3 min

Přehlížená řešení klimatické krize. Co ví domorodé národy a my ne?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Popírání klimatu ani bezhlavé spoléhání na technologie nás před dopady oteplování neochrání. Přečtěte si, jak domorodí obyvatelé jako první vnímají změny ekosystémů a jak jejich tradiční postupy – od řízení…

Přehlížená řešení klimatické krize. Co ví domorodé národy a my ne?

Zdroj: Proboha!

Častým argumentem v debatě o klimatické změně bývá myšlenka, že bychom se vznikající situaci měli jednoduše přizpůsobit. I to však má své limity dané našimi fyzickými možnostmi.

Historik Bernardo Groschopp zabývající se výpravami na oba póly věnoval při svém výzkumu pozornost domorodým komunitám. O svých poznatcích nedávno rozmlouval s novinářem Federicem Citterichem specializujícím se na klimatickou změnu a polární ekosystémy. Hovořili o schopnostech domorodých národů porozumět přírodním podmínkám. Jejich zkušenosti mohou být cenným zdrojem informací i pro nás.

Přírodní procesy totiž probíhají v souvislostech, jejichž důsledky mnohdy nedokážeme plně domýšlet. V minulosti jsme se opakovaně stali svědky dobře míněných zásahů do přírodních procesů, jejichž negativní důsledky nás následně nemile překvapily. Jsme hrdi na naši technologickou vyspělost, dosud jsme se však dostatečně nezabývali jejím negativními důsledky na stav prostředí.

Hluboké porozumění přírodním procesům a citlivost ke změnám ekosystému nepatřila mezi naše silné stránky. Jako příklad takového přehmatu slouží třeba způsob obhospodařování půdy v Austrálii. Místní farmáři nahradili původní hluboce zakořeněné rostliny rostlinami s mělkými kořeny. V daných přírodních podmínkách tím negativně ovlivnili koloběh vody a přispěli k vytvoření rozsáhlých ploch slané půdy, na které nelze pěstovat prakticky nic.

Peče se celé Česko. Už máte klimatizaci?

Právě domorodí obyvatelé si jako první všímají změny klimatu

Životní podmínky domorodých obyvatel se v důsledku klimatické změny na mnoha místech světa výrazně zhoršují. Nesou tíživé důsledky životního stylu, na kterém sami měli jen minimálním podíl. Přitom právě oni jsou nositeli moudrosti, která nám chybí. Jejich ekologické znalosti jsou sdílené mezi generacemi a vycházejí z místních komunit. Domorodé národy si proto jako první všímaly počínajících známek změny klimatu.

Znalosti a zvyky domorodých národů nabízejí klimatická řešení, která mohou pomoci posunout snahy o zmírnění dopadů, zlepšit adaptační strategie a posílit odolnost. Jejich postupy přispívají k vytváření zdravých a odolných ekosystémů. Mezi takové patří například tradiční řízení ohně.

Pomocí řízených maloplošných požárů během suchého období dokážou místní komunity snížit intenzitu velkých lesních požárů, chránit biologickou rozmanitost a omezit emise skleníkových plynů. Rozsáhlá studie publikovaná v Austrálii zveřejněná v roce 2024 porovnávala ukazatele požárů za jedenáct let bez domorodého řízení a za následujících jedenáct let, kdy bylo zavedeno. Ukázalo se, že se četnost požárů ve studované oblasti snížila o 42 %. (Pozn. Nemáme odkaz na tu studii?)

Tradiční znalosti mohou doplnit vědecká data a zpřesnit podklady, které jsou zásadní pro hodnocení scénářů změny klimatu. Za větší zapojení domorodých národů se zasazuje také Hindou Oumarou Ibrahim z pasteveckého kmene Mbororo v Čadu. Právě Čadské jezero, zdroj vody pro 40 miliónů lidí, ztratilo za pouhých 40 let 90 % své rozlohy, což vedlo k vyvolání konfliktů podél jeho břehu. Oumarou Ibrahim působí v řadě mezinárodních projektů a organizací včetně OSN a zasazuje se o propojení znalostí domorodých národů se západní vědou.

Česko je jediný stát EU, který se zdržel hlasování o klimatické změně. Fakta ale nezruší ani Macinka

„Zatímco domorodé národy zvládají řízení ohně, my jen s velkým nasazením a malou kontrolou zápasíme s obrovskými požáry jejich počet a rozsah v poslední době stále narůstá“

Často můžeme slyšet, že lidstvo si dokáže poradit, a bezstarostně se spoléháme na technologická řešení. Podceňujeme znalosti domorodých národů, protože měříme svět jen přes technologickou vyspělost. Na příkladu požárů vidíme, kam jsme dospěli. Zatímco domorodé národy zvládají řízení ohně, my jen s velkým nasazením a malou kontrolou zápasíme s obrovskými požáry. Jejich počet a rozsah přitom v poslední době stále narůstá.

Měli bychom se naučit rozumět naší planetě v její komplexnosti a všech souvislostech a nespoléhat na technologická řešení jako samospasitelná. Moudrost vyžaduje pokoru. Naučme se ji hledat tam, kde jsme ji dosud přehlíželi. Neznamená to, že máme rezignovat na technologie, ale musíme propojit naše znalosti ve všech souvislostech a se všemi lidmi.

Reklama

Další články z Proboha!

Randění neodzvonilo. Muži zaspali emancipaci, pohrdání ale vztahy nezachrání

Co má společného Genesis a LGBTQ+? Možná budete překvapeni

Ačkoliv jsem vášnivým čtenářem a snažím se udržovat si v knižních novinkách alespoň nějaký přehled, musím...

Ponořit se do knihy může být únik před sebou samým

Jela jsem na týdenní dovolenou, kde jsem chtěla odpočívat. Moc jsem se těšila a trochu jsem se bála....

Plameny a znesvěcená socha Panny Marie v Medžugorji. To, co následovalo potom, nikdo nečekal

26. července se v mariánském poutním místě Medžugorje odehrál bezprecedentní útok na sochu Panny Marie a...

Dítě prosí o pozornost, rodič sjíždí sítě. Ztratili jsme v církvi i v rodinách schopnost být přítomní?

Nedávno jsem se v jedné chytré knize dočetl, že když se dítě a rodič dívají vzájemně do očí, u obou se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Proboha!

Proboha.cz otevírá témata, která nejsou jen pro neděli. Věnuje se otázkám víry, hodnot, etiky, společnosti i mezilidských vztahů – ale nikoli způsobem, který káže nebo moralizuje. Nabízí dialog, přemýšlení, kontext. A často klade otázky, na které si odpovídáme každý trochu jinak. Najdete tu...

Přehlížená řešení klimatické krize. Co ví domorodé národy a my ne?

Hříšníka z finále šampionátu chránili při rohu těžkooděnci. Pak vyvolal melu

Východoněmecká krasobruslařka Wittová byla sledována Stasi od sedmi let. Tajná policie zapisovala i detaily intimního života

„Chtěl jsem proskočit oknem,“ přiznal Vavřinec Hradilek. Vážnou diagnózu odhalila bolest hlavy

Dva tisíce let mlčely, teď znovu promlouvají. Ohořelé svitky vydávají svá tajemství

Tady letový řád neřídí věž, ale oceán. Na ranveji na Barře přistanete jen za odlivu