5 min

Analýza: Nejsilnější armáda Evropy? Německo musí nejprve dohnat ztracené dekády

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Německo chce, aby jeho armáda byla nejsilnější v Evropě. Kancléř Friedrich Merz však stojí před složitým úkolem, posílit Bundeswehr natolik, aby tento ambiciózní cíl nebyl jen laciným politickým prohlášením.

Analýza: Nejsilnější armáda Evropy? Německo musí nejprve dohnat ztracené dekády

Zdroj: Securitytech

Friedrich Merz, jak mu to je vlastní, poměrně sebevědomě slíbil, že německá armáda bude v nadcházející epoše tou nejsilnější v Evropě. Německý kancléř se chce současně odlišit od svého předchůdce, sociálního demokrata Olafa Scholze, který se dostal pod palbu kritiky i doma za svůj příliš zdráhavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině. Berlín už zahájil sérii kroků, které mají v důsledku výrazně posílit odolnost a obranyschopnost Německa vůči současné největší hrozbě, tedy ruské. Že ji náš západní soused bere vážně, dokazuje i nedávný průzkum Politbarometeru, podle něhož je 8 z 10 Němců přesvědčeno o tom, že ruský prezident Vladimir Putin to s dosažením mírové dohody na Ukrajině ve skutečnosti nemyslí vážně.

První kroky

Opatření začala schválením zákona v prosinci minulého roku, který zavádí některé poměrně významné změny, pokud je samozřejmě posvětí i druhá komora, Spolková rada. Za prvé je to zavedení plošných odvodů. V praxi to zatím znamená registraci pro všechny 18leté muže. Každý muž narozený od roku 2008 bude muset vyplnit dotazník o své způsobilosti a ochotě sloužit a podstoupí i zdravotní prohlídku, počínaje rokem 2027. Nicméně plošné odvody nejsou obnovou tradiční vojenské služby.

Jako jeden z prvořadých cílů si klade zákon navýšení vojáků o 80 tisíc a více, protože Německo chronicky trápí problémy s náborem a nedostatkem síly. Dlouhodobějším cílem je pak dosáhnout do roku 2035 početního stavu 260 000 vojáků oproti současným 184 000. K tomu se má přidat dalších 200 000 rezervistů. Německo hodlá v tomto směru aktivně podporovat i dobrovolné vstupy do armády, které mají mít motivační rozměr, „obohacený“ o různé návazné benefity, nejen peněžní. Loni v listopadu se zvýšil počet vojáků právě na již zmíněných 184 000, což znamená nárůst o 2 500 od května, kdy Merz prohlásil, že Bundeswehr se musí stát nejsilnější konvenční armádou v Evropě.

Překážek existuje mnoho

S nárůstem početního stavu armády pak souvisí i celkové financování obrany. Německo zřídilo pro svou armádu v reakci na válku na Ukrajině zvláštní fond ve výši 100 miliard eur (Sondervermögen Bundeswehr) Do roku 2030 chce pak Německo vynaložit 3,5 % svého HDP na obranu. V současné době podle různých zdrojů vynakládá na obranu přibližně 1,9 – 2,4 % HDP. Jinými slovy osciluje kolem aliančního minima, které bylo stanoveno summitem NATO na 2 % HDP v roce 2014, a v roce 2025 je summit v Haagu upravil na 5 %. Nejde o závazný či povinný odvod alianci, ale doporučení. Například Španělsko v roce 2024 vynaložilo na obranu jen 1,28 % HDP a plánuje po haagské schůzce zvýšit obranné výdaje jen na 2,1 % HDP.

Aby se Německo mohlo stát nejsilnější armádou v Evropě, musí nicméně zdolat řadu překážek, i když má nyní našlápnuto pod Merzem solidně. V prvé řadě musíme zmínit, že výrazné oznámené zvýšení výdajů na obranu a další opatření jsou vlastně jen kompenzací, protože německá armáda byla řadu let dosti podfinancovaná. V důsledku toho nebyly investovány adekvátní finanční prostředky do výzbroje, výcviku či infrastruktury, a Německo se musí také dlouhodobě popasovat s nedostatkem moderní techniky či munice. Berlín má mezery nejen v protivzdušné obraně, stejně jako například i Česká republika, ale rovněž v dělostřelectvu. Berlínu chybí i dostatek houfnic.

Nynější ministr zahraničí Johann Wadephul minulý rok prohlásil, že co se týče bezpilotních prostředků, „nemá Bundeswehr vůbec nic“. To je jistě přehnané tvrzení, nicméně odráží současnou neutěšenou situaci v Bundeswehru. Wadephul tehdy vyzval k zjednodušení standardů pro zadávání veřejných zakázek a ke zvýšení výdajů na obranu na 3 % HDP.

S tím bezprostředně souvisí i bojová připravenost a schopnost vysílání techniky i vojáků na náročné mise, jak ostatně potvrdil i plukovník André Wüstner. „Před ruskou invazí na Ukrajinu jsme měli k dispozici osm brigád v pohotovosti zhruba 65 %,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters Wüstner. Podle něho jsou pozemní síly připravené asi na 50 %. Ještě zmiňme, že Berlín do začátku roku 2025 nedokázal plně vybavit vojáky pro divizi NATO, což zapadá do celkové „nedostatkové“ skládačky.

Další překážkou za uskutečnění Merzova cíle je problém v logistice a armádním průmyslu. Výroba klíčových zbrojních systémů je pomalá a byrokraticky zatížená. Státní byrokracie nadále zdržuje procesy zadávání veřejných zakázek. Existují také viditelné zranitelnosti dodavatelského řetězce.

Autor/Licence fotografie: Bojové vozidlo pěchoty Puma, Bojevaja mašina, CC BY-SA 4.0

Jinou záležitostí, kterou musí Berlín řešit, jsou dlouhé dodací lhůty pro moderní vojenskou techniku. Nezřídka se tak stává, že dodávka například obrněných vozidel či munice se až neúměrně zpozdí. Jako příklad můžeme uvést bojová vozidla pěchoty Puma či tanky Leopard 2A8. Dodávka těchto tanků se očekává mnohem později, než bylo původně předpokládáno, mezi lety 2027-2030. Na vině je financování, technické problémy, byrokracie, logistika či nedostatek pracovníků, tedy problémy, o nichž jsme už na jiném místě hovořili.

Politická výzva

A pak je tady i významné či možná klíčové politické hledisko. Koaliční stranou je po volbách také sociální demokracie. Ta sice po ruské invazi na Ukrajinu zásadně změnila svou pozici, když podpořila již zmíněný fond 100 miliard eur na armádu a také 2% HDP na obranu a další modernizaci Bundeswehru, nicméně odmítá podle svých slov „bezbřehé zbrojení“ a militarizaci společnosti vzhledem k tradičním pacifistickým postojům. Sociální demokracie si zachovává i nadále opatrnější rétoriku, která se týká tempa, celkové modernizace armády a vynakládání potřebných finančních prostředků. Musíme zde rovněž zmínit existující a současně viditelné třecí plochy mezi CDU a sociální demokracií, které se netýkají jen armády, ale mají trvale hodnotový či sociální rozměr.

Mnoho metrů do cíle

Když se na Merzův cíl podíváme realistickými očima, musíme konstatovat, že řada pozitivních kroků již byla zahájena. Jeho kabinet se zdá být v oblasti obrany akceschopnější a pružnější než Scholzův. Nicméně do cíle chybí ještě spoustu metrů. Je nutné nejprve dohnat ztracené dekády, koaliční vláda bude muset kromě vynaložení velkých finančních prostředků vyvinout i značné politické úsilí, protože vládním partnerem je rovněž sociální demokracie. Ta sice prodělala poměrně zásadní změny ve vztahu ve financování armády či obrany, její stanoviska jsou však v mnoha ohledech ještě rezervovaná a mohou snahy vlády v oblasti obrany přinejmenším zbrzdit.

Zdroj: CNN, Deutsche Welle, Al Džazíra

Autor/Licence fotografie: Tanky Leopard 2, Bundeswehr-Fotos, CC BY 2.0

Reklama

Další články z Securitytech

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Analýza: Nejsilnější armáda Evropy? Německo musí nejprve dohnat ztracené dekády

Záhadné okolnosti pádu ruské Su-57. Ukrajinci mluví o operaci, která nemá obdoby

Česko čeká další vlna extrémního vedra: ČHMÚ varuje před teplotami mířícími ke 40 °C

Rodina z amerických hor žila po generace v izolaci a incestu. Whittakerovi se brali mezi příbuznými přes sto let

V saharském meteoritu se může skrývat kus ztraceného světa. Zanikl dřív, než se Sluneční soustava usadila

Přišel o oba syny: Jiří Krampol se jich zřekl a už se s nimi nikdy neusmířil