V roce 1986 měla pošta v Bystřici nad Pernštejnem telefonní hovornu pro veřejnost. Když hovor spojovala ústředna ručně, o pořadí rozhodoval telefonní řád. Bleskové hovory měly přednost před obyčejnými a první na řadě byly tísňové hovory.
Kdo si chtěl v Bystřici zavolat z veřejné hovorny, zamířil na náměstí do prvního patra městské spořitelny. Sídlila tam pošta , která měla v roce 1986 podle místní poštovní historie přepážku pro telefonní a telegrafní služby. Díky veřejné hovorně si mohl zavolat i ten, kdo doma ještě čekal na vlastní telefonní linku .
Bystřická pošta s veřejnou hovornou sídlila v roce 1986 v prvním patře městské spořitelny. Pohled na náměstí je z roku 2019. Palickap / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno U přepážky se hlásilo, na jakou stanici se má volat. Kdo žádal třeba bleskový hovor, rovnou uvedl i jeho druh. Podle telefonního řádu se dalo zeptat, jak dlouho se asi bude čekat. Český rozhlas popisuje, jak obsluha na poštách vyvolávala čekající, aby se přesunuli do kóje, kde už bylo spojení připravené.
Předem se skládala záloha na hovorné , nejméně za dvě hovorové jednotky. Pokud obsluha oznámila přibližnou dobu čekání a hovor přišel na řadu dřív, mohlo se čekat i na volajícího. Jestli mezitím odešel od hovorny, spojení se mělo odložit na oznámený čas.
https://www.retroradar.cz/pagery-beeper-devadesata-leta-motorola-historie/
Bleskový mohl předběhnout dřívější přihlášku Československý telefonní řád byl vydán v roce 1982 a platil od 1. ledna 1983 . Podle § 50 se nejdřív spojovaly tísňové hovory , třeba kvůli záchraně lidského života. Následovaly bleskové hovory pro letectví, bleskové státní a potom ostatní bleskové. Obyčejné hovory byly na konci seznamu.
Pokud na stejný okruh čekal obyčejný hovor a po něm někdo přihlásil bleskový, při uvolnění okruhu měl přednost bleskový. U dvou hovorů stejné kategorie rozhodoval čas přihlášení. Přednost se týkala čekajících hovorů. Už probíhající meziměstský hovor dovoloval řád přerušit kvůli tísňovému volání .
Druh hovoru hrál roli i při placení. Podle § 46 se u ručně spojovaného meziměsta účtovalo podle druhu hovoru, jeho délky a tarifního pásma. Konkrétní částky uváděl samostatný telefonní sazebník.
Do Brna přímo, do Jimramova přes spojovatelku V Bystřici spustili automatickou ústřednu 30. září 1984. Pak už šlo přímo vytočit například Brno, Prahu nebo Žďár nad Sázavou. Do telefonních obvodů Jimramov a Rovečné podle místní studie v roce 1986 stále spojovaly hovory bystřické spojovatelky. Jejich ústředna měla nepřetržitý provoz.
V roce 1986 evidovala místní studie ve městě 763 hlavních telefonních stanic. Vedle veřejné hovorny bylo v Bystřici také šest mincovních telefonních automatů .
https://www.retroradar.cz/vyplata-mzdy-alkohol-odbory/
Už řád z roku 1982 počítal s mincovními telefony pro meziměstské hovory . Před vhozením mince se lidé mohli podívat, co přístroj zvládne. Ten, ze kterého se dalo volat i meziměsto, měl mít příslušné označení a návod.
Mincovní telefony vybavené pro meziměstské hovory měly mít podle řádu označení a návod. Budka ve Zbinohách je na snímku z roku 2007. Dezidor / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno