený okraj nebo prodřená glazura, a proto sběratelské kusy nikdy nekončí v myčce.
Přečtěte si také: Němci houfně skupují tyhle české skleničky z 80. let i za 10 000 Kč, u nás končí v bazarech za stovku
Roli hraje i celistvost sady. Zájemci stojí o celý servis, jednotlivé talíře proto jdou na odbyt těžko a scházející kus se do staré sbírky doplňuje jen výjimečně. Kompletní historická souprava se tak běžně prodává od padesáti tisíc korun výš. Nejznámějším příkladem je devadesátišestidílný servis ze šedesátých let, jehož cena v jedné aukci přeskočila sto deset tisíc korun. Pravost porcelánu přitom prozradí i zvuk. „Při jemném poklepu musí jasně zvonit,” řekl pro server Dotyk sběratel historické keramiky Ladislav Vacek.
Než zajdete za odhadcem, projděte si tohle Objevíte-li v příborníku kompletní starou sadu nebo štos kusů s totožnou značkou, stojí za to obrátit se na odhadce. Než k němu ale vyrazíte, věnujte porcelánu pár minut sami:
Spočítejte, kolik kusů do sady patří, a ověřte, jestli nechybí žádný díl. Vyfotografujte každý kus z čelní i spodní strany, ať je značka dobře čitelná. Prosviťte porcelán proti oknu nebo lampě a hledejte jemné trhlinky i naštípnutá místa. Do myčky ani k agresivní chemii kousky nedávejte, glazura je choulostivá. Přečtěte si také: Kolik si vydělá pomocný kuchař v luxusní restauraci za jednu směnu v Praze? Až si to přečtete, zůstanete zírat
Odhadcům řeknou tyhle údaje mnohem víc než pouhá fotka vzoru. Než tedy zděděnou sadu prodáte v bazaru za pár korun, otočte pár kusů a podívejte se jim na dno. Klidně může vyjít najevo, že vám doma léta stála nečekaná cennost.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibul%C3%A1k, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/cibulak-rozdily-hodnota/, https://cesky.porcelan.cz/cs/jak-poznat-pravy-cibulak, https://www.royalcrystal.cz/advisor/originalni-cibulak-vs-falesny-cibulak-co-by-jste-meli-vedet, https://www.tiscali.cz/cibulak-mela-doma-kazda-babicka-otocte-talir-dnem-vzhuru-podle-tehle-znacky-poznate-jestli-mate-doma-az-50-000-kc-719393