5 min

Smrk, modřín, borovice: Co se skrývá pod fasádou dřevostavby

Sdílet

Dennívýzva

Dřevo je základním prvkem každé dřevostavby, ale víte, jaké druhy se v nich skutečně používají? Některé vynikají pevností, jiné si poradí s vlhkostí nebo zaujmou výraznou kresbou. Na výběru konkrétního typu záleží víc, než by se mohlo zdát – ovlivňuje odolnost, vzhled i budoucí údržbu domu. Smrk, modřín, nebo borovice patří mezi největší stálice stavebních dřeviny a každá z nich má v konstrukci své místo.

Dřevostavba

Zdroj: Se svolením ATRIUM

Proč na dřevu záleží

Dřevo není jen estetický prvek – ve stavbě plní konstrukční, ochrannou i tepelně izolační funkci. Každý typ dřeviny má jiné vlastnosti: některé jsou lehké a dobře opracovatelné, jiné odolávají dešti, plísním nebo hmyzu bez chemické úpravy. Právě proto se při návrhu dřevostavby pečlivě volí, jaké dřevo bude použito pro nosné trámy, obklady, střešní konstrukci nebo fasádu. Zvolená dřevina ovlivní nejen vzhled a atmosféru domu, ale i jeho trvanlivost, potřebu údržby a v neposlední řadě cenu.

Smrk: Nejdostupnější univerzál

Smrk je v českých dřevostavbách suverénně nejpoužívanější dřevinou – a není divu. Je lehký, snadno dostupný, dobře se opracovává a má příznivou cenu. Díky svému poměru pevnosti k hmotnosti se skvěle hodí na nosné konstrukce – od stěnových rámů přes stropy až po krovy. Používá se i na obkladové palubky nebo střešní latě. Nevýhodou smrku je jeho nižší přirozená odolnost vůči vlhkosti, škůdcům a houbám. Proto je důležité, aby bylo dřevo správně vysušené, ošetřené nebo chráněné vhodnou konstrukční úpravou. Většina výrobců si na kvalitu materiálu ale dává pozor a konstrukce navíc musí splňovat zákonem dané požadavky. Nemusíte se tedy bát, že by vám dřevostavba začala po čase trouchnivět. A pokud chcete mít stoprocentní jistotu, vyberte takovou firmu, která má certifikát DNK, tedy Dokument Národní Kvality ADMD (Asociace dodavatelů montovaných domů), který se velmi přísně věnuje kvalitě dřevostaveb. „(DNK) je unikátní v tom, že jde nad rámec běžných certifikací – má přísnější požadavky než zákonné normy, sleduje celý proces výstavby a potvrzuje závazek firmy k vysokým standardům kvality, bezpečnosti a udržitelnosti,“ vysvětluje Blanka Nováčková z ADMD. „Oproti ostatním certifikacím jde DNK o krok dál a hodnotí celý proces výstavby včetně dodržování správných montážních postupů,“ shrnuje Petr Nováček, auditor z Dřevařského ústavu.

Dřevostavba

Foto: Se svolením společnosti ATRIUM

Modřín: Král exteriéru

Když je hotová základní konstrukce, přichází na řadu estetická část dřevostavby a tady jednoznačně exceluje modřín. Je totiž výrazně tvrdší a hutnější než smrk, což z něj dělá ideální volbu pro venkovní části domu. Má přirozeně vysokou odolnost proti vlhkosti a biologickému napadení, a to i bez chemické impregnace. Proto se často používá na fasádní obklady, terasy, sokly nebo zahradní prvky. Zvládne déšť, sníh i střídání teplot. Kromě funkčnosti ale boduje i vzhledem – má sytější barvu a výraznější kresbu. Na druhou stranu je těžší, hůře se opracovává a bývá dražší než smrk. Pro nosné konstrukce se používá méně často, ale vynikne jako pohledový prvek tam, kde je dřevo na očích i na dešti.

Borovice: Charakter a vůně

Borovicové dřevo má teplý odstín, krásnou kresbu a nezaměnitelnou pryskyřičnou vůni. Je tvrdší než smrk, ale méně odolné než modřín. Obsahuje více pryskyřice, což může být výhoda (odolnost proti vlhkosti), ale někdy i nevýhoda – může se z něj uvolňovat smůla, a je náchylnější ke kroucení. Borovice najde využití hlavně v interiéru, například na podlahy, obklady, dveře nebo nábytek. Ve venkovních částech se uplatní jen při kvalitním ošetření. Je oblíbená pro svůj vzhled a rustikální charakter, ale konstrukčně se používá spíše okrajově.

A co další dřeviny?

Vedle smrku, modřínu a borovice se v dřevostavbách objevují i další dřeviny, i když spíše doplňkově. Dříve se často používala jedle, která je příbuzná smrku, ale má hrubší strukturu a je méně odolná vůči povětrnosti. Dnes se s ní setkáme hlavně v interiérech nebo při rekonstrukcích starších staveb. Na masivní podlahy, schodiště či nábytek se hodí tvrdé listnaté dřeviny – například dub, buk nebo jasan. Tyto materiály nejsou určeny pro konstrukční části, ale jako designové doplňky dávají interiéru robustní a trvanlivý charakter. Možná si říkáte, jestli rostoucí popularita dřevostaveb nepřináší i riziko pro životní prostředí. Nebezpečí, že by těžba dřeva pro stavbu dřevostaveb překročila rychlost jeho regenerace, je ale mizivé. „Dřevo je jediným skutečně obnovitelným materiálem. Na stavbu domů používáme vysušené smrkové, jedlové a modřínové dřevo, což jsou všechno stromy, které lze nalézt v Evropě. Ta je mimochodem jediným světadílem, kterému se daří lesy obnovovat. Evropské státy vytěží jen 60 – 70 % ročního přírůstku lesů, a Česká republika je dokonce více zalesněná, než v 90. letech. Teď máme lesy na 34 % našeho území,“ upozorňuje Jan Šebek, vedoucí projekce firmy ATRIUM zabývající se stavbou dřevostaveb.

Jak dřevo vybírat

Při výběru dřeva do dřevostavby záleží hlavně na tom, kam přesně má přijít. Jiný materiál se hodí na nosné konstrukce, jiný na stěny nebo třeba stropy. Kromě samotného druhu dřeva hraje roli i to, jak je zpracované. Na nosné části domu se nejčastěji používá konstrukční vysušené dřevo ve formě hranolů, obvykle ze smrku. Je přesně opracované, vysušené a spojované tak, aby nepraskalo ani se nekroutilo. Tam, kde je potřeba větší pevnost a stabilita, se používá lepené lamelové dřevo, které nabízí vyšší nosnost a tvarovou stálost. U moderních dřevostaveb se stále častěji uplatňují také velkoformátové desky z několika vrstev dřeva lepených křížem přes sebe. Vznikají tak hotové stěny nebo stropy, které jsou pevné, odolné a dají se rychle smontovat. Do stropů se často dávají nosníky, které mají pásnice ze dřeva a střed z desky, nejčastěji OSB. Jsou lehké, pevné a díky své konstrukci umožňují vést instalace přímo v nich.

Dřevostavby už nejsou jen horské chaty a roubenky. Dnes už běžně vidíme nejen rodinné domy ale i mrakodrapy ze dřeva. Vše díky promyšlené kombinaci tradičních materiálů a technologií. Vždy záleží na tom, co od dané části domu očekáváme – právě to rozhoduje o tom, jaké dřevo a v jaké podobě je pro dané místo nejlepší. Výběr by měl vždy probíhat ve spolupráci s architektem nebo projektantem, kteří s materiály pracují denně. Volba konkrétního dřeva má totiž přímý dopad na kvalitu, vzhled i trvanlivost celého domu.

FAQ – Nejčastější otázky týkající fasády dřevostavby

Na čem záleží při výběru dřeva?

Při výběru dřeva do dřevostavby záleží hlavně na tom, kam přesně má přijít.

Čím je typické borovicové dřevo?

Borovicové dřevo má teplý odstín, krásnou kresbu a nezaměnitelnou pryskyřičnou vůni. .

Jaká je nedostupnější dřevina?

Jednoznačně smrk.

Zdroje info: Autor, odborníci

Náhledové foto a fotogalerie: Se svolením společnosti ATRIUM

The post Smrk, modřín, borovice: Co se skrývá pod fasádou dřevostavby first appeared on Náš dům.

Reklama

Další články z Náš dům

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš dům

úspory energií a moderní technologie pro domácnosti. Přinášíme praktické rady, ověřené návody a inspiraci pro každého, kdo plánuje stavět, vylepšovat, rekonstruovat nebo si jen zkrášlit domov. Web se věnuje širokému spektru témat – od základních stavebních postupů přes tipy na výběr vhodných...

Smrk, modřín, borovice: Co se skrývá pod fasádou dřevostavby

Slavia smetla Jablonec a před prázdným Edenem získala titul

"Kdybych to mohl vrátit..." Lídr Tribuny Sever přiznal chybu, označil i dalšího viníka

Hvězda seriálu Ulice bojuje s těžkou nemocí. Kvůli vzácné rakovině přišla o obě prsa

Proč někdo ukradl lebku svaté Zdislavy? Je to unikát, něco takového nepamatuji, říká historik

Soudní maraton Jaromíra Soukupa pokračuje. Tentokrát si došlápl na Dopitu