Matěj Pomahač: Co se děje s počasím? O klimaticky rozmarném létu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

„Na svatého Prokopa, venku častá potopa“ /4. 7./ „Svatá Markyta, hází srpy do žita“ /13. 7./ „Na proroka Daniele, naleje do mandele“ /21. 7./ „Svatá Anna zavádí žence do pšenic“ /26. 7./

1753899004198.jpeg

Zdroj: Ekolist.cz

Článek byl publikován 04.08.2025 04:00

Letní pranostiky ilustrují vlny střídání „letního monzunu“ a mezidešťových období, v nichž propukaly žně – sklizeň žit následovaly ječmeny, pak se šlo tradičně do pšenic a nakonec do ovsů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

Vzmáhající se civilizace však spalováním fosilních paliv a vypouštěním skleníkových plynů změnila chemické složení atmosféry, a ta si musí s nově nabytou energií poradit. Výsledkem jsou loňské podzimní deště, suchá a teplá zima, proměnlivé jaro, horký začátek léta a rozpačitě působící červenec. Co se děje?

Tryskové proudění, tedy silný vítr ve vyšších vrstvách atmosféry, se letos nad naším kontinentem výrazně vlní a do střední Evropy pouští chladný a vlhký vzduch ze severozápadu, zatímco Skandinávii či Středozemí sužují vlny veder s požáry (v tomto směru mne víc jak rozmarné středoevropské léto či stabilní počasí na Baltu znepokojuje nadmíru teplé středozemní moře – a jsem asi rád, že se lze projít po části dna Orlické přehrady na vltavské kaskádě, která je snad připravena). Letošní žně proto připomínají roky 2013 či 2020, kdy mokré léto přerušilo dlouhou epizodu sucha.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

„Na začátku měsíce se suchem začaly kroutit kukuřice a doufal jsem v déšť,“ přiznává předseda pošumavského družstva. „Od té doby prší skoro každý den, takže jsme sklidili jen pár hektarů ovsa. Zato kukuřice teď má dva metry a začíná nasazovat palice.“

Podobné je to u Prahy, kde to po horkém červnu před třemi týdny vypadalo na rychlé žně. „Řepky, slaďák ani pšenice ale ještě nebyly dotažené, tak jsme čekali, a pak přišla voda. Takže ráno objedu pole, změřím vlhkost, rozjedu sklízecí linku, a než se něco pořádně síkne, tak zase prší a plechová kavalerie se vrací.“ Agronom si naopak pochvaluje cukrovku, jejíž bulvy vypadají díky dešťům skvěle.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

U obilí to nakonec na středních a těžších půdách vypadá na slušné výnosy, problémem začíná být vlhkost, protože každá přeháňka vymývá ze zrn lepek, čímž snižuje hmotnost i kvalitu – kdo nesklidí včas, tak už úrodu neprodá jako potravinářskou, ale jako krmnou se ztrátou na výkupu v řádu 500 Kč za tunu (pranostika „Déšť na sv. Kyliána přináší žito korýtkové“). Při delších deštích hrozí naklíčení suchých zrn, černě a houbové choroby. Vlhké obilí lze sušit, je to však energeticky nákladné. Složitá je i sklizeň řepky, které hrozí vypadávání zrníček z šešulí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Pomahač

V době rozkolísaného klimatu se tak dlouhodobě nevyplácí vsázet jen na dvě či tři potenciálně vysoce profitabilní, ale také vysoce rizikové komoditní plodiny, jak dělala v posledních letech řada zemědělců omezujících své osevní sledy na obilninya řepku. Ekonomicky i ekologicky dlouhodobě stabilnější strategií se jeví – jinak pracnější – diverzifikace produkce s pestrým osevním postupem či kombinací pěstování plodin a chovem zvířat.

Reklama

Další články z Ekolist.cz

Romana Šonková: Rostoucí hrozba velkochovu chobotnic a rozšiřování akvakultury masožravých živočichů odhalena

V Česku vzniká sedm nových komunitních a školních zahrad. Program Zelené oázy podporuje městské pěstování

V různých částech Česka letos vzniká v rámci programu Zelené oázy sedm nových komunitních a školních...

David Chytil: Evropská kvóta pro elektroodpad Česku stále uniká. REMA Systém ukazuje, že není nereálná

Podle poslední zprávy ministerstva životního prostředí Česká republika v roce 2023 opět nesplnila evropskou...

Ošetření stromů po „úrazu“ a řezu

Ptáte se, jak postupovat při poškození stromů?

Jan Černý: Revitalizace toků – když se chyba napraví, je příroda ochotna odpouštět?

Touha po zkrocení přírodních živlů neodmyslitelně patří k přirozenému vývoji lidského pokolení již od...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ekolist.cz

Články z Ekolist.cz se věnují ochraně přírody, ekologickým tématům, udržitelnosti a dopadům lidské činnosti na životní prostředí. Nabízejí pohled na aktuální dění doma i ve světě – od legislativních změn a vědeckých výzkumů až po problémy spojené s vodou, odpady, zemědělstvím či...

Matěj Pomahač: Co se děje s počasím? O klimaticky rozmarném létu

„Prostě jsme neměli rádi komunisty a tohle byla dobrá záminka.“ Tak začal pád totality

Větrníky vyrábějí čistou energii, ale jejich lopatky končí zakopané v zemi jako odpad na věky. V USA jich pohřbili 1 124

V papučích do obchodu, v županu zaplavat. Koldům měl změnit bydlení, sen se rozplynul

Týden podle hvězd: Panny čeká pracovní uznání, Štíři mohou narazit na silnou přitažlivost

Vynálezce přišel s deskou, kterou šlo kopírovat po tisících. Hudba se díky tomu přestěhovala do domácností