Někdy na přelomu roku 2024/2025, tedy zhruba před dvěma lety, padlo u AMD rozhodnutí, že zjednoduší portfolio procesorových čipletů Zen 6 a namísto 8jádrové, 16jádrové a 32jádrové konfigurace přistoupí k výrobě 12jádrové a 32jádrové. Tím vznikla idea nového základu pro desktop: 12 výkonných jader v jednom kusu křemíku. Výhodou je rychlá komunikace mezi jádry (nízké latence), o 50 % vyšší kapacita L3 cache (ze které profituje řada her) i více než 8 velkých jader se společnou L3 cache. Již tehdy se objevilo pár her, které z více než 8 jader dokážou profitovat.
Nějakou dobu to vypadalo, že Intel na tento produkt nebude nijak reagovat, pak po určitou dobu plánoval vydat 12jádrový Bartlett Lake (s 12 velkými jádry z Raptor Lake na procesu Intel 7) i pro herní desktop, ale z toho nakonec sešlo. Snad si výrobce netroufal po kauze Raptorgate ždímat z této architektury takty, při kterých by byla v této konfiguraci herně konkurenceschopná. Herní konfigurace nicméně nevznikla ani v rámci generace Arrow Lake (tam už na takové rozhodnutí bylo pozdě). Neobjevila se však ani mezi plánovanými produkty nadcházející generace Nova Lake.
Razor Lake poprvé
Chvilkovou naději přinesla až aktualizovaná roadmapa nástupce Nova Lake, generace Razor Lake, která se objevila před letošním (2026) pololetím a obsahovala nadpis „RZL-S 12C bLLC“. Razor Lake-S (tj. pro desktop), 12 jader, velká cache. To je přece ono! Jenže stejně rychle jako naděje přišla, tak rychle i odešla.
Překvapením může být konfigurace označení RZL-S 12C bLLC, tedy Razor Lake-S (=desktop) 12jádrový s bLLC (velkou cache). Předčasnou radost ale zkalí fakt, že nejde o monolitické dvanáctijádro, tedy konfiguraci s 12 velkými jádry v jednom kusu křemíku (jako např. Zen 6 nebo Bartlett Lake), ale o 8 velkých jader + 4 úsporné Atomy, tedy 8+0+4. Přímá konkurence k hernímu Ryzenu (12× Zen 6 + V-cache) tedy opět nevznikne. Buďto osmijádro, nebo osmijádro s šestnácti Atomy. Připomeňme, že zatím není jasné, zda konfigurace 8+0 s bLCC vzniká jako nová dlaždice, nebo jde o standardní 8+16 s bLLC s vypnutými Atomy. - Razor Lake už jen u TSMC, Intel část modelů zrušil a některé přejmenoval
|
Při studováním chlívečků pod nadpisem totiž vyšlo najevo, že tímto „12jádrovým“ procesorem Intel myslí 8 velkých jader a 4 efektivní Atomy v centrální dlaždici (tj. konfigurace 8+0+4). Z herního hlediska tedy klasické osmijádro.
Razor Lake podruhé
Po prakticky půl roce však přichází zpráva od leakera Jaykihn, že Intel procitl, respektive jmenovanou konfiguraci 8+0+4 s bLLC (a uzamčeným násobičem) nahradil novou konfigurací: 12+0+4 s bLLC a odemčeným násobičem. Jinými slovy, Intelu sice trvalo dát na papír konkurenci pro 12jádrový herní Zen 6 dva roky, ale nakonec se k tomu dopracoval.
Na jednu stranu lze hodnotit pozitivně, že konečně začal dělat kroky, které mají šanci zvýšit konkurenceschopnost v desktopu (ten dnes tvoří prodeje především herních procesorů, neboť éra softwarového renderingu z doby Zen a Zen 2 je minulostí a 52 jader pro desktop jako záruka vytvoření bestselleru nevypadá). Na stranu druhou je to stále trochu pozdě. AMD vypustí 12 jader do desktopu začátkem roku 2027 a i kdyby varianta s V-cache dorazila až v létě 2027, stále bude mít před řešením od Intelu obrovský časový náskok. Razor Lake od Intelu má totiž dorazit až v roce 2028.
- Intel odkládá Razor Lake (nástupce Nova Lake) na rok 2028
U produktu, který se do roadmapy dostal tak nějak dodatečně, lze mít ještě obavy o to, zda se objeví v první vlně produktů vydaných v návaznosti na CES 2028, nebo dorazí až později.
Hlava vytažená z písku?
Jde nicméně o takovou první vlaštovku o něco flexibilnějšího rozhodování, o které stávající CEO Lip-Bu Tan od svého nástupu do funkce usiluje. Zároveň je na tom vidět, že Intel jedná pragmatičtěji a snad již opustil diskurz, který razil od nástupu prvního Zenu a to, že za žádných okolností nezkopíruje úspěšný krok AMD, ale vždy přijde s alternativním řešením. To často vedlo ke vzniku enormně složitého přístupu a překomplikovaného řešení, které potřebovalo více času na vývoj, bylo dražší na výrobu a nakonec nepřinášelo žádnou hmatatelnou výhodu. Vzpomenout můžeme na jedné straně akcelerátor Ponte Vecchio, který Intel (v reakci na nasazení čipletů AMD) rozsekal na desítky miniaturních dlaždiček, což vedlo k extrémně složitému pouzdření s minimální výtěžností, a na straně druhé třeba ke gigantickým 763mm² dlaždicím u serverových procesorů Emerald Rapids, kde zase padla výhoda vyšší výtěžnosti při výrobě menších kusů křemíku.
Snaha dělat za každou cenu (i za tu cenu, že půjde o horší produkt) něco jiného než AMD, patrně padla, což je z hlediska konkurenceschopnosti dobrá zpráva. Do budoucna by to však chtělo ještě vylepšit strategické plánování a analýzu trhu, aby podobná myšlenka přišla dříve než po dvou letech od okamžiku, kdy s ní přijde konkurence a dále aby využívala všech potenciálních výhod dostupných technologií. Integrovat obří cache do monolitického kusu křemíku, kde jsou procesorová jádra, je od nástupu V-cache na přelomu roku 2021 / 2022 rovněž překonaný přístup. Rozdělení umožňuje nejen dosažení vyšší výtěžnosti, ale také možnost rozdělení různých funkčních prvků mezi procesy, které jsou pro ně optimálnější z hlediska nákladů. Aneb vyrábět velkokapacitní SRAM na 2nm technologii TSMC je v dnešní době stále poněkud „drahá sranda“.