5 min

Europatriot versus antibalistická koalice. Babišův vlastní plán budí rozpaky

Sdílet

Dennívýzva

Koalice ochotných rozšířila své aktivity o antibalistickou koalici. Česko se do ní nepřipojilo, přestože o účast měl Andrej Babiš zájem. Krátce nato ale představil vlastní projekt Europatriot.

Andrej Babiš

Zdroj: Update EU

Koalice ochotných rozšířila své aktivity o antibalistickou koalici, která má podpořit vývoj evropských balistických kapacit. Česko se do ní nepřipojilo, přestože o účast měl Andrej Babiš zájem. Krátce nato ale představil vlastní projekt Europatriot. Podle expertky Zuzany Krulichové tím Praha riskuje ztrátu vlivu mezi evropskými spojenci.

Jak by měl vypadat budoucí evropský systém obrany proti balistickým střelám? Zatímco deset evropských zemí se shodlo na společném projektu, český premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s vlastní iniciativou. Rozdíl mezi oběma návrhy je přitom minimální.

Antibalistická koalice vznikla po jednání Koalice ochotných v Paříži v polovině července. Francie, Velká Británie, Německo, Dánsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Ukrajina se dohodly na vytvoření integrovaného evropského systému obrany proti balistickým střelám. Ten má doplnit stávající protiraketovou obranu a přinést „suverénní evropské řešení“.

„Cílem koalice je vytvořit evropský program pro vývoj a výrobu balistických střel. Program má propojit evropské průmyslové kapacity s ukrajinskými zkušenostmi a snížit závislost Evropy na amerických systémech Patriot. Má tak postupně vytvořit dostupnější a ve větším množství vyráběnou evropskou protiraketovou kapacitu,“ vysvětluje redakci Update EU Zuzana Krulichová, výzkumnice Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Institutu Europeum.

Překvapený Babiš

Česko se k nové koalici nepřipojilo. Jeho postoj navíc od začátku provázela nejasná komunikace. Francouzský prezident Emmanuel Macron s Andrejem Babišem při jejich setkání v Paříži jednal o možném zapojení Česka do antibalistické koalice. Premiér následně tvrdil, že o existenci iniciativy do té doby nevěděl.

„Já jsem se to dozvěděl dnes, že existuje něco takového. Těch různých deklarací koalic bylo v minulosti strašně moc, ale ta realizace potom není konkrétní,“ řekl Babiš České televizi krátce po oznámení koalice.

Nejasnosti provázejí i samotný český postoj. Babiš opakovaně naznačil, že by se Česko chtělo do iniciativy zapojit, zároveň ale kritizoval účast Velké Británie a Norska.

„Jde o to, aby hlavní země – Francie, Německo a ty další velké, (tedy) Itálie a Nizozemsko – se na tom domluvily. A ne, že každý bude usilovat o to, aby zase vyráběl antibalistické střely, ale aby to byl společný projekt členských států EU,“ řekl Babiš ve veřejnoprávní televizi.

Krátce nato vláda vydala tiskovou zprávu, v níž premiér představil vlastní projekt nazvaný Europatriot. Stalo se tak přesto, že s Macronem předtím jednal o zapojení Česka do antibalistické koalice.

„Já jsem dnes vystoupil a mluvil jsem o potřebě vytvořit evropský projekt protivzdušné obrany po vzoru Airbusu. Výroba letadel byla kdysi v Evropě roztříštěna mezi řadu zemí a pak přišel projekt Airbus, který integroval mnoho evropských výrobců. Já jsem navrhl, abychom nyní postupovali stejně a vytvořili společný evropský projekt protivzdušné obrany – Europatriot,“ uvedl Babiš v tiskovém prohlášení.

PURL: Kam Česko poslalo 140 milionů a proč se kvůli tomu střetli Babiš s Okamurou

V české vládě se objevila dosud nejvýraznější roztržka koaličních partnerů. Česko přispělo do fondu na podporu obrany Ukrajiny, PURL, což vyvolalo nesouhlas předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury.

Problém: Norsko a Velká Británie

Co tedy Česko chce? Odpověď není podle expertky Zuzany Krulichové jednoznačná. Ani ona si není jistá, co premiér Andrej Babiš svým postupem sleduje.

„Vláda Andreje Babiše deklaruje dlouhodobě, že se nechce účastnit financování vojenské podpory Ukrajiny, proto zřejmě nemá zájem se do iniciativy zapojit, přesto, že se nadále účastní jednání tzv. Koalice ochotných,“ popisuje odbornice.

Krulichová upozorňuje také na rozpor v Babišových vyjádřeních. Premiér na jedné straně mluví o zájmu zapojit se do iniciativy, zároveň ale kritizuje její podobu.

„Obdobné iniciativy měly podle jeho názoru konat na půdorysu EU, bez Spojeného království, které ale na Koalici ochotných participuje od začátku, a to se zásadními kapacitami,“ dodává.

Velká Británie patří k zakládajícím členům Koalice ochotných. Ta sdružuje členské státy NATO i další partnerské země s cílem posílit obranu Ukrajiny proti ruské agresi. Jejích summitů se zúčastnilo více než 30 zemí. Ze států NATO se do ní nezapojily pouze Spojené státy, Slovensko a Maďarsko. Bulharsko nedávno oznámilo odchod z koalice. Naopak její součástí jsou také Japonsko, Austrálie a Nový Zéland.

Koalice ochotných vznikla jako reakce na změnu americké politiky vůči Ukrajině po nástupu Donalda Trumpa. Česká republika přitom patřila mezi země, které se do iniciativy zapojily od samého počátku. Prezident Petr Pavel navíc 1. března veřejně vyzval ke vzniku „koalice ochotných“ na podporu spravedlivého míru na Ukrajině – den před londýnským summitem, na němž byla iniciativa formálně představena.

Von der Leyen v Kyjevě: EU a Ukrajina zavřely dohodu o společné výrobě dronů

Šéfka EK Ursula von der Leyen dnes přicestovala do Kyjeva. Uvedla, že Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů.

Ztráta příležitosti

Andrej Babiš tak převzal Česko s dobrou reputací v Koalici ochotných. Podle Zuzany Krulichové ale může země o svůj vliv rychle přijít, pokud v iniciativě nezůstane aktivní.

„Pro Českou republiku ale přitom nejde jen o zajištění vlastní bezpečnosti. Jde i o příležitost, jak získat vliv na podobu projednávaného systému, a jak na něm participovat z pohledu obranného průmyslu. Vláda má navíc protiraketovou obranu ve svém programovém prohlášení,“ upozorňuje expertka na evropskou obranu.

Pařížský summit ale nepřinesl jen oznámení antibalistické koalice. Francie představila i další kroky na podporu Ukrajiny.

Nejdůležitějším z nich bylo udělení licence Ukrajině na výrobu francouzských zbraní, konkrétně řízených střel, přesně naváděných bomb typu vzduch–země a protivzdušných střel. Ukrajina zároveň zakoupí francouzské stíhačky Rafale, jejichž dodání se očekává na přelomu let 2028 a 2029.

Země Koalice ochotných se navíc dohodly na zahájení vojenského výcviku ukrajinských vojáků v zemích sousedících s Ukrajinou. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o součást plánovaného rozmístění mnohonárodních sil na Ukrajině po uzavření příměří s Ruskem.

Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.

Reklama

Další články z Update EU

Tento článek byl publikován ze zdrojů Update EU

Web se zaměřuje na dění v Evropské unii a jeho dopady na Českou republiku. Přináší články o politických rozhodnutích, legislativě, ekonomice i aktuálních tématech, která formují vztah mezi evropskými institucemi a domácím prostředím.Obsah nabízí přehledné vysvětlení evropských procesů a jejich...

Europatriot versus antibalistická koalice. Babišův vlastní plán budí rozpaky

Tříletý bráška Lamineho Yamala ukradl oslavy finále. Internet se do něj zamiloval

Mnutí nožiček není radost. Vědci vysvětlili, co moucha v kuchyni doopravdy dělá

Kočka dostala obývák, koupelnu i galerii. Člověku zatím zůstala hypotéka

Ornella Koktová bere děti a odlétá z Česka. Překvapivě bez manžela Josefa

Matuš obrátil: O rozvodu už nemluví. Místo toho obvinil kamarády, že loví jeho Lucii