Od roku 1989 se Ivan Margolius marně snaží domoct toho, aby se stát omluvil za justiční vraždu jeho otce. Ten byl popraven ve vykonstruovaném procesu „s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“ 3. prosince 1952. Nyní dal syn Ivan dohromady faksimile a přepisy posledních dopisů, které jeho otec zaslal rodině z vězení od ledna do prosince 1952.
V komunistickém vězení strávil bývalý vysoký úředník československého ministerstva Rudolf Margolius skoro rok. Synovi a manželce mohl psát jednou za měsíc.
„Jeho dopisy jsou zásadní historické dokumenty pro pochopení vykonstruovaných procesů ve střední Evropě v 50. letech,“ říká Ivan Margolius. [souvisejici]
Obsah osobních dopisů odráží jednak láskyplný vztah ke svým nejbližším, ale i to, jak se komunistická moc snažila budit zdání toho, že se zatčenými a s politickými vězni je zacházeno slušně.
„Dnes víme, co museli vězni v komunistických vězeních snášet a jak z nich bylo přiznání vynucováno, proto Rudolfovo ujišťování, že mu ve vězení nic neschází a dobře se s ním zachází, stejně jako jeho kajícné sebeobviňování, působí mimořádně mrazivě,“ stojí v anotaci knihy, kterou vydalo nakladatelství Argo.
Hlavní žalobce Urválek
Rudolf Margolius byl židovského původu a za druhé světové války přežil ghetto v Lodži, následně Osvětim a Dachau, odkud se mu ke konci války podařilo uprchnout
Byl řadovým komunistou a po válce se z něj stal i díky jazykovým znalostem úředník ministerstva zahraničí. Zatčen byl 10. ledna 1952 před svým bytem ve Veverkově ulici na pražské Letné, když vracel služebním vozem z práce.
Ve vazbě byl držen mnoho měsíců plných krutých výslechů, drsného fyzického násilí i psychického týrání. Podobně jako dalších třináct spoluobžalovaných nakonec podlehl a podepsal smyšlené doznání.
Ivan Margolius: Je velmi jednoduché to svalit všechno na KSČ. Tím pádem si všechny úřady a činitelé nad tím myjí ruce a nic nemusí.
Byl obviněn z velezrady, špionáže, sabotáže a organizování židovského spiknutí, jehož cílem mělo být podle vykonstruovaného příběhu svržení vlády.
[caption id="attachment_150773" align="alignleft" width="343"]
První dopis z vězení. Foto: faksimile se svolením Ivana Margolia[/caption]
Vyšetřování Rudolfa Margolia probíhalo ve vazební věznici v Ruzyni od 10. ledna do 19. listopadu 1952. Den poté začal před Státním soudem v Praze na Pankráci veřejností důkladně sledovaný týden trvající proces Slánský a spol.
Hlavním žalobcem byl nechvalně proslulý Josef Urválek. I pro Margolia požadoval trest smrti a soudce jej vyslyšel. Margolius byl oběšen 3. prosince 1952 ve čtyři hodiny a dvacet minut ráno.
Ostatky popravených ze Slánského procesu byly zpopelněny, sesypány do jednoho pytle a popel pak posloužil jako posyp na zmrzlou silnici pod koly prokluzujícího estébáckého automobilu…
Jen, aby řekli promiňte
Ivan Margolius se už desítky let domáhá toho, aby se za justiční vraždu jeho otce stát omluvil. Zatím stále marně. Korespondenci s českými úřady, politiky i kanceláří všech porevolučních prezidentů má bohatou.
Opakovaně se prý dozvídá, že jediný, kdo se může reálně omluvit, je pachatel – komunistická strana.
„Je velmi jednoduché to svalit všechno na KSČ. Tím pádem si všechny úřady a činitelé nad tím myjí ruce a nic nemusí,“ neskrývá rozhořčení Margolius.
„Nechci od nikoho žádnou finanční kompenzaci. Chci, aby nějaký relevantní státní činitel řekl, promiňte, byla ta hrozná věc, veřejně a oficiálně se omlouváme za vraždu vašeho otce, i smrt dalších lidí.“