V Česku vzniká sedm nových komunitních a školních zahrad. Program Zelené oázy podporuje městské pěstování

Sdílet

V různých částech Česka letos vzniká v rámci programu Zelené oázy sedm nových komunitních a školních zahrad. Na programu se podílí společnost MOL ČR spolu se společensky prospěšným podnikem Kokoza. Jejich cílem je přinést do měst a obcí více zeleně a poskytnout místním obyvatelům prostor pro sousedské scházení a pěstování nejen zeleniny a bylinek, ale i vztahů.

Komunitní zahrada

Zdroj: KOKOZA

Do letošního kola soutěže Zelené oázy lidé letos přihlásili desítky návrhů komunitních a školních zahrad. Vybrané a oceněné nápady se nyní pod dohledem organizace Kokoza proměňují v příjemné zelené prostory lákající k trávení volného času nebo environmentální výchově.

„Nové zahradní prvky už stojí například v Čarovné zahradě nebo v brněnské zahradě Ocásčata, kde si je s radostí užívají děti, sousedé i učitelé. Na dalších místech právě dokončujeme montáže vyvýšených záhonů, hmyzích domků nebo kompostovacích toaletních budek. Naší ambicí je mít všechny oázy hotové do konce listopadu, aby se mohly na jaře probudit do nové sezony,“ uvedla Kristýna Svobodová z týmu organizace Kokoza.

Foto | Magda Velatova / KOKOZA

Nejvíce bodů od poroty získala v letošní soutěži zmiňovaná brněnská Čarovná zahrada. Na okraji Zaječí hory se rodí přírodní zahrada, kterou bude využívat komunitní lesní škola i sousedé z širšího okolí. Za nápadem stojí místní spolek Kopřiva v lese. Na ploše 400 m² plánuje vytvořit permakulturní záhony, květnaté louky, malé jezírko a prostor pro workshopy a komunitní slavnosti.

Mezi dalšími oceněnými projekty jsou tři školní zahrady a návrhy komunitních zahrad v Chrudimi, Lounech, Pohořelicích a Brně.

V zahrádkářské kolonii na Žlutém kopci v Brně vzniká komunitní zahrada Ocásčata nejen pro děti z lesní školky, ale i další návštěvníky. Na 420 m² už dnes roste 84 ovocných a okrasných dřevin.

V Chrudimi znovu ožije bývalé zahradnictví. Plocha spravovaná spolkem Zahrada ve městě má rozlohu 5 580 m² a postupně na ní vzniká přírodní sad s 27 stromy a 20 keři, rozsáhlý kompostér i sdílené záhony. Zahrada je otevřená veřejnosti a spolupracuje s místní střední zemědělskou školou.

Zahrada "KOZA v Poho" v Pohořelicích u Brna si na svou realizaci musela rok počkat kvůli komplikacím v územní studii. Letos už proměně pozemku o rozloze 2 000 m² nic nebrání.

Žižkovská komunitní zahrádka - loňský vítěz Zelených oáz.

Foto | Kristýna Svobodová / KOKOZA

Proměna čeká také školní zahradu ve Velehradu nedaleko Uherského Hradiště, zahradu s ovocnými stromy v Želivě nebo asfaltový školní dvůr v Lounech.

Samotná realizace školních zahrad probíhá podle Kristýny Svobodové jako součást školní výuky. „Děti tak vidí celý proces od složení kompostéru a záhonu až po první úrodu. Někteří učitelé se ještě před začátkem školního roku zúčastnili našeho workshopu, odkud si odnesli spoustu nápadů, jak zahradu využívat v hodinách i jak ji otevřít rodinám a širší komunitě a úspěšně to převádí do praxe,“ uvádí.

V Česku funguje několik stovek komunitních zahrad. Jejich přesný počet se proměňuje. „Některé vznikají, jiné zanikají. Podle naší mapy na Mapko.cz jich je aktuálně přes 200,“ uvádí Kristýna Svobodová. „Kokozíma rukama“ prošly desítky z nich. Organizace pomohla se založením a rozjezdem víc než 50 zahrad.

Foto | Magda Velatova / KOKOZA

Mezi „trvalky“ městského pěstování patří podle Kristýny Svobodové například Prazelenina, Kuchyňka nebo zahrada u KC Zahrada, které v Praze fungují už od roku 2012.

Přečtěte si také |

Založte komunitní zahradu a pěstujte zeleninu i sousedské vztahy

Co je podle ní nejdůležitější předpoklad pro úspěšné založení a dlouhodobé fungování komunitní zahrady? „Základem je aktivní komunita a udržitelný plán, jak zahradu spravovat. Když se lidé do zahrady opravdu zamilují a vezmou ji za svou, vydrží dlouhá léta. Pomáhá také podpora obce, školy nebo místního partnera transparentní pravidla a pravidelná péče o zeleň i vztahy,“ říká.

Za vznikem komunitní zahrady nejčastěji stojí parta aktivních sousedů, učitelů nebo rodičů, kteří chtějí proměnit nevyužívané místo. „Často se přidají i obce, školy nebo místní organizace. Naší rolí je je provést celým procesem – od prvních nápadů přes realizaci až po podporu při dlouhodobém fungování,“ dodává.

Přečtěte si také |

Pětina domácího ovoce a zeleniny, kterou Češi snědí, vůbec neprošla trhem, říká Jan Vávra o pěstování na zahrádkách

Program Zelené oázy, který organizuje provozovatel sítě čerpacích stanic MOL Česká republika, probíhá už více než deset let a má za sebou více než 150 realizovaných projektů. Letos věnoval na jejich realizaci 1,5 milionu korun. Společensky prospěšný podnik Kokoza, podporující městské pěstování a kompostování od svého vzniku v roce 2012, na něm spolupracuje podruhé. Nyní společně připravují další ročník.

V Česku vzniká sedm nových komunitních a školních zahrad. Program Zelené oázy podporuje městské pěstování

Hledali klid, našli „české Toskánsko“. Manželé proměnili dům z 90. let v oázu, kde se zastavil čas

Vyčítá Ornelle zradu, jenže sama plánovala totéž. Agátino přiznání vzbudilo otázky

Moderátor Václav Moravec oznámil konec v České televizi. Nechci zklamávat diváky posunem k pseudovyváženosti

Gól do šatny Slavii nezlomil, Chorý v derby srazil Spartu. Sešívaní jdou tak do trháku

Týdenní horoskop od 9. března: Berani udělají zásadní rozhodnutí, jedno další znamení čeká velká úleva