Jak se mi při pohledu na zatažené okno rozsvítilo

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Na okně visí závěs, dvojdílný, s originálním vzorem, po mamince. Nemám ráda žaluzie, tak závěs zatahuji téměř denně proti odpolednímu slunci.

Jak se mi při pohledu na zatažené okno rozsvítilo

Zdroj: 4ee078a473b041ef45a52f313063e9bf/zaves.png

Doba čtení 2 min

Článek byl publikován 09.10.2026 10:05

Jak se mi při pohledu na zatažené okno rozsvítilo

9. 10. 2026

Na okně visí závěs, dvojdílný, s originálním vzorem, po mamince. Nemám ráda žaluzie, tak závěs zatahuji téměř denně proti odpolednímu slunci.

Všimla jsem si, že na středu je závěs hodně vyrudlý a tenký. Jako člověk, který stojí dlouho ve středu všeho možného dění, pak je také vyrudlý a tenký. Při tom stačí tak málo. Díly závěsu přehodit a vyrudlá místa se dostanou na stinnější stranu. A když hodně pere slunce, zatáhnout žaluzie a chránit ten vzor. Však ani člověk nemusí stát ve středu všeho. Může zatáhnout žaluzie, chránit se ve stínu. I tak zůstává součástí celku, který má rád.

Podle tohoto rozhodnutí se snažím chovat. Nemyslete, není to nikterak snadné. Od chvíle, kdy jsme předali nemovitosti dětem, se musím hodně napomínat, abych se jim do toho nepletla. Taky se někdy neposlechnu a pak se stydím.

Přestala jsem slibovat, že se tam a tam dostavím, že se toho či onoho zúčastním. Do kalendáře si to napíšu, ale jako předsevzetí nebo povinnost to nevnímám. A tak mi celá řada věcí uteče. Občas si vyposlechnu, že mě někde čekali a já jsem tam nebyla. Vyslovím lítost nad zklamáním druhých, omluvím se, moc nezdůvodňuji, poděkuji za pochopení, podle situace.

Postupně se odpoutáváme, leccos ztrácíme, přesto vůbec nevnímáme náš život jako chudý. Ba naopak. To, co prožíváme, co vidíme, čeho se účastníme, vnímáme víc a lépe si to užijeme.

Za nejlepší momentálně považuji mé odpoutání od chalupy, vejměnku po dědečkovi. Celá desetiletí jsme domeček upravovali k našemu obrazu. Ten kořen byl pořádně hluboký. Dokonce mi bránil milovat místo, kde trvale žiju tak, jak si zaslouží. Místo s chalupou mělo přitažlivost až magickou. Po několika letech, kdy v chalupě žijí mladí, s přibývajícím věkem a chorůbkami, se mi podařilo vzdát se tohoto místa. A světe div se, MÁM JEN JEDNU DOMÁCNOST! A to tam, kde žiju. Moc se mi v ní líbí.

Závěs na okně jsem vyměnila za nový. Za nový jsem vyměnila i pohled na spoustu dalších věcí. No, to asi ne tak úplně, ale snažím se.

A když se to podaří, to vám je, lidi, úleva a blaho.

Autor: Marie Macková

Reklama

Další články z i60.cz

Nejlepší rozhodnutí, které jsme udělali po šedesátce

Růže

Plané růže rostou volně v přírodě a šlechtěné jsou ozdobou zahrad a parků. Růže jsou nejčastější řezanou...

Příběhy naší republiky: Babička Anda

Moc bych si přála, aby jednou mé vyprávění bylo pro moje vnoučata tak poutavé, jako byly pro mě příběhy mé...

Proč se desetikoruně říká „pětka“

Dovolte mi připomenout jednu zajímavost, která se pojí se svátkem naší státnosti. Prapočátek vzniku „pětky“...

Tohle už jsem přece četla… nebo ne?

Od té doby, co jsem v důchodu, mám více volných chvil. Nejradši pak čtu knihy, ale dívám se večer i na...

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Jak se mi při pohledu na zatažené okno rozsvítilo

Promluvil Čech, kterého zachránila výprava Petra Pavla. Je po komplikované operaci

Česku chybí klíčová jízdenka. Sousedé ji přitom mají

„Bezpečnostní pás se rozepnul.“ Nový test 16 dětských sedaček má dramatickou dohru

V Třeboni padl téměř 300letý dub. Nejstarší české stromy ale pamatují i dobu před Karlem IV.

„Ježíš, nekoukej se na mě tak!“ Šárku Krausovou beze stínu studu balil strýc Lukáš Vaculík