Nad severním pólem se během listopadu odehrál atmosférický jev, který se za běžných okolností objevuje především uprostřed zimy. Výrazně totiž zeslábl polární vír, rozsáhlý systém silného západního proudění ve výšce přibližně 10 až 50 kilometrů nad zemským povrchem. Ten se každoročně vytváří s postupným ochlazováním Arktidy a jeho nejsilnější období obvykle připadá na zimní měsíce. Letos však nastala neobvyklá situace, kdy proudění začalo slábnout již na přelomu října a listopadu. Kolem 10. listopadu se ve výšce přibližně 30 kilometrů západní vítr dokonce krátkodobě obrátil do opačného směru. Takto časné narušení polárního víru patří mezi mimořádné události a může ovlivnit vývoj počasí na značné části severní polokoule.
S oslabením polárního víru souvisí také náhlé stratosférické oteplení, při kterém se teploty ve vyšších vrstvách atmosféry během krátké doby výrazně zvýší. Příčinou jsou rozsáhlé atmosférické vlny, které pronikají z nižších vrstev atmosféry vzhůru a narušují obvyklé proudění kolem severního pólu. Polární vír se následně může deformovat, přesunout mimo oblast pólu nebo se rozdělit na několik částí. Takový vývoj může změnit rozložení tlakových útvarů a ovlivnit směr proudění vzduchu nad Evropou. Neznamená to ovšem, že se mrazivý arktický vzduch okamžitě přesune do střední Evropy. Případné dopady se mohou projevit až s odstupem několika týdnů a výrazně závisí na dalším vývoji atmosférické cirkulace.
Začátek prosince může přinést změnu proudění
Pozornost se nyní soustředí především na poslední listopadové dny a první polovinu prosince. Přestože se polární vír ve vyšších vrstvách atmosféry začal postupně obnovovat, jeho předchozí oslabení může ještě nějakou dobu ovlivňovat proudění v nižších výškách. Některé předpovědní scénáře naznačují možnost vzniku rozsáhlých oblastí vysokého tlaku vzduchu nad Grónskem a severní Evropou. Ty by mohly omezit obvyklé západní proudění, které do Evropy přináší poměrně mírný a vlhký vzduch od Atlantiku. Za určitých okolností by se tím otevřela cesta chladnějšímu vzduchu od severu nebo severovýchodu. Výsledkem by mohlo být výraznější ochlazení, noční mrazy a při vhodných srážkových podmínkách také sněžení v nižších polohách.
Rozhodující však bude přesná poloha tlakových útvarů, kterou zatím nelze s dostatečnou jistotou určit. Pokud se oblast vysokého tlaku vytvoří nad severním Atlantikem nebo Skandinávií, může střední Evropa častěji čelit přílivu chladnějšího vzduchu. Jestliže se naopak tlakové útvary posunou jinam, může nad Českem pokračovat relativně mírné proudění. Důležitou roli bude hrát také poloha pásma silných výškových větrů, které ovlivňuje postup tlakových níží přes evropský kontinent. Narušení polárního víru proto samo o sobě nepředstavuje spolehlivou předpověď mrazivého prosince. Jde především o změnu atmosférických podmínek, která může zvýšit pravděpodobnost některých zimních scénářů.
Předpověď pro Česko zatím výrazné ochlazení nepotvrzuje
Pro Českou republiku je zatím podstatné, že dlouhodobý výhled na období od 16. listopadu do 13. prosince počítá převážně s průměrnými až mírně nadprůměrnými teplotami. Do konce listopadu by mělo být v týdenním průměru spíše tepleji, než odpovídá dlouhodobým hodnotám, zatímco během prvních dvou prosincových týdnů se očekávají teploty blízké normálu. Tento výhled ovšem nevylučuje jednotlivé chladné dny ani krátkodobé vpády mrazivého vzduchu. Podobně nejistý zůstává vývoj sněhových srážek, protože jejich výskyt závisí nejen na teplotě, ale také na množství vlhkosti a postupu jednotlivých frontálních systémů. Podstatné je rovněž to, že změny ve stratosféře se mohou do počasí u zemského povrchu promítat přibližně za dva až šest týdnů, ale někdy se výrazněji neprojeví vůbec. Oslabení polárního víru tak zvyšuje nejistotu vývoje počasí na začátku zimy, nikoliv jistotu příchodu dlouhotrvajících mrazů.
Zdroje: metoffice.gov.uk, chmi.cz, polarnivrtinec.si, polarvortex.earth, reuters.com